další
předchozí
položky

Article

Rozhovor - Ochrana přírody v měnícím se klimatu: naše opatření se musí zaměřit na odolnost

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 07.06.2022
5 min read
Změna klimatu ovlivňuje ekosystémy a biologickou rozmanitost – od změn stanovišť a společenstev druhů až po dostupnost vody a období kvetení. Zeptali jsme se profesorky Dr. Beate Jesselové, předsedkyně německé Spolkové agentury pro ochranu přírody, na vazby mezi biologickou rozmanitostí a změnou klimatu a na to, co by se dalo udělat pro zvýšení odolnosti přírody v měnícím se klimatu.

Jaké má změna klimatu dopady na přírodu?

Změna klimatu přináší zásadní změny životních podmínek mnoha druhů, a to v důsledku rostoucích teplot, změn v rozložení srážek a častějších povětrnostních extrémů, kterými jsou silné deště, bouře, vlny veder a sucha. To má za následek posun areálů mnoha druhů a změny v jejich sezónnosti a složení společenstev druhů. V důsledku nižší klimatické vodní rovnováhy v létě jsou ohroženy zejména druhy v mokřadech a vodních plochách. Letní sucha v letech 2018 a 2019 v Německu vážně poškodila nebo zasáhla i opadavé stromy.

U některých druhů, které se dříve vyskytovaly společně na stejném stanovišti, např. u motýla modráska očkovaného (Phengaris teleius) a krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), který je živnou rostlinou jejich housenek, se jejich klimaticky vhodná stanoviště přesouvají do jiných lokalit. To vede k prostorovému oddělování, a tím k poklesu populace motýlů. Podobně dochází i k časovému oddělování, například když hmyz začne létat dříve, než rozkvetou květy, jimiž se živí, nebo v případě kukačky, jejíž hostitelští ptáci začínají hnízdit dříve, než se kukačka vrátí ze svých zimovišť. Kromě toho se sem mohou přistěhovat druhy z teplejších oblastí, včetně druhů s invazním potenciálem, a mohou změnit strukturu vztahů mezi druhy.

Může nám příroda poskytnout řešení, jak se s některými z těchto dopadů vypořádat?

Příroda má velký potenciál mírnit dopady změny klimatu. A existuje mnoho přírodě blízkých řešení, která nejenže podporují adaptaci na změnu klimatu, ale také zajišťují mnohočetné synergie. Projekty obnovy záplavových oblastí například účinně snižují hladinu vody v řekách při extrémních povodních a navíc přispívají k zadržování živin.

Přírodě blízká řešení jsou již nyní v celosvětovém měřítku důležitou součástí řešení dopadů změny klimatu.

Obnova slanisek pomáhá chránit pobřeží v mírném pásmu, zatímco v tropických pobřežních oblastech lze obnovou mangrovových porostů výrazně snížit dopady záplav. Podobně může zavodňování rašelinišť zmírnit dopady sucha. Pokud se taková přírodě blízká řešení uplatňují promyšleně, mohou spojit významné socioekonomické přínosy s čistým ziskem pro přírodu a biologickou rozmanitost.

Přírodě blízká řešení jsou již nyní v celosvětovém měřítku důležitou součástí řešení dopadů změny klimatu. Máme k dispozici poznatky, data a nástroje pro jejich realizaci.

Co je třeba udělat pro zvýšení odolnosti přírody vůči změně klimatu?

Ke zvýšení odolnosti přírody vůči změně klimatu je zapotřebí soudržné a dobře propojené sítě chráněných území. Důležitým základem pro ochranu druhů a stanovišť je evropská síť chráněných území Natura 2000.

Tato chráněná území musí být „přizpůsobena změnám klimatu“, aby mohla i nadále plnit svou funkci. To znamená, že stávající tlaky, například v důsledku intenzivního využívání půdy, jako je vysoký přísun živin a pesticidů a narušení vodní rovnováhy, musí být sníženy jak na chráněných územích, tak mimo ně. Odolnost chráněných území je však třeba zvýšit i dalšími preventivními opatřeními, jako je lepší hospodaření s vodou na daném území a na úrovni krajiny.

