další
předchozí
položky

Article

Znečištění ovzduší: k řešení jsou nutné znalosti

Změnit jazyk
Article Publikováno 26.11.2013 Poslední změna 11.05.2021
Photo: © EEA/ImaginAIR; Andrzej Bochenski
„Příznivou zprávou je, že za poslední desetiletí se situace ohledně expozice několika látkám znečišťujícím ovzduší podstatně zlepšila. Ale látky, u nichž bylo dosaženo největší míry snížení, nepatří mezi ty, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí nejvíce‟, uvádí Valentin Foltescu, který má v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) na starosti posuzování kvality ovzduší a oznamování údajů. Zeptali jsme se Valentina, čím se agentura v oblasti kvality ovzduší zabývá a co naznačují nejnovější zjištěná data.

Evropská agentura pro životní prostředí se věnuje řadě environmentálních otázek. Čím se agentura EEA konkrétně v oblasti znečištění ovzduší zabývá?

V agentuře se stručně řečeno soustředíme na kvalitu venkovního ovzduší, odkud jsou látky znečišťující ovzduší vylučovány, jaké míře těchto látek jsme vystaveni a jaké mají vliv na nás a na životní prostředí. Pokud bych měl naši práci popsat odborněji, tak analyzujeme údaje ohledně míry koncentrace znečišťujících látek v okolním ovzduší a údaje o emisích, konkrétně jejich množství vypuštěné do atmosféry. Rovněž odhadujeme expozici populace různým látkám znečišťujícím ovzduší.

V celé Evropě jsou umístěny tisíce stanic, jež monitorují kvalitu ovzduší a sledují míru koncentrace různých znečišťujících látek. Většina z nich předává své údaje do evropské databáze kvality ovzduší AirBase, která je zřízena v rámci agentury EEA. AirBase obsahuje informace a údaje z monitorování více než 100 látek znečišťujících ovzduší z celkem 38 zúčastněných zemí. Jedenáct z těchto látek je regulováno předpisy EU v oblasti kvality ovzduší.

Jakmile nám zúčastněné státy uvedené údaje zpřístupní, zkontrolujeme, zda jsou harmonizovány a v souladu s ustanoveními právních předpisů EU. Údaje podléhají dalšímu zkoumání v rámci různých činností zajišťování a kontroly kvality ovzduší, k nimž patří i úzká spolupráce se zeměmi poskytujícími potřebné údaje. Poté vypracováváme přehledy a posouzení, jako je například zpráva o kvalitě ovzduší, kterou zveřejňujeme v polovině října.

Co ukazují nejnovější údaje o kvalitě ovzduší v Evropě?

Tato data přinášejí příznivé i méně příznivé zprávy. Dobrou zprávou je, že za poslední desetiletí se situace ohledně expozice několika látkám znečišťujícím ovzduší podstatně zlepšila. Například počet osob exponovaných oxidu siřičitému, oxidu uhelnatému, olovu a benzenu se výrazně snížil. V EU jsou znečišťujícím látkám, u nichž byly překročeny normy kvality vzduchu stanovené právními předpisy EU pro dané látky, exponována méně než 2 % městského obyvatelstva.

Druhou stránkou této skutečnosti týkající se znečišťujících látek je fakt, že nejvyšší míry snížení bylo dosaženo u látek, které nejsou pro lidské zdraví a životní prostředí ty nejškodlivější. Zejména částice a přízemní ozón, jež představují vysoké relativní riziko, že povedou k poškození zdraví či předčasnému úmrtí, se i nadále v okolním vzduchu vyskytují ve velké míře. Až třetina městského obyvatelstva v EU zůstává vystavena mírám vyšším, než jsou hranice či cílové hodnoty stanovené EU.

Všeobecně zaznamenáváme pomalé snížení koncentrace nejškodlivějších znečišťujících látek, což znamená mírné zlepšení kvality vzduchu, pokud jde o tyto znečišťující látky. Nicméně jsme rovněž zaznamenali, že na některých místech se tyto koncentrace znečišťujících látek za poslední desetiletí zvýšily. A to je zajisté znepokojující.

Co je zdrojem těchto znečišťujících látek?

Velké množství těchto látek vzniká spalováním paliv. Existuje řada odvětví, kde se paliva spalují – například v dopravě, výrobě energie, v průmyslu a při vytápění domácností. Dalším významným zdrojem je zemědělství.

Látky znečišťující ovzduší jsou buď uvolňovány přímo do atmosféry (primární emise), nebo vznikají jakožto výsledek chemické interakce, do které vstupují prekurzory.

I v tomto případě jsou výsledky smíšené. Například emise primárních částic v EU se za posledních deset let snížily o 14 %. Množství některých prekurzorů primárních částic bylo výrazně sníženo, jako například u oxidu siřičitého, jehož objem se snížil na polovinu. U jiných prekurzorů došlo pouze k omezenému snížení množství emisí. Například emise amoniaku, jež jsou produkovány především v zemědělství, se snížily pouze o 7 %.

Rovněž musíme mít na paměti, že snížení emisí automaticky neznamená podobné snížení koncentrací. Mezi emisemi znečišťujících látek a kvalitou ovzduší totiž existují velmi složité vztahy. Patří mezi ně míra emisí, chemické přeměny, reakce na sluneční světlo, další přírodní a hemisférické jevy a vliv na počasí a topografii. Výrazné omezení emisí je pro zlepšení kvality ovzduší naprosto zásadní.

Jak vaše práce konkrétně napomáhá zlepšení kvality ovzduší v Evropě?

Naše poznatky sdílíme se širokou veřejností a s tvůrci politik na evropské i místní úrovni. Poskytujeme fakta a informace o stavu kvality vnějšího ovzduší, emisích látek znečišťujících ovzduší a mírách expozice a trendech v této oblasti. Tyto poznatky jsou poté použity pro zlepšení politik v oblasti ovzduší, které jsou zacíleny na ochranu veřejnosti a životního prostředí před vysokými mírami znečištění ovzduší. Bez monitorování a pochopení současné situace a jejích příčin však účinné politiky formulovat nelze.

Také se zabýváme tím, jak jsou právní předpisy v oblasti kvality ovzduší prováděny na místní úrovni. Právě jsme dokončili projekt v mnoha velkých městech v celé Evropě. Tento projekt nám napomohl určit opatření, která města považovala za úspěšná, jako je zajištění souladu s novými normami pro nízký obsah síry v pohonných hmotách pro plavidla v přístavních areálech; zákaz propagace, prodeje a distribuce černého uhlí; přechod na jiná paliva při vytápění domácností a vytvoření ústředního vytápění. Tento projekt ukázal, že navzájem můžeme sdílet obrovské množství poznatků a zkušeností a dále je předávat.

Valentin Foltescu

Valentin Foltescu

Rozhovor byl uveřejněn v Newsletteru Evropské agentury pro životní prostředí č. 2013/1.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage