Chemické látky v Evropě: jaký je jejich dopad na lidské zdraví a životní prostředí?

Změnit jazyk
Article Publikováno 15.06.2017 Poslední změna 14.07.2017
Je známo, že expozice škodlivým chemickým látkám má vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Jak víme v době, kdy světová výroba chemických látek roste a neustále se vyvíjejí a uvádějí na trh nové chemické látky, co je bezpečné? Povídali jsme si s Xenií Trierovou, odbornicí agentury EEA na chemické látky, o různých tématech, které souvisejí s bezpečným používáním chemických látek v Evropě a o tom, co EU dělá pro snižování jejich potenciálních vedlejších účinků.
Fotografie©Giovanni Cultrera, Environment&Me/EEA

Fotografie©Giovanni Cultrera, Environment&Me/EEA

Jaké jsou hlavní obavy z dopadu chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí?

Od doby před několika dekádami, kdy bylo znečištění chemickými látkami velmi patrné, jsme v EU ušli velký kus cesty a nyní máme vůči mnoha škodlivým látkám zavedenou mnohem lepší ochranu. Nicméně od roku 1950 do roku 2000 se objem světové výroby chemických látek zvýšil více než padesátkrát a každý den se po celém světě registruje mnoho nových látek. To zvyšuje celkové zatížení životního prostředí i lidí chemickými látkami, a tudíž i riziko újmy. Expozice škodlivým chemickým látkám může mít mnoho negativních zdravotních účinků, včetně respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, alergií a rakoviny.

Podobně jsou chemickými látkami zasaženi volně žijící živočichové a ekosystémy, například vlivem používání pesticidů a akumulací perzistentních znečišťujících látek. I když jsou tyto látky testovány, což je časově náročné a nákladné, nemůže jejich výzkum postihnout všechny scénáře expozice. V praxi se také často ukazuje, že se nežádoucí účinky u látek, o kterých jsme se v minulosti domnívali, že jsou bezpečné, projeví později. Proto je třeba zachovat výhody, které chemické látky lidem a hospodářství přinášejí, ale zároveň minimalizovat jejich vedlejší účinky.

Používají se stále chemické látky, kterých bychom se měli obávat?

V minulosti se naše úsilí většinou zaměřovalo na jednotlivé látky, u kterých byl předpoklad, že jsou zdraví škodlivé. Problém však spočívá v tom, že může trvat velmi dlouho, než získáme dostatek dat, prokazujících škodlivost, a mezitím se chemické látky rozšíří. Příkladem může být používání olova v benzínu či některých pesticidů. Někdy mohou být v určitých ohledech stejně škodlivé i substituce chemických látek.

Dalším problémem jsou rostoucí obavy z používání směsí chemických látek a jejich vzájemného působení, což se při hodnocení jednotlivých chemických látek zpravidla nezvažuje. Nyní též víme, že některé skupiny obyvatelstva, například děti a lidé trpící chronickým onemocněním, jsou vůči účinku chemických látek citlivější než jiné.

Navíc ne všechny chemické látky mají okamžitý účinek. Mohou způsobit onemocnění v pozdější fázi života, jako je tomu například u endokrinních distruptorů, které snižují plodnost a způsobují vysokou hladinu cholesterolu a obezitu. Některé chemické látky účinkují ve velmi malých dávkách, zatímco jiných si nemusíme všimnout, dokud nedosáhnou kritické úrovně vedoucí ke zdravotním problémům. Obecně jsou naše znalosti ohledně dopadů celkového chemického zatížení stále velmi omezené, a to jak u lidí, tak i u ekosystémů. 

Jakým způsobem EU otázku chemických látek řeší?

EU působí v zájmu ochrany občanů na několika rovinách. Máme nařízení REACH, což je zřejmě nejpropracovanější právní předpis o chemických látkách na světě. Momentálně probíhá jeho přezkoumání. Evropská komise též provádí kontrolu účelnosti a ověření případné potřeby aktualizace právních předpisů o chemických látkách. Evropský parlament nadnesl otázku směsí chemických látek a čistých materiálových cyklů v oběhovém hospodářství a v souvislosti s tím Komise pracuje na strategii pro netoxické životní prostředí.

Kromě toho se různými aspekty chemických látek zabývá několik agentur EU. Evropská agentura pro chemické látky se sídlem v Helsinkách podporuje provádění nařízení REACH, Evropský úřad pro bezpečnost potravin sídlící v Parmě se zabývá látkami, které by se mohly dostat do potravin. Máme agenturu EU, která se zabývá bezpečností léčivých přípravků, agenturu zabývající se bezpečností a ochranou zdraví při práci a nyní také zvláštní iniciativu týkající se biologického monitorování člověka, jejímž cílem je získat lepší informace o skutečné expozici občanů chemickým látkám. Problematika je tedy v popředí zájmu, ale i tak se stále objevují nové a nové otázky: používáme správné nástroje k řešení problémů týkajících se tolika chemických látek? Nemohli bychom se ještě více zaměřit na výzkum životního cyklu výrobků a chemických látek?

Co je iniciativa týkající se biologického monitorování člověka?

Iniciativa týkající se biologického monitorování člověka pro Evropu (HBM4EU), jíž je agentura EEA součástí, se zabývá expozicí občanů EU chemickým látkám bez ohledu na jejich zdroj. Cílem této iniciativy je zjistit prostřednictvím shromažďování a analýz vzorků krve například to, zda existují regionální ohniska expozice chemickým látkám, jakým chemickým látkám jsme vystaveni a zda jsou některé skupiny obyvatelstva vystaveny chemickým látkám více než jiné. Tyto informace by měly pomoci lokalizovat zdroje znečištění a být nástrojem, který mohou být využity při určování priorit a cílení intervencí.

Dalším prvkem projektu je poskytnout občanům o chemických látkách spolehlivé a věcné informace. V minulosti jsme zaznamenali, zejména v severní Evropě, že aktivní zapojení občanů, například prostřednictvím nevládních organizací, může podpořit dialog a spolupráci s podniky a politickými činiteli, který je nezbytný pro dosažení pozitivních změn.

Co dalšího agentura EEA dělá v souvislosti s chemickými látkami a životním prostředím?

Agentura EEA hraje poměrně rozsáhlou roli v získávání znalostí o problematice dopadu chemických látek na životní prostředí a lidské zdraví a také o předcházení vzniku odpadu a o nakládání s odpady v oběhovém hospodářství.

Hodně naší práce v různých tematických oblastech má s chemickými látkami souvislost. Jedná se například dopady znečištění ovzduší, emise z průmyslu, emise skleníkových plynů, emise látek poškozujících ozonovou vrstvu a znečištění vody a půdy, což vše je do značné míry způsobené chemickými látkami. U několika z nich vytváříme indikátory a přispíváme k tomu, aby data o chemických látkách byla volně přístupná pro vědecké pracovníky, tvůrce politik a veřejnost prostřednictvím našich internetových stránek či jiných webů, jako je portál IPCHEM (Information Platform for Chemical Monitoring, informační platforma pro monitorování chemických látek). Celkově jsme na tomto poli relativně malým hráčem, ale domnívám se, že můžeme zastávat důležitou roli při zkoumání širšího společenského kontextu, včetně například toho, jak chemické látky omezují nebo podporují přechod na oběhové a nízkouhlíkové hospodářství v Evropě.

Xenia Trierová

odbornice agentury EEA na chemické látky

Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 2017/2 v červnu 2017

Temporal coverage

Články
Menu
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100