Aby bylo možné citlivým druhům poskytnout alternativní stanoviště s vhodnými (mikro)klimatickými podmínkami a umožnit jim přístup k těmto stanovištím, je nutné rozšířit chráněná území tak, aby zahrnovala širší škálu nadmořských výšek a expozic, a zlepšit jejich propojení. Kromě toho musí být chráněné oblasti podrobeny adaptivní správě, aby bylo možné přizpůsobit cíle ochrany načasování změn vyvolaných změnou klimatu.

Stejně tak je důležité brát v úvahu využívání půdy jako celek. Lesnictví a zemědělství musí přizpůsobit své koncepce hospodaření tak, aby zmírnily nepříznivé účinky změny klimatu. Například je třeba revidovat současné koncepce lesního hospodářství, kontrolní nástroje a přístupy k plánování, aby mohly lépe čelit výzvám změny klimatu. Je třeba klást větší důraz na posílení samoorganizační schopnosti ekosystémů, například prevencí zavlékání invazních nepůvodních druhů, využíváním původních dřevin nebo uplatňováním přírodě blízkých koncepcí hospodaření.

urbangarden
V neposlední řadě je třeba se více zaměřit na městskou přírodu, například budováním sítí modro‑zelené infrastruktury, aby bylo možné se adaptovat na měnící se klima.

© Máté Ladjánszki, REDISCOVER Nature /EEA

 

Jaký druh výzev vidíte na základě svých zkušeností?

Přestože ochrana klimatu nabývá v současné době na politickém významu, nesmíme zapomínat na to, že otázky zmírňování změny klimatu, adaptace na tuto změnu a ochrany biologické rozmanitosti nelze stavět vzájemně proti sobě.

Transformace energetiky v Německu je dobrým příkladem příležitostí, ale i výzev, které přináší současné snižování energetické náročnosti budov, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zohlednění aspektů ochrany přírody. Musíme využívat synergií, které vyplývají z kombinovaných opatření proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti.

Například ochrana a udržitelné obhospodařování lesů a travních porostů nabízejí obojí: ekosystémové služby, jako je ukládání uhlíku, a biomasu pro výrobu materiálů a energie. Pokud se jednostranně zaměříme na krátkodobá opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu, např. na maximalizaci produkce biomasy pro nahrazení energie z fosilních zdrojů, můžeme ohrozit biologickou rozmanitost našich lesů a tím pravděpodobně snížit jejich schopnost přizpůsobit se změně klimatu.

Strategie ochrany přírody a udržitelného hospodaření musí lépe zohledňovat dynamiku a nepředvídatelnost změn klimatu a komplexní reakce ekologických systémů na tyto změny. To znamená, že ochrana přírody se musí odklonit od svého tradičního zaměření na zachování a ochranu pevných objektů a musí stále více umožňovat dynamické procesy a podporovat odolnost ekosystémů. V případě lesnictví to znamená odklon od modelu tradičního managementu směrem k procesnímu modelu postupného rozvoje a adaptivní přírody.

Existují iniciativy, které úspěšně zvyšují odolnost přírody?

Z hlediska posílení odolnosti ekosystémů vůči důsledkům změny klimatu byly velmi úspěšné různé projekty obnovy záplavových oblastí, například rozsáhlý projekt ochrany přírody „Mittlere Elbe“ a projekt obnovy záplavových oblastí na Labi v oblasti Hohe Garbe. Rozsáhlé záplavové oblasti byly přeložením hrází nebo jejich přerušením znovu napojeny na Labe a dnes na nich opět panuje téměř přirozený záplavový režim.

Díky těmto opatřením se nejen zvětšila záplavová plocha a tím i retenční prostor Labe, což vede ke snížení výšky hladiny vody při povodních, ale tato stanoviště se stala odolnějšími vůči suchu a obdobím sucha.

 

Beate Jessel_04_c_Ursula Euler_Signals_ratio.jpg

Dr Beate Jessel
Předsedkyně německé Spolkové agentury pro ochranu přírody

 

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Topics

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů