další
předchozí
položky

Article

Rozhovor - Zásadní úloha osob monitorujících ptáky

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 07.06.2022
6 min read
Při odborném hodnocení hraje klíčovou roli monitoring volně žijících a planě rostoucích druhů a přírodních stanovišť. S Petrem Voříškem, členem koordinačního týmu Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků 2 při České společnosti ornitologické, jsme si povídali o tom, jak se takové informace a data v evropském měřítku shromažďují a jakým výzvám dnes populace ptáků čelí.

Co konkrétně je vaší pracovní náplní?

Podílím se na dvou mezinárodních iniciativách v oblasti monitoringu ptáků: na druhém Evropském atlasu hnízdního rozšíření ptáků (EBBA2) a na Celoevropském monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), které spadají pod Evropskou radu pro sčítání ptáků (EBCC). Moji pozici zaštiťuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Evropský atlas vyšel knižně v prosinci 2020, ale práce na něm nejsou ještě u konce. Pracujeme na on‑line verzi, zpřístupňujeme výstupy pro výzkum a ochranu přírody a budujeme kapacity pro monitoring ptáků v evropských zemích, kde je to potřeba. Ten je úzce spojen s PECBMS, ale vytvoření reprezentativního a udržitelného systému monitoringu ptáků je náročné a potřebujeme více monitorovacích systémů, zejména v jižních a východních částech Evropy.

Jak vaše práce přispívá k hodnocení, která provádí EEA?

Indikátor volně žijících ptáků, které vytváří PECBMS, EEA přímo využívá. Společně s populačním indexem lučních motýlů přispívá populační index běžných ptáků v Evropě k souboru EEA pro indikátor Početnost a rozšíření vybraných druhů v Evropě12.

Výstupy naší práce byly použity ve zprávě Stav přírody v EU a v dalších publikacích. Jsme v pravidelném kontaktu s kolegy z EEA a koordinujeme naše úsilí, přičemž zpětná vazba z EEA je nesmírně důležitá. Nedávno jsme začali zkoumat, jak data z atlasu (EBBA2) mohou přispívat k práci organizací, jako je EEA.

Jak jste se k tomuto oboru dostal?

Asi jako mnoho dalších ornitologů se od dětství zajímám o ptáky, přírodu a její ochranu. Vystudoval jsem zoologii na Univerzitě Karlově v Praze, kde jsem s prací zaměřenou na káňata získal magisterský a doktorský titul. Poté jsem využil příležitosti pracovat pro ČSO jako ředitel, kde jsem byl v té době jediným zaměstnancem.

Spojení mezi vědeckými poznatky a politikou je hlavním tématem, které udržuje můj zájem o rozsáhlý monitoring ptáků a práci na atlasech. Tento druh práce je vzrušující i díky práci s různými lidmi, rozmanitým metodickým přístupům a kulturním rozdílům. Oceňuji také práci v terénu, která sice není automatickou součástí tohoto zaměstnání, ale je klíčovou záležitostí, která pomáhá pochopit data a potřeby terénních pracovníků a člověku přináší pocit štěstí.

Jak hodnotíte zdraví druhu?

Hlavním výstupem naší práce je sběr informací o změnách početnosti ptáků a jejich rozšíření. Jinými slovy, kde ptáci jsou, kolik jich je a jak se tyto dva parametry mění. Jedná se o dlouhý proces, který začíná standardní prací v terénu podle přísné metodiky.

Evropu nelze pokrýt pouze profesionálními terénními pracovníky. Ornitologie však využívá zástupu amatérských ornitologů nebo pozorovatelů ptáků, kteří ptáky znají a nadšeně postupují podle metodiky. Díky nim můžeme získávat data z celé Evropy v atlasu EBBA2 a z 28 zemí v systému PECBMS.

Terénní pracovníci musí provádět průzkum ptáků na předepsaných místech, která jsou často vybírána náhodným způsobem, aby byla zajištěna reprezentativnost vzorku. Pozorovatel sčítá všechny ptáky, které na svém stanovišti viděl nebo slyšel, a zaznamenává další charakteristiky, což pomáhá lépe vyhodnotit data v konkrétních denních dobách a dnech.

bird2

Záznamy pro atlas rozšíření vyžadují také informace o pravděpodobnosti hnízdění. Většina průzkumů se provádí v časných ranních hodinách, kdy je řada ptáků na jaře nejaktivnější, ale některé druhy se zkoumají i ve večerních hodinách. Poté terénní pracovníci zašlou data národním koordinátorům, kteří provedou kontrolu kvality dat a předají je evropským koordinátorům.

© Marek Mejstřík, REDISCOVER Nature /EEA

Jak tento monitoring pomáhá vládám při nastavování opatření?

Informace o rozšíření a početnosti ptáků pomáhají rozhodovacím orgánům stanovit priority v oblasti řízení a ochrany přírody. Informace o populačních trendech a změnách v rozšíření slouží jako signál zdraví populací ptáků a širšího životního prostředí.

Výstupy monitoringu jsou pravidelně využívány při hodnocení stavu druhů z hlediska ochrany, včetně kategorizace v evropském červeném seznamu. Změny početnosti a rozšíření skupin druhů, jako jsou polní ptáci, jsou signálem o zdraví určitého typu stanoviště nebo o dopadu rozsáhlého jevu, jako je změna klimatu.

Propojení dat z monitoringu s environmentálními nebo jinými proměnnými nám může říci více o hnacích silách a trendech; může také pomoci při utváření managementových opatření.

Jak zhoršování životního prostředí a změna klimatu ovlivňují život ptáků?

Změny v evropské krajině a klimatu jsou někdy dramatické a mají dopad na populace ptáků. Dopad však není rovnoměrný: některé druhy ze změn profitují, jiné nikoli. Celkově se však zdá, že je více poražených než vítězů.

Intenzivní využívání půdy ponechává ptákům méně zdrojů – to je hlavní tlak člověka. To se projevuje zejména u zemědělské půdy a ptáků využívajících tento typ stanoviště. V důsledku intenzivních zemědělských postupů, včetně nadměrného používání pesticidů a hnojiv, těžké techniky nebo odstraňování úhoru, je moderní zemědělská půda méně a méně vhodná pro ptáky a další volně žijící a planě rostoucí druhy.

Celkově má negativní vliv na biologickou rozmanitost homogenizace zemědělských ploch. Index polních ptáků v Evropě klesl v letech 1980 až 2018 o 57 %13 a areál rozšíření polních ptáků jako skupiny se v Evropě za posledních 30 let zmenšil (EBBA2). V regionálním měřítku se také projevuje negativní vliv intenzivního lesního hospodářství, opouštění půdy nebo intenzivního využívání vnitrozemských mokřadů.

bird

Hnízdní areály se posouvají na sever. Pozorujeme posun středů areálu rozšíření v průměru o 28 km na sever. Ačkoli ne všechny tyto změny jsou způsobeny změnou klimatu, tento vliv je zřejmý. Zjišťujeme také vliv změny klimatu na populace ptáků: ubývá druhů, které dávají přednost chladnějšímu klimatu, a přibývá těch, které upřednostňují teplejší klima.

© Juerg Isler, REDISCOVER Nature /EEA

 

Můžeme ještě změnit situaci k lepšímu?

Zdokumentovali jsme pozitivní trendy v rozšíření několika chráněných druhů, u nichž byla přijata opatření pro zachování (např. orel mořský nebo čáp bílý). V rámci PECBMS jsme také ukázali, že ochrana přírody může fungovat a přínosné mohou být zejména lokality Natura 2000, a to i pro necílové druhy. To naznačuje, že ochrana přírody může zvrátit negativní trendy.

Problémem je, že stále neděláme dost, zčásti kvůli omezeným zdrojům a zčásti proto, že tradiční přístupy k ochraně přírody (zejména chráněné druhy, přírodní rezervace) nestačí k tomu, aby přispěly k biologické rozmanitosti v širší krajině.

Co mohou občané nebo i amatérští pozorovatelé ptáků udělat pro ochranu ptáků a jejich stanovišť?

Pozorovatelé ptáků jsou klíčovými faktory pro ochranu ptáků a biologické rozmanitosti založené na znalostech. Pomáhají jako dobrovolní terénní pracovníci, kteří se podílejí na atlasech a monitoringu ptáků: do projektu EBBA2 přispělo svými daty přibližně 120 000 terénních pracovníků, z nichž 35 000 poskytlo vysoce standardizovaná data z průzkumů. V rámci PECBMS se sčítání ptáků účastní přibližně 15 000 terénních pracovníků.

Bez těchto kvalifikovaných lidí bychom neměli takové znalosti – jsou naprosto nezbytní. Pomoci může v zásadě každý – při informovaném rozhodování může pomoci i pozorování jednotlivých druhů, včetně těch snadno identifikovatelných (jako je čáp bílý). S nedávným vznikem on‑line portálů v rámci iniciativy EBCC EuroBirdPortal14 a vyvinutím mobilních aplikací, které usnadňují zaznamenávání a odesílání pozorování, je to snazší než kdykoli předtím.

Mnozí pozorovatelé ptáků, kteří se podílejí na programech a atlasech pro monitoring ptáků, působí v oblasti ochrany i na místní úrovni. Jelikož znají lokality, na kterých provádějí průzkum ptáků, často slouží jako strážci těchto lokalit a iniciují zásahy, pokud se lokality stanou ohroženými. Jejich znalost místních podmínek je velkým přínosem i pro ochranu přírody na místní úrovni.



Poznámka: Celkový počet všech druhů činí 463. Počet dotčených taxonů je uveden v závorkách. 
Zdroj: Stav přírody v EU, zpráva EEA č. 10/2020.

Photo Petr Voříšek for SIGNALS interview_ratio.jpg

Petr Voříšek
Člen koordinačního týmu Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků 2, Česká společnost ornitologická

 

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Topics

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů