Změna životního prostředí: znalosti jsou klíčem ke zmírnění dopadů na obyvatele a přírodu

Změnit jazyk
Article Publikováno 18.09.2018 Poslední změna 26.09.2018
7 min read
Vytváření politik v oblasti životního prostředí není snadným úkolem. Na jedné straně chtějí Evropané využívat výhod dobře fungující ekonomiky, na straně druhé je však s naším životním stylem spojen i značný vliv na životní prostředí a z toho plynoucí rizika pro lidské zdraví. Systematické pochopení toho, jak jsou příroda, ekonomika a lidské zdraví vzájemně propojeny, má zásadní význam pro nalezení nejlepších dostupných politických možností. Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podporovat tvorbu politik posílením znalostí právě v této oblasti.

 Image © Miroslav Milev, Environment & Me /EEA

Evropská agentura pro životní prostředí sleduje klíčové trendy v oblasti životního prostředí v Evropě a tyto výsledky jsou využívány pro podporu tvorby politik. Naše hodnocení zahrnují nejrůznější druhy analýz, od odvětvových po systémové, a věnují se minulým trendům i výhledům, a to v některých případech až do roku 2100. Celkové závěry jsou jednoznačné: ve srovnání se 70. lety se Evropané nyní mohou těšit z čistšího ovzduší a vody, z hospodářství šetrnějšímu k životnímu prostředí s narůstající mírou recyklace a rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů. I přes tyto významné úspěchy zůstává celková situace  neudržitelná. Rostoucí spotřeba zdrojů, změna klimatu a hromadění znečišťujících látek v přírodě ohrožují stav naší planety i náš blahobyt.

Problém lze vysvětlit velmi snadno: hospodářské činnosti mají mnoho přínosů, ale zároveň způsobují vypouštění znečišťujících látek do přírody a vyčerpávání obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Znečišťující látky mohou být škodlivé pro živé organismy a ohrožovat i naše zdraví. Při bližším pohledu však vyvstává komplexnost této problematiky, která je předmětem politických debat v oblasti ochrany životního prostředí v Evropě. Každá politika s sebou nese specifické vedlejší efekty – někomu prospívá, jiné však nutí se přizpůsobit. Například přechod na čistší zdroje energie může snížit znečištění a podpořit odvětví obnovitelné energie, může však také vést ke ztrátám pracovních míst v oborech provázaných s těžbou uhlí.

Znečišťovatel platí

Evropská unie má jedny z nejpřísnějších environmentálních norem na světě a ochranu životního prostředí upravuje prostřednictvím rozsáhlého souboru právních předpisů. Tyto právní předpisy zahrnují směrnice týkající se kvality ovzduší, čištění městských odpadních vod a ochrany přírody, jakož i průřezových politických témat v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství.

Principem politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí je zásada „znečišťovatel platí“. Tato zásada, která je formálně zakotvena ve Smlouvě o fungování EU, je naplňována prostřednictvím řady opatření, včetně ekonomických nástrojů, jako je silniční mýtné pro určitá vozidla nebo ekologická daň, s cílem motivovat uživatele k ekologičtějším volbám.

Není však vždy snadné určit, kdo je za znečištění odpovědný a jakou měrou se jednotliví znečišťovatelé podílí na vzniklých škodách. A jak máme rozhodnout, kolik by měli zaplatit?

V některých případech máme o zdrojích znečištění poměrně podrobné informace. Například Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek poskytuje informace o znečišťujících látkách, které byly uvolněny více než 30 000 průmyslovými zařízeními v celé Evropě. V dalších případech znečištění pochází z rozptýlených zdrojů, jako je doprava nebo zemědělství. Dopady na životní prostředí mají totiž všechny hospodářské činnosti, které využívají zdroje, včetně energie. A v konečném důsledku má každý z nás nějakým způsobem prospěch ze zboží a služeb, které hospodářství poskytuje. Znečišťovatelem je tedy každý z nás a životní prostředí v místě, kde žijeme, ovlivňujeme v závislosti na způsobech stravování, dopravy, zvyklostech v oblasti bydlení a využívání veřejných systémů, například pro recyklaci odpadů nebo využití obnovitelných zdrojů energie.

Kdo nese náklady?

Znečišťující látky uvolňované do přírody mohou měnit formu a složení, přemísťovat se, hromadit se v přírodě, pronikat do potravinového řetězce a mít dopady na lidské zdraví. Například rtuť[1] uvolňovaná do ovzduší jako plyn může být přenášena větrem a později se usazovat ve vodě. Jakmile se dostane do vody, může být absorbována vodními rostlinami a požita zvířaty a hromadit se při dalším postupu potravním řetězcem, až skončí na našich talířích. Může trvat stovky let, než některé znečišťující látky „vymizí“ nebo se uloží v místech, kde jim již lidé nebudou vystaveni.

Rozsah dopadů znečištění na naše zdraví závisí na expozici – do jaké míry, jak dlouho a jak jsme znečišťujícím látkám vystaveni. Každodenní život ve znečištěném městě s vysokou úrovní znečištění ovzduší a kontaminovanou pitnou vodou může významně zkrátit délku života. Míra rizik je závislá na našem věku a zdravotním stavu. Například zdravotní dopady krátkodobé expozice určité chemické látce při velmi nízké dávce by u mladé zdravé dospělé osoby mohly být zanedbatelné, pro vyvíjející se plod by však mohly mít vážné následky.

I přes různé úrovně expozice či zranitelnosti jsou zdravotní dopady spojené se zhoršováním životního prostředí, včetně dopadů změny klimatu, velmi citelné. Z našich hodnocení vyplývá, že jedna jediná látka znečišťující ovzduší, konkrétně suspendované částice (PM2.5), podle odhadů způsobuje předčasné úmrtí přibližně 400 000 Evropanů ročně. Akumulace znečišťujících látek v přírodě, včetně plastů v našich mořích, nadměrná těžba přírodních zdrojů nebo fyzické změny přirozených prostředí způsobují značné škody ovlivňující celé ekosystémy. Některé z těchto škod jsou nevratné. Ve zprávě se uvádí, že v období 1980–2016 způsobily extrémní hydrometeorologické jevy v Evropě hospodářské ztráty dosahující hodnoty více než 450 miliard EUR, přičemž 40 % těchto ztrát bylo způsobeno záplavami a 25 % bouřemi. Pouze o něco více než třetina těchto škod byla kryta pojištěním.

V této souvislosti příslušné náklady do určité míry neseme my všichni. Nejvyšší náklady navíc nemusí pokrývat největší „znečišťovatelé“. Změna klimatu je celosvětovým problémem, a i některé země s nízkými emisemi skleníkových plynů mohou zároveň patřit mezi ty, které jsou ohroženy vzestupem hladiny moří. V případě znečištění ovzduší jsou obyvatelé měst vystaveny vyšším koncentracím způsobeným zejména dopravou. I v rámci téhož města jsou lidé žijící vedle hlavních silnic obecně více vystaveni znečištění ovzduší a hluku než lidé žijící v blízkosti zelených ploch. V podobném duchu platí, že lidem žijícím v zátopových oblastech více hrozí škody způsobené povodněmi a starší lidé a děti jsou zranitelnější vůči vlnám veder. Naopak lidé, kteří se pohybují v čistém životním prostředí, se mohou těšit lepšímu zdraví. Sociální nerovnosti[2] jsou faktorem, který je třeba brát v úvahu při posuzování toho, jak jsou jednotlivé skupiny obyvatel vystaveny znečištěnému nebo čistému životnímu prostředí.

Budoucí generace budou nést důsledky našich rozhodnutí a činů. I kdybychom dnes eliminovali veškeré emise, znečišťující látky v přírodě zůstanou a průměrná teplota bude i nadále růst, než se ustálí. Dopady vlivu člověka budou patrné několik desetiletí, ba dokonce staletí.

Při přijímání politických rozhodnutí je nutné brát v potaz všechna tato hlediska, což je nesnadný úkol. Evropská agentura pro životní prostředí se prostřednictvím svých hodnocení podporuje tvorbu a implementaci politik tím, že nabízí odpověď na otázky  co se děje, proč tomu tak je, koho se to týká a jak se situace vyvine v budoucnu a jak ji můžeme zlepšit. Díky těmto znalostem mají tvůrci politik lepší informace pro to, aby zvolili nejudržitelnější řešení a poskytli dodatečnou pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují.

 Hans Bruyninckx

Hans Bruyninckx

Výkonný ředitel agentury EEA

Úvodník zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 2018/2 ze dne 15. června 2018.


[1] Evropská agentura pro životní prostředí ještě v roce 2018 zveřejní zprávu o rtuti v životním prostředí.

[2] Evropská agentura pro životní prostředí pracuje na hodnocení, které se zaměřuje na sociální nerovnosti a dopady na životní prostředí a které by podle plánu mělo být zveřejněno ještě v roce 2018.

Související obsah

Novinky a články

Související publikace

Viz také

Temporal coverage

Akce dokumentů
Články
Menu
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100