All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Od uhlíkové neutrality přes oběhové hospodářství a čistší ovzduší až po čistší dopravu – Evropa si v oblasti životního prostředí a klimatu stanovila ambiciózní cíle. Města, v nichž žije velká většina Evropanů, musí hrát rozhodující roli při dosahování cílů Evropy v oblasti udržitelnosti. Otázka zní: jak se města mohou stát udržitelnými?
Ve světě – od politických kuloárů po akademické platformy – se hovoří o celosvětových krizích: o zdravotní krizi, hospodářské a finanční krizi, o klimatické krizi a o přírodní krizi. V konečném důsledku jsou to ale všechno známky téhož problému: naší neudržitelné výroby a spotřeby. Otřes způsobený onemocněním COVID-19 pouze odhalil křehkost systému naší globální ekonomiky a společnosti se všemi jejich nerovnostmi.
Kromě poskytování důvěryhodných informací o našem životním prostředí a klimatu pracuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na zlepšení vlastního environmentálního řízení organizace. Hovořili jsme s Melanií Sporer, která tuto aktivitu v rámci EEA koordinuje, a to s využitím systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS).
Mnozí z nás v každodenním životě stále více čelí hluku. Hlučná vozidla na ulici, letadla létající nízko nad hlavou nebo vlaky jezdící v blízkém okolí jsou často zdrojem podráždění a frustrace. Dopad takového hluku na naše zdraví a životní prostředí by však mohl být mnohem horší, než si myslíte.
Jádrem právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je jednoduchá, ale silná myšlenka: zásada „znečišťovatel platí“. Tato zásada je uplatňována v podobě daní, pokut a dalších opatření, kterými jsou kvóty pro emise znečišťujících látek a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. O této zásadě, jejích přínosech a nedostatcích jsme hovořili s profesorem Geertem Van Calsterem.
Voda pokrývá více než 70 % zemského povrchu a má zásadní význam pro veškerý život na naší planetě. Z veškeré vody na Zemi se 96,5 % nachází v oceánech ve formě slané vody, přičemž zbývajících 3,5 % tvoří sladká voda – jezera, řeky, podzemní vody a led. Dobré nakládání s tímto omezeným a drahocenným zdrojem je nezbytné pro dobré životní podmínky lidí a přírodu.
Kvalita ovzduší v Evropě se v posledních desetiletích výrazně zlepšila, znečišťující látky však stále poškozují naše zdraví a životní prostředí. Opatření k omezení znečištění by zlepšila kvalitu našeho života, ušetřila peníze ve zdravotnictví, zvýšila produktivitu pracovníků a chránila životní prostředí.
Koronavirus během několika týdnů uplynulého jara změnil svět. Mnoho věcí, které jsme považovali za samozřejmost, se náhle stalo nedostupnými. Pandemie svět zaskočila, ale pokud byste se zeptali vědeckého pracovníka působícího v oboru infekčních chorob, byla to jen otázka času.
Podle Světové zdravotnické organizace stojí znečištění v Evropě ročně za 1,4 milionu úmrtí, jimž by se dalo předejít. Situace se ale zlepšuje a Zelená dohoda pro Evropu by mohla být příležitostí k posunu směrem k udržitelnému rozvoji. O znečištění a zdraví jsme hovořili s Francescou Racioppi, vedoucí Evropského střediska WHO pro životní prostředí a zdraví.
Průmyslové znečištění v Evropě se díky kombinaci regulace, vývoje v oblasti výroby a iniciativ týkajících se životního prostředí snižuje. Průmysl však životní prostředí znečišťuje i nadále a přechod k nulovému znečištění v tomto odvětví představuje ambiciózní výzvu.
Znečištění můžeme rozlišovat podle toho, kde se vyskytuje – v půdě, ve vodě nebo v ovzduší – nebo můžeme zkoumat různé druhy znečištění, např. chemické látky. Syntetické chemické látky jsou všude okolo nás. Některé z nich však mohou být rovněž velmi škodlivé pro naše zdraví a životní prostředí. Jak můžeme omezit negativní účinky chemických látek, které se staly součástí našeho současného způsobu života?
