Agentura EEA: 25 let sběru informací na podporu evropských politik v oblasti životního prostředí

Změnit jazyk
Article Publikováno 23.01.2019 Poslední změna 10.07.2019
7 min read
Evropská unie (EU) má jedny z nejambicióznějších cílů v oblasti životního prostředí a klimatu na světě. Tyto cíle zahrnují celou řadu oblastí politiky od kvality ovzduší, přes odpady a kvalitu vody až po energetiku a dopravu. Na základě dat, které vykazují členské státy, Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pomáhá monitorovat trendy a určovat oblasti, na které je zapotřebí se dále zaměřit. Agentura EEA od svého založení před 25 lety rozvíjí svou práci s daty a poznatky za účelem podpory tvorby politik v Evropě.

 Image © Piotr Górny, WaterPIX/EEA

Vzhledem k tomu, že mnohé problémy v oblasti životního prostředí, kterým členské státy EU čelily, měly přeshraniční charakter, se již v 70. letech 20. století členské země dohodly, že budou společně jednat na základě společného souboru politik a souvisejících politických cílů. Tuto společnou činnost zahájily právě v 70. letech, kdy v rámci prvního akčního programu pro životní prostředí přijaly několik klíčových právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné první verzi rámcové směrnice o odpadech, směrnici o koupacích vodách a směrnici o ochraně ptáků.

80. léta se vyznačovala úsilím na celosvětové a celoevropské úrovni. Byl například vytvořen Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a zřízen Mezivládní panel pro změnu klimatu a Úmluva Evropské hospodářské komise OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Souběžně s těmito celosvětovými iniciativami byly rovněž posíleny politiky EU v oblasti životního prostředí, neboť v roce 1981 bylo zřízeno Generální ředitelství Evropské komise pro životní prostředí a ochrana životního prostředí byla přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1987 formálně začleněna do smluv EU. Amsterodamská smlouva z roku 1997 uznala udržitelný rozvoj za formální cíl Evropské unie a v rámci toho umožnila členským státům EU společně jednat a podporovat naplňování globálních cílů, jako jsou rozvojové cíle tisíciletí z roku 2000 a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje z roku 2015.

Podobný vývoj byl zaznamenán v oblasti změny klimatu, jelikož v roce 1992 byla přijata Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a v roce 1997 následovalo přijetí Kjótského protokolu. Rozvinuté země se podpisem Kjótského protokolu právně zavázaly k cílům snížit emise do roku 2020. Úroveň globálních ambicí a závazků dále zvýšila Pařížská dohoda z roku 2015. Spolu s členskými státy je i Evropská unie smluvní stranou těchto smluv a cíle jsou stanoveny pro EU jako celek.

Hodnocení plnění cílů

Vzhledem k tomu, že se oblast působnosti právních předpisů týkajících se životního prostředí a klimatu rozšířila jak na unijní, tak na celosvětové úrovni, vysoce kvalitní informace se staly předpokladem pro to, aby bylo možné sledovat plnění cílů a odhalovat nedostatky a vznikající problémy. V této souvislosti navrhl v roce 1989 předseda Evropské komise Jacques Delors, aby byl zaveden evropský systém pro environmentální měření a ověřování, a zároveň přišel s nápadem vytvořit Evropskou agenturu pro životní prostředí. V roce 1994 byla zřízena Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská informační a pozorovací síť pro životní prostředí (EIONET) [1], aby vypracovávaly nezávislá hodnocení životního prostředí v Evropě a podporovaly tvorbu environmentální politiky v celé EU.

Řada směrnic EU v oblasti životního prostředí vyžaduje, aby členské státy sledovaly konkrétní fenomény a poskytovaly data a přehled implementovaných opatření ve stanovených pravidelných intervalech. Co začalo jako balíky papírových zpráv, které posílaly poštou národní organizace, se vyvinulo v on-line platformu pro předávání zpráv, jež během posledních 25 let přijímá a uchovává neustále rostoucí množství dat. Přes 400 institucí ve více než 39 zemích dnes zasílá svá data do agentury EEA prostřednictvím reportovacího nástroje – Reportnet. Jakmile jsou data předloženy, procházejí procesem validace a verifikace, aby byla zaručena jejich soudržnost a srovnatelnost. Kromě dat plynoucích z více než 400 reportingových povinností rozšiřují naši schopnost monitorovat změny v oblasti životního prostředí a klimatu i data z nových zdrojů, mezi které patří satelitní pozorování prostřednictvím Evropského programu monitorování Země Copernicus a občanská věda.

Agentura EEA disponuje on-line nástroji, které umožňují volný přístup a šíření všech dostupných informací – od Indexu kvality ovzduší v Evropě (online mapa koncentrací znečištění ovzduší v celé Evropě), systému informací o vodě WISE a emisí skleníkových plynů podle sektorů a zemí po rozsáhlou databázi, která poskytuje podrobné přehledy politik a opatření v oblasti změny klimatu plánované členskými státy.

Na základě těchto informací agentura EEA pravidelně vypracovává indikátory a hodnocení za účelem sledování pokroku při plnění různých cílů EU. Například jsme nedávno zveřejnili naši výroční zprávu o trendech a prognózách, ve které monitorujeme pokrok EU při plnění cílů pro rok 2020, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost. Naše hodnocení ukazují, že EU je na dobré cestě k dosažení cílů pro rok 2020, ale splnění cílů pro rok 2030 bude vyžadovat ještě větší úsilí. Stejně tak bylo v našem nedávném prohlášení uvedeno, že EU splnila cíl Aichi spočívající ve vymezení 10 % svých moří za chráněné mořské oblasti, avšak při doplnění efektivních ochranných opatření. Navzdory těmto úspěchům naše poslední výroční indikátorová zpráva, která měří plnění prioritních cílů v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí, zdůrazňuje, že Evropské unii se i nadále nedaří dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí pro rok 2020, zejména v oblastech zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti a přírodního kapitálu.

Monitoring plnění cílů vyžaduje spolehlivá data a transparentnost

Spolehlivá data jsou nezbytná k vytváření spolehlivých hodnocení. U většiny datových toků kvalita informací na úrovni EU závisí na kvalitě reportovaných dat z jednotlivých zemí. Například inventura emisí skleníkových plynů v EU je agregací inventur členských států EU. Za tímto účelem se agentura EEA snaží nejen zajistit kvalitu vykazovaných dat, ale rovněž pomáhá budovat jednotnou kapacitu pro monitorování a reportování zpráv v členských státech. V rámci některých oblastí činností usnadňuje sdílení osvědčených postupů síť EIONET, a to nejen v EU, ale i v širším regionu, včetně evropského sousedství na východě a ve Středomoří.

Klíčovými prvky politik EU v oblasti životního prostředí a klimatu je dostupnost a transparentnost. Spolehlivý systém monitorování, vykazování a ověřování má zásadní význam pro to, aby se zajistilo plnění závazků a aby se určilo, ve kterých případech je k jejich dosažení nutné další úsilí. Potřeba transparentního rámce je ještě více patrná v celosvětovém měřítku, jaké představuje například Pařížská dohoda o změně klimatu. Pařížská dohoda formálně uznává význam pravidelného podávání zpráv o emisích a zapojení jednotlivých zemí.

Agentura EEA z dat vytváří relevantní podklady pro jednotlivé politiky

Vysoce odborně zaměření zaměstnanci agentury EEA a partneři sítě EIONET, včetně evropských tematických středisek, od založení agentury před 25 lety analyzují data vykazované členskými státy a přeměňují je na podklady relevantní pro tvorbu politik. Podobně jako u vývoje tvorby politik EU, kdy jsou jednotlivé oblasti politiky čím dál více začleňovány do celosystémových politických rámců, agentura EEA posiluje svou činnost v oblasti systémových a integrovaných analýz. Od zveřejnění první zprávy agentury EEA o stavu a výhledech životního prostředí v Evropě (SOER) v roce 1995 se poznatky agentury stále více zaměřují na pochopení klíčových systémů, jako je mobilita a energetika, a rovněž na globální vazby a problémy v oblasti řízení.

Je zřejmé, že environmentální a klimatické výzvy 21. století již nelze analyzovat nebo řešit, aniž bychom brali v potaz socioekonomické tendence v Evropě a na celém světě. V době složitých a globálních interakcí je tvorba včasných a relevantních analýz v různých zeměpisných a časových měřítcích a také přesných odhadů náročná jako nikdy předtím. V této souvislosti bude agentura EEA spolu se sítí EIONET i nadále investovat do systémů pro reporting zpráv a do znalostních systémů a bude podporovat rozhodovací procesy v Evropě a na celém světě.

 Hans Bruyninckx

Výkonný ředitel agentury EEA

Úvodník zveřejněný ve vydání informačního zpravodaje Evropské agentury pro životní prostředí ze prosinec 2018 – EEA Newsletter 04/2018

Poznámka:

[1] Zakládající nařízení bylo přijato v roce 1990 a pozměněno v roce 2009.

Související obsah

Novinky a články

Související publikace

Viz také

Temporal coverage

Akce dokumentů
Kategorie:
Články
Menu
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás