Články

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala minulý měsíc nejnovější zprávu „Kvalita ovzduší v Evropě“, z níž vyplývá, že kvalita ovzduší se sice pomalu zlepšuje, nicméně znečištění ovzduší nadále zůstává nejvýznamnějším faktorem životního prostředí, který ohrožuje zdraví obyvatel v Evropě. S odborníkem agentury EEA na ovzduší Albertem Gonzálezem jsme si povídali o zjištěních uvedených ve zprávě a o tom, jak výzkumu v oblasti kvality ovzduší pomáhají technologie, jako jsou satelitní snímky.

Více

Naše podnebí se mění. Abychom rychlost změn snížili, je třeba snížit emise skleníkových plynů a zároveň přijmout opatření, která nám pomohou připravit se na jejich stávající i budoucí dopad. Činnost v obou těchto oblastech bude vyžadovat výrazné přesměrování investičních toků. Tyto závěry byly potvrzeny na konferenci o klimatu v Paříži a před nedávnem také v Marrákeši. Při přechodu k nízkouhlíkové Evropě odolné vůči změně klimatu je to právě finanční sektor, který může a bude hrát klíčovou úlohu jako důležitý nástroj podpory.

Více

Moderní společnost je závislá na pohybu zboží a osob, naše současné systémy dopravy však mají negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. S Magdalenou Jóźwickou, projektovou manažerkou zodpovědnou za připravovanou zprávu o elektrických vozidlech, jsme hovořili o výhodách a výzvách pro životní prostředí spojených s používáním elektřiny jako alternativy ke konvenčním pohonům vozidel.

Více

Svět si v prosinci 2015 v Paříži stanovil ambiciózní cíl: omezit růst globální průměrné teploty o výrazně nižší hodnotu než 2 °C a zároveň usilovat o to, aby ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí nebyl nárůst teploty vyšší než 1,5 °C. Na summitu G20 začátkem září Čína a Spojené státy oznámily oficiální závazek připojit se k Pařížské dohodě. Pro mezinárodní úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování se jedná o velký krok vpřed. Závazky ke snížení emisí, k nimž se signatářské země v současnosti zavázaly, však ke splnění ambiciózního cíle nestačí.

Více

Budoucnost obnovitelných zdrojů energie vypadá slibně. Vzhledem ke snaze Evropy omezit závislost na fosilních palivech, hrají stále významnější roli. O nových příležitostech a výzvách v souvislosti s čistou energií jsme hovořili s Mihaiem Tomescu, odborníkem na energetiku v EEA.

Více

Situace v Evropě v oblasti dat o životním prostředí se za poslední čtyři desetiletí výrazně změnila. Komplexní povaha zhoršování životního prostředí vyžaduje systémovější analýzu a relevantní data, o které by se mohla opřít. Činnost Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zahrnovala v minulých letech mnohem více systémových analýz. EEA bude i nadále identifikovat nově vznikající problémy a přispívat k rozšiřování evropských znalostí o životním prostředí.

Více

Evropské lesy jsou jednou ze základních složek ekosystému. Napomáhají k čistotě ovzduší a vody, jsou zdrojem dřeva a dalších produktů, slouží jako zásobárna uhlíku atd. Zahrnují cenná přírodní stanoviště, jsou domovem mnoha živočišných a rostlinných druhů. O problémech, s nimiž se potýkají evropské lesy, jsme hovořili s Annemarie Bastrup-Birk, odbornicí na lesnictví a životní prostředí působící v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA).

Více

Způsob, jakým v současné době využíváme zdroje, není udržitelný a zatěžuje naši planetu. Přechod na oběhové, zelené hospodářství usnadníme zaměřením pozornosti od politik v oblasti odpadů na ekodesign, inovace a investice. Výzkum může posílit inovace nejen ve výrobě, ale také v oblasti obchodních modelů a mechanismů financování.

Více

O každoročně vydávané zprávě o mechanismu reportingu z oblasti dopravy a životního prostředí (TERM) za rok 2015, kterou nedávno vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), a o skandálu s emisemi motorových vozidel, jenž nepřestává poutat pozornost na mezinárodní úrovni, jsme hovořili s panem Alfredem Sánchezem Vicentem, koordinátorem mechanismu TERM v EEA.

Více

Dohoda o klimatu, kterou v Paříži uzavřelo 195 zemí, je vůbec první obecnou a právně závaznou dohodou svého druhu. Pařížská dohoda je výsledkem mnohaletých příprav, dialogu a rostoucího povědomí, že je nezbytné hledat řešení současných i budoucích dopadů změny klimatu. Představuje významný a slibný krok na cestě k vytvoření nízkouhlíkového hospodářství odolného vůči změně klimatu. Vysílá rovněž jasný signál ekonomickým subjektům a politikům, aby omezili využívání fosilních paliv a začali investovat do čisté energie a adaptačních opatření.

Více

Půda má zásadní význam pro přírodní systémy a lidskou společnost, ale lidské činnosti ohrožují fungování celého půdního fondu, včetně půdy jako takové. Proč k tomu dochází? Jak se tomu Evropa snaží předcházet? Rok 2015 je Mezinárodním rokem půdy, proto jsme následující otázky položili Geertrui Louwagie, projektové manažerce pro hodnocení půd a reportingu o půdách v Evropské agentuře pro životní prostředí.

Více

Zelená infrastruktura nabízí atraktivní řešení environmentálních, sociálních a hospodářských problémů, a proto je třeba její koncept plně začlenit do nejrůznějších politických oblastí. EEA připravuje zveřejnění zprávy o úloze zelené infrastruktury při zmírňování dopadů přírodních nebezpečí souvisejících s počasím a změnou klimatu. Hovořili jsme s hlavním autorem této zprávy, kterým je Gorm Dige, projektový manažer pro územní environmentální, politickou a ekonomickou analýzu.

Více

V srpnu letošního roku se více než 190 zemí shodlo na Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů. Tuto Agendu spolu s jejími Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) ještě 25. září v New Yorku schválily hlavy států. Na rozdíl od předcházejících programů jsou Cíle udržitelného rozvoje určeny jak pro rozvojové, tak pro rozvinuté země, a zaměřují se na širší spektrum témat udržitelného rozvoje. Řada z těchto 17 Cílů se týká také životního prostředí, využívání přírodních zdrojů nebo změny klimatu.

Více

Výroba dostatečného množství potravin v Evropě je závislá na intenzivním zemědělství, které má dopady na životní prostředí a naše zdraví. Dokáže Evropa najít způsob výroby potravin, který by byl šetrnější k životnímu prostředí? Tuto otázku jsme položili Ybele Hoogeveenovi, vedoucímu skupiny, která se v rámci Evropské agentury pro životní prostředí zabývá dopady využívání zdrojů na životní prostředí a lidský blahobyt.

Více

Evropské hospodářství stále ještě cítí dopady hospodářské krize, která začala v roce 2008. Nezaměstnanost a snížení mezd postihly miliony lidí. Měli bychom v době, kdy čerství absolventi v jedné z nejbohatších částí světa nemohou najít práci, mluvit o životním prostředí? Právě to činí nový akční program Evropské unie pro životní prostředí, nezůstává však jen u toho: chápe životní prostředí jako nedílnou a neoddělitelnou součást našeho zdraví a našeho hospodářství.

Více

„Příznivou zprávou je, že za poslední desetiletí se situace ohledně expozice několika látkám znečišťujícím ovzduší podstatně zlepšila. Ale látky, u nichž bylo dosaženo největší míry snížení, nepatří mezi ty, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí nejvíce‟, uvádí Valentin Foltescu, který má v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) na starosti posuzování kvality ovzduší a oznamování údajů. Zeptali jsme se Valentina, čím se agentura v oblasti kvality ovzduší zabývá a co naznačují nejnovější zjištěná data.

Více

Žijeme ve světě neustálých změn. Jakým způsobem můžeme tyto probíhající změny nasměrovat, abychom do roku 2050 dosáhli celosvětové udržitelnosti? Jak můžeme dosáhnout rovnováhy mezi hospodářstvím a životním prostředím v krátkodobém i v dlouhodobém měřítku? Odpověď spočívá v tom, jak zvládnout proces přechodu, aniž bychom se uvěznili v neudržitelných systémech.

Více

V posledních 20 letech se rozloha letního mořského ledu v Arktidě snižuje. Na konci letní sezony v září 2012 byl zaznamenán rekord minimálního rozsahu arktického mořského ledu, a to pouhé 4 mil. km2 (pro srovnání zářijový průměr mezi lety 1979–2010 činil 6,5 mil. km2).

Více

V důsledku růstu počtu obyvatel, urbanizace a hospodářského rozvoje se v městských oblastech v celé Evropě zvyšuje poptávka po sladké vodě. Zároveň má na dostupnost vody pro lidi žijící ve městech vliv změna klimatu a znečištění. Jakým způsobem mohou města nadále zajišťovat pro své obyvatele čistou sladkou vodu?

Více

Potřebujeme potraviny a při jejich produkci je zapotřebí čistá sladká voda. Kvůli rostoucím nárokům lidské činnosti na vodu a změně klimatu se mnoho regionů, zejména na jihu, potýká s obstaráním dostatečného množství sladké vody, které by pokrylo jejich potřeby. Je možné nějakým způsobem nadále vyrábět potraviny, aniž by příroda musela trpět nedostatkem čisté vody? Nepochybně by pomohlo, kdyby se voda v zemědělství využívala účinněji.

Více