další
předchozí
položky

Article

Evropa v roce 2050: zdravější, čistší a odolnější

Změnit jazyk
Article Publikováno 08.04.2021 Poslední změna 16.04.2021
6 min read
Photo: © Alessandra Pitarresi, REDISCOVER Nature /EEA
Navzdory roku života s pandemií COVID-19 a jejím dopadům Evropa nadále předkládá balíčky opatření k dosažení svých ambiciózních cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Je velice důležité, aby Evropa i nadále pokračovala v plnění nastavených cílů a zajistila, aby do roku 2050 byla odolnou společností založenou na solidaritě, která zajistí zdravé životní prostředí pro nás všechny.

Od okamžiku, kdy mnoho zemí v Evropě a na celém světě zavedlo omezení s cílem zpomalit šíření koronaviru, uplynul právě jeden rok. Pandemie COVID-19 s sebou přinesla obrovské sociální a hospodářské náklady. Na celém světě se dosud nakazilo přes 120 milionů lidí a více než 2,6 milionu jich přišlo o život, přičemž některé zranitelné skupiny obyvatel, například starší osoby, jsou zasaženy více než ostatní. Pandemie rovněž silně zasáhla mnoho hospodářských odvětví, například cestovní ruch, kulturu, pohostinství, a životy osob na těchto odvětvích závislých. Mnoho aspektů našeho života se změnilo: od sociálních interakcí až po každodenní běžné činnosti, jak a kde pracujeme nebo jak probíhá školní výuka.  

Po roce pandemie čelíme zdravotní i hospodářské krizi a celá společnost je z koronaviru unavená. Evropská unie a její členské státy přijaly opatření ke zmírnění některých z těchto negativních dopadů prostřednictvím podpůrných iniciativ. Evropa se rozhodla upřednostnit zdraví svých občanů a minimalizovat počet ztracených životů. Čas je však drahocenný: očkovací programy soupeří s šířením mutací viru, a to s nadějí, že v nadcházejících měsících se naše společnost bude moci vrátit k určité formě normálního života. Stále není jisté, jak dlouho to bude trvat a jak budou budoucí generace splácet rostoucí dluh.  

 

Přechod Evropy k udržitelnosti v době pandemie COVID-19 

I za této nepříznivé situace směřuje Evropská unie k udržitelnosti. Krátce před zavedením omezení volného pohybu osob z důvodu pandemie koronaviru vyhlásila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, zastřešující politický program, jehož cílem je dosáhnout do roku 2050 prostřednictvím „spravedlivé transformace“ uhlíkově neutrálního a udržitelného hospodářství a zajistit, aby nedošlo k opomenutí nikoho a ničeho. Zelená dohoda pro Evropu je reakcí Evropy na klimatickou krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti. 

Tyto obecné cíle se promítají do řady politických balíčků, včetně Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Akčního plánu pro oběhové hospodářství, Strategie pro průmyslové emise, Právního rámce pro klima a Klimatického paktu. V únoru byla navržena Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, což je další důležitý právní předpis, jehož cílem je umožnit prozíravější, rychlejší a systematičtější přizpůsobování. I nadále budou předkládány další iniciativy, například Strategie pro chemické látky, Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy a balíček předpisů „Fit for 55“ týkající se snížení emisí do roku 2030 nejméně o 55 %. 

Další informace o dopadech změny klimatu na zdraví: Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví

Evropská agentura pro životní prostředí podporuje tyto politiky prostřednictvím ověřených dat, hodnocení a informačních platforem. Naše práce zahrnuje širokou škálu témat a systémů, včetně kvality ovzduší, systémů mobility, emisí skleníkových plynů, dopadů změny klimatu na zdraví a analýzy ekosystémů. V těchto oblastech poukazujeme na dosažené výsledky, určujeme, kde je zapotřebí dalšího úsilí, a předáváme data a znalosti příslušným politickým představitelům a široké veřejnosti.  

 

Stanovení úrovní ambicí a jejich dosažení  

Když informujeme o našich zjištěních nebo představujeme nový politický návrh, vždy se vkrádá otázka: bude to stačit? Jsou stanovené cíle dostačující? Může Evropa nebo členské státy učinit více? Lze říci, že to nikdy nestačí a je možné učinit více. Tato jednoduchá odpověď by však nebrala v potaz složitost problémů, před kterými stojíme.  

Pokud jsou stanoveny nedosažitelné či nerealistické cíle na evropské nebo na celosvětové úrovni, nebo pokud nástroje pro hodnocení pokroku nebo dosažení těchto cílů nejsou k dispozici, dochází pouze k podkopávání důvěry v tyto procesy. Podle vědeckých poznatků však na druhou stranu potřebujeme ambiciózní politiky. Potřebujeme politiky, které stimulují urychlování a rozšiřování průlomových řešení. Například naše data o emisích skleníkových plynů již nyní ukazují, že ke snížení emisí je zapotřebí dalšího značného úsilí. Další příklad: některých cílů při navrhování chráněných mořských oblastí jsme již dosáhli, ale obavy o biologickou rozmanitost přetrvávají. Klíčovou otázkou nemusí být nutně to, zda je cíl dostatečně ambiciózní nebo zda musíme učinit více, ale co uděláme jinak, abychom si byli jistí, že daného cíle dosáhneme. 

Dalším faktorem je čas. Udržitelnosti nelze dosáhnout přes noc. Vyžaduje čas a řadu politických kroků, a všechny tyto kroky musí mít stejný cíl. Pokud jde o to, co činit jinak, mohla by některá opatření být ambicióznější a jasnější.

Je rovněž zřejmé, že tato transformace k udržitelné Evropě ovlivní některé skupiny více než jiné, stejně jako je tomu v případě koronaviru nebo environmentálních rizik, například znečištění ovzduší nebo dopadů změny klimatu. Některých z nás se dotkne víc než jiných, protože jsou zranitelnější. EU jako celek by v otázce sociálního rozměru mohla být jasnější a pro řešení těchto sociálních nerovností by mohla činit více.  

Je však pozoruhodné, že Evropská unie a její členské státy jsou i přes současnou zdravotní a hospodářskou krizi na stejné vlně a nadále směřují k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zelená dohoda pro Evropu byla vůči pandemii COVID-19 pozoruhodně odolná.

 

Evropa v roce 2050 

Vědci a odborné instituce umějí dobře modelovat budoucnost nebo vypracovávat scénáře. V konečném důsledku však nejde o předvídání budoucnosti, ale o utváření budoucí Evropy, o přeměnu naší společnosti na společnost, v níž chceme žít. Měla by být společností založenou na solidaritě, poskytovat zdravé životní prostředí pro nás všechny a být odolná vůči budoucím otřesům, prostě taková, jaký by měl být svět.

V této souvislosti je velmi dobře načasované, že evropští představitelé, včetně předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho, portugalského premiéra Antónia Costy jménem předsednictví Rady EU a předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, minulý týden oznámili, že se bude konat konference o budoucnosti Evropy, a vyzvali občany ze všech koutů Evropy, aby se podělili o své nápady, které pomohou utvářet Evropu budoucnosti. Tato konference pomůže vybudovat odolnější Evropu, jež bude klást do popředí životní prostředí, dobré životní podmínky a zdraví všech Evropanů.

 

Hans Bruyninckx

Hans Bruyninckx 

výkonný ředitel EEA 

Úvodník zveřejněný ve zpravodaji EEA č. 01/2021 v březnu 2021  

 

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage