Články

Mnozí z nás v každodenním životě stále více čelí hluku. Hlučná vozidla na ulici, letadla létající nízko nad hlavou nebo vlaky jezdící v blízkém okolí jsou často zdrojem podráždění a frustrace. Dopad takového hluku na naše zdraví a životní prostředí by však mohl být mnohem horší, než si myslíte.

Více

Jádrem právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je jednoduchá, ale silná myšlenka: zásada „znečišťovatel platí“. Tato zásada je uplatňována v podobě daní, pokut a dalších opatření, kterými jsou kvóty pro emise znečišťujících látek a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. O této zásadě, jejích přínosech a nedostatcích jsme hovořili s profesorem Geertem Van Calsterem.

Více

Voda pokrývá více než 70 % zemského povrchu a má zásadní význam pro veškerý život na naší planetě. Z veškeré vody na Zemi se 96,5 % nachází v oceánech ve formě slané vody, přičemž zbývajících 3,5 % tvoří sladká voda – jezera, řeky, podzemní vody a led. Dobré nakládání s tímto omezeným a drahocenným zdrojem je nezbytné pro dobré životní podmínky lidí a přírodu.

Více

Kvalita ovzduší v Evropě se v posledních desetiletích výrazně zlepšila, znečišťující látky však stále poškozují naše zdraví a životní prostředí. Opatření k omezení znečištění by zlepšila kvalitu našeho života, ušetřila peníze ve zdravotnictví, zvýšila produktivitu pracovníků a chránila životní prostředí.

Více

Koronavirus během několika týdnů uplynulého jara změnil svět. Mnoho věcí, které jsme považovali za samozřejmost, se náhle stalo nedostupnými. Pandemie svět zaskočila, ale pokud byste se zeptali vědeckého pracovníka působícího v oboru infekčních chorob, byla to jen otázka času.

Více

Podle Světové zdravotnické organizace stojí znečištění v Evropě ročně za 1,4 milionu úmrtí, jimž by se dalo předejít. Situace se ale zlepšuje a Zelená dohoda pro Evropu by mohla být příležitostí k posunu směrem k udržitelnému rozvoji. O znečištění a zdraví jsme hovořili s Francescou Racioppi, vedoucí Evropského střediska WHO pro životní prostředí a zdraví.

Více

Průmyslové znečištění v Evropě se díky kombinaci regulace, vývoje v oblasti výroby a iniciativ týkajících se životního prostředí snižuje. Průmysl však životní prostředí znečišťuje i nadále a přechod k nulovému znečištění v tomto odvětví představuje ambiciózní výzvu.

Více

Znečištění můžeme rozlišovat podle toho, kde se vyskytuje – v půdě, ve vodě nebo v ovzduší – nebo můžeme zkoumat různé druhy znečištění, např. chemické látky. Syntetické chemické látky jsou všude okolo nás. Některé z nich však mohou být rovněž velmi škodlivé pro naše zdraví a životní prostředí. Jak můžeme omezit negativní účinky chemických látek, které se staly součástí našeho současného způsobu života?

Více

Co mají vinice roztroušené po idylické krajině společného s průmyslovými areály a skládkami? Odpovědí může být přítomnost chemických látek. Půda, v níž pěstujeme potraviny, a půda, na níž stavíme domovy, může být kontaminována různými znečišťujícími látkami počínaje těžkými kovy a konče organickými znečišťujícími látkami a mikroplasty. Znečišťující látky jsou rozšířené a hromadí se v krajině a v půdě po celé Evropě. Jak můžeme tento problém řešit?

Více

Navzdory roku života s pandemií COVID-19 a jejím dopadům Evropa nadále předkládá balíčky opatření k dosažení svých ambiciózních cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Je velice důležité, aby Evropa i nadále pokračovala v plnění nastavených cílů a zajistila, aby do roku 2050 byla odolnou společností založenou na solidaritě, která zajistí zdravé životní prostředí pro nás všechny.

Více

Přizpůsobení se dopadům změny klimatu je v Evropské unii hlavní prioritou. Co motivuje města k implementaci důležitých opatření ke zmírnění těchto dopadů a zvýšení odolnosti a udržitelnosti městských center? V tomto rozhovoru nám kroky EEA s cílem poskytovat pomoc při této velmi důležité práci přiblížila expertka na udržitelnost měst EEA, Ivone Pereira Martins.

Více

Naše společná strategie ukazuje, jakým směrem se chceme vydat. Představuje nový způsob spolupráce a získávání poznatků (agilnější, citlivější, aktivnější, realizovatelnější), který odpovídá výzvám, jimž budeme v nadcházejícím desetiletí čelit, a znalostem, které budeme potřebovat.

Více

Znečištění ovzduší, hlukové znečištění a dopady změny klimatu jsou hlavními riziky pro každodenní zdraví a kvalitu života Evropanů. S Catherine Ganzleben, vedoucí skupiny pro znečištění ovzduší, životní prostředí a zdraví, Albertem Gonzálezem, specialistou EEA na kvalitu ovzduší, a Eulalií Peris, specialistkou EEA na hlukové znečištění, jsme si povídali o tom, co EEA dělá, aby zlepšila úroveň znalostí v tomto významném oboru činnosti.

Více

Pandemie COVID-19 přináší jasný příklad toho, jak křehké mohou být naše společnosti a ekonomiky tváří v tvář velkému otřesu. Očekává se, že v důsledku zhoršování životního prostředí a změny klimatu budou takové otřesy častější a závažnější. Ve chvíli, kdy čelíme nejistotě a mnoha výzvám, je naší jedinou perspektivní možností zajistit, aby nás každé rozhodnutí, které v tomto kritickém období přijmeme, přiblížilo našim sociálním cílům a cílům v oblasti udržitelnosti.

Více

Víme, že znečištění plasty a plastový odpad jsou velkým ekologickým problémem. V posledních letech se na trhu objevují nové plastové výrobky, o nichž se tvrdí, že jsou šetrnější k životnímu prostředí. Nedávno zveřejněné informační sdělení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotí jejich vlastnosti s ohledem na ochranu životního prostředí. Abychom se o této problematice dozvěděli více, setkali jsme se s Almut Reichel, odbornicí EEA na udržitelné využívání zdrojů a nakládání s odpady.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila zprávu o „hnací silách změn“, které ovlivňují budoucí vývoj Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Vyzpovídali jsme projektového manažera zprávy, Lorenza Beniniho, který v EEA pracuje jako odborník na systémová hodnocení a udržitelnost.

Více

Jak můžeme vybudovat udržitelnější a odolnější svět po odeznění koronavirové krize? Evropská agentura pro životní prostředí propojí informace o koronaviru se znalostmi z oblasti životního prostředí a bude přispívat k informované diskusi. A to v obtížném období, kdy se budou pro zotavení po koronavirové krizi přijímat klíčová rozhodnutí, která budou utvářet naši budoucnost.

Více

Evropské země přijímají drastická opatření k omezení dopadů onemocnění Covid-19 na zdraví Evropanů a na hospodářství. Takovéto krize mají obvykle bezprostřední a závažné dopady na celé populace a hospodářství. Vzhledem k možnému vlivu koronavirové krize na klíčová hospodářská odvětví se očekává, že tato krize zmírní některé dopady hospodářských činností na životní prostředí a klima. Avšak rozsáhlé a náhlé krizové situace doprovázené mimořádně vysokými náklady pro společnost v žádném případě nepředstavují způsob, jakým by Evropská unie dosáhla svých závazků při transformaci svého hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu a nedávno navržený evropský právní rámec pro klima namísto toho vyzývá k nevratnému a postupnému snižování emisí při současném zajištění spravedlivé transformace hospodářství a poskytnutí podpory těm, kteří budou postiženi.

Více

Hlukové znečištění je v celé Evropě rostoucím problémem a mnoho lidí si neuvědomuje jeho dopady na své zdraví. Sešli jsme se s odbornicí Evropské agentury pro životní prostředí na hlukové znečištění ve venkovním prostředí Eulalií Peris abychom se jí zeptali na klíčová zjištění zprávy EEA „Environmental noise in Europe — 2020“ která byla zveřejněna začátkem tohoto měsíce.

Více

Na začátku tohoto měsíce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala svoji zprávu „Evropské prostředí – stav a výhled 2020 (SOER 2020)“. Podle jejích závěrů Evropa nebude moci dosáhnout do roku 2030 svých cílů, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne okamžitá opatření s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, sílící dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Zpráva rovněž nabízí možná řešení, která by Evropě pomohla, aby se vrátila zpět na správnou cestu vedoucí ke splnění těchto cílů. Sešli jsme se s Tobiasem Lungem, odborníkem EEA v oblasti koordinace a hodnocení zprávy SOER, abychom s ním probrali její úlohu.

Více