Z nedávných hodnocení vyplývá, že způsob a rychlost, s nimiž využíváme přírodní zdroje, jsou neudržitelné. Spotřebováváme více přírodních zdrojů, než kolik dokáže naše planeta vyprodukovat, a znečišťující látky, které vypouštíme, výrazně převyšují udržitelnou úroveň ekosystému dobré kvality. Kumulativní účinky našich činností ohrožují naše zdraví, zdraví planety i její schopnost zabezpečovat naše potřeby. Tyto problémy lze řešit pouze prostřednictvím dlouhodobého plánování a soudržných opatření.

Evropská unie nedávno schválila svůj 7. akční program pro životní prostředí. Tento program uvádí přehled prioritních cílů evropské politiky v oblasti životního prostředí do roku 2020 a představuje dlouhodobou vizi k řešení klíčových problémů, která pokrývá období do roku 2050. Vychází z představy, že hospodářská prosperita a blahobyt evropských občanů závisí na dobrém stavu jejich přírodního bohatství.

7. akční program pro životní prostředí úzce souvisí s dalšími evropskými politickými rámci, jako jsou strategie Evropa 2020, balíček patření EU v oblasti klimatu a energetiky, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, plán pro Evropu účinněji využívající zdroje a plán přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.

Jak můžeme definovat „spokojený život“

Již samotný název 7. akčního programu pro životní prostředí „Spokojený život v mezích naší planety“ obsahuje výzvu, která stojí před námi, a vyjadřuje i náš dlouhodobý cíl. Z ekonomického hlediska znamená spokojený život slušné zaměstnání s dostatečným příjem, ale také přístup ke službám a zboží. Z fyzického hlediska jde o zdravý život bez nemocí, stresu nebo hluku a přístup k čistému ovzduší a vodě. Spokojený život však od nás také vyžaduje činit rozhodnutí, která v konečném důsledku určují, co vyrábíme a co spotřebováváme.

Někomu mohou připadat snahy o řešení neudržitelné spotřeby prostřednictvím legislativních balíčků a osvětových kampaní o dopadech našich rozhodnutí na životní prostředí málo účinné, pomalé a nereálné. Můžeme se však na věc podívat také z druhé strany a položit si otázku, zda je reálné se domnívat, že můžeme stále pokračovat stejným způsobem, jako dosud. Z našich údajů a ukazatelů vyplývá, že to možné není.

Již uplatňovaná opatření

Za účelem dosažení prioritních cílů uvedených v 7. akčním programu pro životní prostředí již byla přijata řada právních předpisů EU, jako např. směrnice o stanovištích, směrnice o ochraně ptáků, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o kvalitě ovzduší, rámcová směrnice o vodě a další opatření týkající se boje proti změně klimatu, chemických látek, nakládání s odpady atd.

V rozpočtu EU jsou na období 2014–2020 vyčleněny značné částky na podporu cílů spojených se 7. akčním programem pro životní prostředí. Klíčovou úlohu při uplatňování a zlepšování uplatňování těchto směrnic a opatření však sehrávají členské státy EU. Tyto prioritní cíle je třeba převést do konkrétních projektů a iniciativ na místní, vnitrostátní a evropské úrovni.

Více zaměřeno na města

Definice životního prostředí v 7. akčním programu pro životní prostředí nezahrnuje jen odlehlé panenské lesy a nedotčená jezera. Životní prostředí je tam, kde je naše společnost – a ve městech žije 80 % evropských občanů.

7. akční program pro životní prostředí se nezaměřuje jen na zeleň a vodní plochy ve městech či jejich okolí. V širším smyslu tato politika usiluje o zlepšení městské mobility, kvality ovzduší ve městech, energetické účinnosti budov, čištění odpadních vod atd. a představuje integrované a propojené vnímání vlastností (městského) ekosystému.

7. akční program pro životní prostředí je významným, aktuálním a ambiciózním krokem směrem k vizi EU do roku 2050, zvláště když uvážíme, že byl přijat v kontextu dlouhotrvající hospodářské krize. Dosažení jeho cílů nám nejen zajistí zdravější životní prostředí, ale upevní zdraví i naší ekonomiky, rodiny či přátel. Těším se na jeho realizaci.

Přeji Vám šťastné svátky a vše nejlepší do nového roku.

Hans BRUYNINCKX

výkonný ředitel

Úvodník zveřejněný ve vydání zpravodaje Evropské agentury pro životní prostředí č. 2013/2