Co mají vinice roztroušené po idylické krajině společného s průmyslovými areály a skládkami? Odpovědí může být přítomnost chemických látek. Půda, v níž pěstujeme potraviny, a půda, na níž stavíme domovy, může být kontaminována různými znečišťujícími látkami počínaje těžkými kovy a konče organickými znečišťujícími látkami a mikroplasty. Znečišťující látky jsou rozšířené a hromadí se v krajině a v půdě po celé Evropě. Jak můžeme tento problém řešit?
Navzdory roku života s pandemií COVID-19 a jejím dopadům Evropa nadále předkládá balíčky opatření k dosažení svých ambiciózních cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Je velice důležité, aby Evropa i nadále pokračovala v plnění nastavených cílů a zajistila, aby do roku 2050 byla odolnou společností založenou na solidaritě, která zajistí zdravé životní prostředí pro nás všechny.
Přizpůsobení se dopadům změny klimatu je v Evropské unii hlavní prioritou. Co motivuje města k implementaci důležitých opatření ke zmírnění těchto dopadů a zvýšení odolnosti a udržitelnosti městských center? V tomto rozhovoru nám kroky EEA s cílem poskytovat pomoc při této velmi důležité práci přiblížila expertka na udržitelnost měst EEA, Ivone Pereira Martins.
Naše společná strategie ukazuje, jakým směrem se chceme vydat. Představuje nový způsob spolupráce a získávání poznatků (agilnější, citlivější, aktivnější, realizovatelnější), který odpovídá výzvám, jimž budeme v nadcházejícím desetiletí čelit, a znalostem, které budeme potřebovat.
Znečištění ovzduší, hlukové znečištění a dopady změny klimatu jsou hlavními riziky pro každodenní zdraví a kvalitu života Evropanů. S Catherine Ganzleben, vedoucí skupiny pro znečištění ovzduší, životní prostředí a zdraví, Albertem Gonzálezem, specialistou EEA na kvalitu ovzduší, a Eulalií Peris, specialistkou EEA na hlukové znečištění, jsme si povídali o tom, co EEA dělá, aby zlepšila úroveň znalostí v tomto významném oboru činnosti.
Pandemie COVID-19 přináší jasný příklad toho, jak křehké mohou být naše společnosti a ekonomiky tváří v tvář velkému otřesu. Očekává se, že v důsledku zhoršování životního prostředí a změny klimatu budou takové otřesy častější a závažnější. Ve chvíli, kdy čelíme nejistotě a mnoha výzvám, je naší jedinou perspektivní možností zajistit, aby nás každé rozhodnutí, které v tomto kritickém období přijmeme, přiblížilo našim sociálním cílům a cílům v oblasti udržitelnosti.
Víme, že znečištění plasty a plastový odpad jsou velkým ekologickým problémem. V posledních letech se na trhu objevují nové plastové výrobky, o nichž se tvrdí, že jsou šetrnější k životnímu prostředí. Nedávno zveřejněné informační sdělení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotí jejich vlastnosti s ohledem na ochranu životního prostředí. Abychom se o této problematice dozvěděli více, setkali jsme se s Almut Reichel, odbornicí EEA na udržitelné využívání zdrojů a nakládání s odpady.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila zprávu o „hnací silách změn“, které ovlivňují budoucí vývoj Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Vyzpovídali jsme projektového manažera zprávy, Lorenza Beniniho, který v EEA pracuje jako odborník na systémová hodnocení a udržitelnost.
Jak můžeme vybudovat udržitelnější a odolnější svět po odeznění koronavirové krize? Evropská agentura pro životní prostředí propojí informace o koronaviru se znalostmi z oblasti životního prostředí a bude přispívat k informované diskusi. A to v obtížném období, kdy se budou pro zotavení po koronavirové krizi přijímat klíčová rozhodnutí, která budou utvářet naši budoucnost.
For references, please go to https://www.eea.europa.eu/cs/articles/all-articles or scan the QR code.
PDF generated on Úterý 03.10.2023 07:15
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními