Životní prostředí a zdraví
- Bulgarian (bg)
- Czech (cs)
- Danish (da)
- German (de)
- Greek (el)
- English (en)
- Spanish (es)
- Estonian (et)
- Finnish (fi)
- French (fr)
- Hungarian (hu)
- Icelandic (is)
- Italian (it)
- Lithuanian (lt)
- Latvian (lv)
- Maltese (mt)
- Dutch (nl)
- Norwegian (no)
- Polish (pl)
- Portuguese (pt)
- Romanian (ro)
- Slovak (sk)
- Slovenian (sl)
- Swedish (sv)
- Turkish (tr)
Čisté životní prostředí je základem lidského zdraví a dobrých životních podmínek. Vzájemné působení životního prostředí a zdraví člověka je však nanejvýš složité a jen obtížně posuzovatelné. Proto je velmi užitečné používat zásadu předběžné opatrnosti. Nejznámější jsou dopady na lidské zdraví, které souvisejí se znečištěním vnějšího ovzduší, nekvalitní vodou a nedostatečnou hygienou. Méně už se ví o zdravotních důsledcích nebezpečných chemických látek. Novým ekologickým problémem s dopadem na lidské zdraví se stává hluk. Vliv na lidský organismus může mít také změna klimatu, ubývání stratosférického ozonu, ztráta biologické rozmanitosti a znehodnocování půdy. Více
Procházet katalog
Filtered by
Evropská krajina a půda čelí řadě tlaků, mezi které patří rozšiřování měst, znečištění ze zemědělství a průmyslu, zastavování půdy (zakrytí půdy nepropustnými materiály), fragmentace krajiny, nízká rozmanitost plodin, eroze půdy a extrémní povětrnostní jevy spojené se změnou klimatu. Zelenější města s čistšími energetickými a dopravními systémy, zelená infrastruktura spojující zelené plochy a méně intenzivní, udržitelné zemědělské postupy mohou přispět k tomu, aby využívání krajiny v Evropě bylo udržitelné a půda zdravější.
V zájmu lepší ochrany nejzranitelnějších obyvatel Evropy, kterými jsou zejména sociálně slabší vrstvy, starší osoby a děti, před environmentálními riziky, jako jsou znečištění ovzduší, hluková zátěž a extrémní teploty, je potřeba nastavit cílená opatření. Aleksandra Kazmierczak, odbornice na adaptaci na změnu klimatu z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), vysvětluje hlavní zjištění nové zprávy agentury EEA, která vyhodnocuje souvislosti mezi sociálními a demografickými nerovnostmi a expozicí znečištěnému ovzduší, hluku a extrémním teplotám.
Je zapotřebí přijmout další opatření k ochraně nejzranitelnějších občanů Evropy před znečištěním ovzduší, hlukem a extrémními teplotami
Novinky 04.02.2019Je třeba opatření, která lépe chrání chudé, starší osoby a děti před environmentálními riziky, jako je znečištění ovzduší, znečištění hlukem a extrémní teplotami, zejména ve východních a jižních regionech Evropy. Dnes vydaná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) varuje, že i přes celková zlepšení v kvalitě životního prostředí v Evropě je zdraví nejzranitelnějších občanů Evropy těmito riziky nadále neúměrně ohrožováno.
Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.
Doprava a životní prostředí v Evropě
Mnoho Evropanů je vystaveno škodlivé míře znečištění ovzduší. Až 30 % Evropanů žijících ve městech je vystaveno úrovním znečišťujících látek v ovzduší přesahujícím normy EU pro kvalitu ovzduší. A zhruba 98 % Evropanů žijících ve městech je vystaveno úrovním znečišťujících látek v ovzduší, jež Světová zdravotnická organizace považuje podle svých přísnějších měřítek za zdraví škodlivé.