další
předchozí
položky

Article

Stručný přehled: Právní předpisy EU týkající se přírody

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 07.06.2022
2 min read
Členské státy EU začaly koordinovat politiky v oblasti životního prostředí v 70. letech 20. století a příroda byla první oblastí pro opatření na evropské úrovni. Směrnice týkající se přírody, tj. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které byly poprvé přijaty v roce 1979, resp. v roce 1992, jsou dodnes základním kamenem úsilí EU o ochranu a zachování biologické rozmanitosti.

Obě směrnice zavádějí pro mnoho druhů a stanovišť společný systém ochrany s požadavky na pravidelné monitorování a podávání zpráv. Degradace zdokumentovaná díky těmto směrnicím vyžaduje rozsáhlejší a koordinovanější opatření v mnoha oblastech politiky v Evropě i ve světě.

EU má dnes jeden z nejkomplexnějších souborů právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu na světě. Některé právní předpisy EU se zabývají emisemi znečišťujících látek nebo skleníkových plynů, úrovní znečištění ovzduší nebo vody nebo emisemi z konkrétních zdrojů, jako je průmysl nebo doprava.

Některé právní předpisy EU z oblasti přírody, jako je Iniciativa EU týkající se opylovačů45, vyzývají k cíleným opatřením. Další předpisy, zejména Rámcová směrnice o vodě46 a Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí47, hrají ústřední roli v ochraně přírody prostřednictvím ekosystémových řízení. Rámcová směrnice o vodě vyžaduje, aby členské státy dosáhly „dobrého stavu“ všech vodních útvarů (jezer, řek a podzemních vod) prostřednictvím udržitelného a koordinovaného řízení celých povodí.

Podobně rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí vyzývá k dobrému stavu mořského prostředí a k řešení tlaků a znečištění. Právní předpisy týkající se přírody jsou podporovány mimo jiné právními předpisy o oběhovém hospodářství, jejichž cílem je snížit rizika vzniku odpadu a kontaminace, například prostřednictvím lepšího nakládání s odpady, lepšího ekodesignu a omezení plastů na jedno použití.

Tyto právní předpisy pomáhají členským státům EU užívat si čistšího ovzduší, přecházet na čistší energii, snižovat emise skleníkových plynů a chránit stále větší část svých pevninských a mořských oblastí, mimo jiné i prostřednictvím sítě Natura 200048. Zelená infrastruktura EU propojuje stále více přírodních prostor a umožňuje volně žijícím a planě rostoucím druhům pohyb mezi nimi. Města plánují zelené a modré plochy jako způsob, jak se připravit na dopady změny klimatu a pomoci zachovat biologickou rozmanitost.

Zelená dohoda pro Evropu49 nastiňuje dlouhodobou ambici EU stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem s udržitelným hospodářstvím a je prováděna prostřednictvím klíčových politických nástrojů, jako je Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203050, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“51, Strategie EU pro adaptaci na změnu klimatu52 a nová Lesní strategie EU do roku 203053. Podporují ji také další iniciativy, včetně akčního plánu pro oběhové hospodářství54, Strategie pro chemické látky55 a akčního plánu nulového znečištění56.

Aby Evropa omezila tlaky na přírodu, zastavila zhoršování stavu a obnovila biologickou rozmanitost, bude muset jednat na všech frontách a transformovat své energetické a potravinové systémy a systémy mobility, a to ve spolupráci s globálními partnery.

Informační systémy EEA týkající se přírody

BISE – Evropský informační systém pro biologickou rozmanitost57: hlavní zdroj dat a informací o biologické rozmanitosti v Evropě.

FISE – Systém informací o lesích v Evropě58: vstupní bod pro sdílení informací s lesnickou komunitou o lesním prostředí v Evropě, jeho stavu a vývoji.

WISE – Evropský systém informací o vodě59: evropská informační brána k problematice vody. Obsahuje zdroje o sladkovodním i mořském prostředí.

 

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Topics

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů