Články

Situace nikdy nebyla vážnější. Naše planeta se otepluje a druhů ubývá alarmující rychlostí. Na dvou celosvětových konferencích se v posledních dvou měsících sešli lidé z celého světa, aby diskutovali o společném tématu – o klimatu a biologické rozmanitosti. Výzvy v obou těchto oblastech jsou symptomem téhož problému: naší neudržitelné výroby a spotřeby. Jednání o této problematice jsou navzdory své složitosti přínosná, neboť mají zásadní význam pro zvýšení celosvětového povědomí, dosažení konsenzu a přijetí naléhavých opatření.

Více

Kdo jsou „prozumenti“ energie a jakou roli mohou hrát při podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v celé Evropě? Sešli jsme se s expertem na energetiku a životní prostředí z EEA Javierem Esparragonem, abychom si popovídali o tom, jak mohou občané, instituce a podniky pomoci řešit současnou energetickou krizi tím, že se stanou prozumenty, kteří vyrábějí a zároveň spotřebovávají energii z obnovitelných zdrojů. Začátkem tohoto měsíce EEA zveřejnila zprávu, která přináší přehled o úloze prozumentů energie z obnovitelných zdrojů a rozmachu využívání tohoto modelu v návaznosti na lepší a levnější technologie a na politiky, které je podporují.

Více

Zdá se, jakoby jedna krize následovala druhou: pandemie, vlny extrémních veder a sucho v důsledku změn klimatu, inflace, válka a energetická krize. Nadcházející zima bude nejspíše ve znamení pokračující nejistoty a značné nestability na globálních trzích s energií i potravinami, což pocítí některé skupiny a státy více než jiné. Řešení těchto krizí – zejména z dlouhodobého hlediska – vyžaduje trvalou snahu o naplňování politických závazků a investice v oblasti udržitelnosti s cílem posílit odolnost našich společností.

Více

Znečištění životního prostředí ovlivňuje naše zdraví a kvalitu života. Hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozorňují na tyto dopady i na potenciální přínosy, které by plynuly z čistšího životního prostředí. Každým opatřením, kterým se přiblížíme k nulovému znečištění v Evropě, můžeme zabránit některým nádorovým onemocněním a zlepšit kvalitu života.

Více

Doprava spojuje lidi, místa, kultury a ekonomiky, ale také vyvíjí značný tlak na životní prostředí a klima. Hovořili jsme se dvěma odborníky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) na dopravu a životní prostředí – Rasou Narkeviciute a Tommasem Sellerim – o výzvách a příležitostech při zvyšování udržitelnosti evropského dopravního systému a o naší nedávno zveřejněné zprávě.

Více

Členské státy EU začaly koordinovat politiky v oblasti životního prostředí v 70. letech 20. století a příroda byla první oblastí pro opatření na evropské úrovni. Směrnice týkající se přírody, tj. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které byly poprvé přijaty v roce 1979, resp. v roce 1992, jsou dodnes základním kamenem úsilí EU o ochranu a zachování biologické rozmanitosti.

Více

Může ocenění přírody pomoci k její ochraně, nebo potřebujeme nové modely řízení? Jak obchod souvisí s úbytkem biologické rozmanitosti a nerovnostmi? Hovořili jsme s Jamesem Vausem, hlavním ekonomem Světového střediska pro monitorování ochrany přírody Programu OSN pro životní prostředí (UNEP‑WCMC), který přispěl k Dasguptovu přezkumu ekonomiky biologické rozmanitosti, zejména na kapitole věnované obchodu a biosféře.

Více

Změna klimatu ovlivňuje ekosystémy a biologickou rozmanitost – od změn stanovišť a společenstev druhů až po dostupnost vody a období kvetení. Zeptali jsme se profesorky Dr. Beate Jesselové, předsedkyně německé Spolkové agentury pro ochranu přírody, na vazby mezi biologickou rozmanitostí a změnou klimatu a na to, co by se dalo udělat pro zvýšení odolnosti přírody v měnícím se klimatu.

Více

Evropská příroda trpí důsledky dlouhodobého využívání a znečišťování. Příroda nás stále zásobuje potravinami, oblečením, léky, bydlením, energií a dalšími zdroji, ale ekosystémy a mnohé rostliny a živočichové jsou na ústupu a někdy jsou tlačeni až k vyhynutí. Jaké lidské činnosti poškozují přírodu nejvíce a jak můžeme zastavit a zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti?

Více

Při odborném hodnocení hraje klíčovou roli monitoring volně žijících a planě rostoucích druhů a přírodních stanovišť. S Petrem Voříškem, členem koordinačního týmu Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků 2 při České společnosti ornitologické, jsme si povídali o tom, jak se takové informace a data v evropském měřítku shromažďují a jakým výzvám dnes populace ptáků čelí.

Více

Evropa si vytyčila ambiciózní politické cíle, aby umožnila obnovu a rozkvět přírody a zvýšila přínosy zdravého přirozeného světa pro společnost. Abychom byli schopni zvrátit zhoršování stavu přírody, musíme toho udělat mnoho – od chráněných území a zelené a modré infrastruktury až po obnovu, renaturalizaci a využívání přírodě blízkých řešení změny klimatu.

Více

Povědomí o naší přírodě nebylo nikdy tak vysoké jako dnes. V důsledku omezení souvisejících s pandemií COVID‑19 se mnozí z nás vydávali ven do nejbližší zeleně, aby si oddechli a nalezli v ní útěchu, což byl nezbytný únik v době omezení volného pohybu osob. Znovu nám to připomnělo, jak důležitou a cennou roli hraje naše příroda pro naši duševní a tělesnou pohodu.

Více

Úbytek biologické rozmanitosti a přírodních ekosystémů, kterého jsme v současnosti svědky, je stejně katastrofální jako změna klimatu. Ve skutečnosti jsou tyto dvě oblasti úzce provázány, jelikož změna klimatu urychluje úbytek biologické rozmanitosti a zdravé ekosystémy jsou důležitým spojencem v boji proti změně klimatu.

Více

Evropská unie si pro nadcházející desetiletí stanovila ambiciózní plány, jejichž cílem je výrazně snížit emise a znečištění. Patří mezi ně i nedávno spuštěný Akční plán pro nulové znečištění, který se zaměřuje na snížení znečištění ovzduší, vody a půdy na úrovně, které již nebudou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí. Hovořili jsme o něm s Ianem Marnanem, expertem EEA na životní prostředí, zdraví a kvalitu života, který v současnosti pracuje na připravované zprávě agentury o nulovém znečištění, která by měla být zveřejněna v průběhu roku.

Více

Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině změnila život Ukrajinců ze dne na den. Dopady této neopodstatněné války pociťují lidé nejenom na Ukrajině, ale i za jejími hranicemi. Tato válka ovlivní nás všechny během dalších let a dotkne se i budoucích generací.

Více

Rok 2021 byl poznamenán pandemií COVID-19 a dopady změny klimatu. Vzhledem k vyšším cenám energií a ke zdravotním rizikům vyžaduje oživení Evropy v roce 2022 obtížná rozhodnutí. Odkládání opatření nebo stanovování méně ambiciózních cílů bude v dlouhodobém horizontu pravděpodobně spojeno s vyššími sociálními a hospodářskými náklady. Řešení sociálních nerovností při této transformaci k udržitelnosti je klíčem k lepší budoucnosti pro nás všechny.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) spolupracuje s celou řadou zemí, včetně zemí západního Balkánu. Jak tato spolupráce podporuje práci EU v oblasti životního prostředí a jak je přínosná pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Kosovo? Setkali jsme se s Lucem Basem, vedoucím programu koordinace, spolupráce a strategie, abychom diskutovali o tom, jak EEA spolupracuje s těmito zeměmi na zlepšování životního prostředí.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) nedávno zveřejnily zprávu o dopadu evropské námořní dopravy na životní prostředí (EMTER), která je jejich společným hodnocením dopadů námořní dopravy na životní prostředí v Evropě. Hovořili jsme se Stéphanem Isoardem, vedoucím skupiny pro problematiku vody a mořského prostředí v EEA, který vedl tým EEA, jenž se na zprávě podílel.

Více

Od uhlíkové neutrality přes oběhové hospodářství a čistší ovzduší až po čistší dopravu – Evropa si v oblasti životního prostředí a klimatu stanovila ambiciózní cíle. Města, v nichž žije velká většina Evropanů, musí hrát rozhodující roli při dosahování cílů Evropy v oblasti udržitelnosti. Otázka zní: jak se města mohou stát udržitelnými?

Více

Ve světě – od politických kuloárů po akademické platformy – se hovoří o celosvětových krizích: o zdravotní krizi, hospodářské a finanční krizi, o klimatické krizi a o přírodní krizi. V konečném důsledku jsou to ale všechno známky téhož problému: naší neudržitelné výroby a spotřeby. Otřes způsobený onemocněním COVID-19 pouze odhalil křehkost systému naší globální ekonomiky a společnosti se všemi jejich nerovnostmi.

Více