další
předchozí
položky

Article

Co škodí evropské přírodě?

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 07.06.2022
6 min read
Evropská příroda trpí důsledky dlouhodobého využívání a znečišťování. Příroda nás stále zásobuje potravinami, oblečením, léky, bydlením, energií a dalšími zdroji, ale ekosystémy a mnohé rostliny a živočichové jsou na ústupu a někdy jsou tlačeni až k vyhynutí. Jaké lidské činnosti poškozují přírodu nejvíce a jak můžeme zastavit a zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti?

My lidé jsme druh, který změnil Zemi jako žádný jiný druh. Máme zásadní vliv na téměř všechny ostatní druhy, které s námi sdílejí planetu, a na jejich stanoviště. Evropa jako jedna z nejhustěji osídlených oblastí na Zemi není výjimkou.

Největší tlak na přírodu vyvíjí zemědělství

Jak uvádí Eurostat15, téměř 40 % půdy v EU je využíváno k pěstování potravin. Zatímco tradiční zemědělství umožňovalo soužití rozmanitých druhů zvířat a rostlin s plodinami, změny v zemědělských postupech od roku 1950 ve směru intenzifikace a specializace přispěly k velkému úbytku biologické rozmanitosti. Podle zprávy EEA o stavu přírody v EU16 zvýšené používání hnojiv, zavlažování a pesticidů a intenzivní úpravy půdy představují klíčový tlak na místní živočichy a rostliny, a zejména na ptáky.

Znečištění pesticidy používanými v zemědělství je hlavní příčinou znepokojivého poklesu počtu hmyzožravých ptáků a polních ptáků.

Jedním z nejdůležitějších tlaků je ukončení tradičního obhospodařování travních porostů. Velmi negativní dopad to má na opylovače, jako jsou včely, čmeláci a motýli. Fragmentace půdy a odvodňování pro zemědělské účely ničí stanoviště, kde se ptáci, plazi a drobní savci dříve živili, nacházeli úkryt a rozmnožovali se.

Znečištění vody, vzduchu a půdy

Znečištění často spojujeme s průmyslem, dopravou a výrobou energie, což jsou důležité zdroje, ale téměř 50 % tlaků na přírodu v souvislosti se znečištěním pochází ze zemědělských emisí do ovzduší, vody a půdy. Znečištění pesticidy používanými v zemědělství je hlavní příčinou znepokojivého poklesu počtu hmyzožravých a polních ptáků. Znečištění pesticidy má dopad také na obojživelníky, jako jsou žáby, ropuchy a salamandry, hmyz a drobní savci, včetně netopýrů, křečků a syslů obecných.

Stejně tak negativně postihly pesticidy a hnojiva přibližně80 % z 576 druhů motýlů žijících v Evropě20. Zemědělství je také významným zdrojem znečištění povrchových a podzemních vod, které ovlivňuje mnoho ekosystémů.

Znečištění ze zemědělství je jedním z hlavních problémů, které má řešit Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“, jejímž cílem je omezit používání chemických pesticidů o polovinu a podporovat méně intenzivní zemědělské postupy, včetně snížení používání hnojiv alespoň o 20 %.

Fragmentace a poškozování stanovišť

Další závažnou zátěží pro přírodu je urbanizace, ale možná překvapivě nepochází již většina škod z přeměny přírodních oblastí na městské území (11 % zátěže v této oblasti podle zprávy EEA o stavu přírody v EU21), nýbrž ze sportu, cestovního ruchu a volnočasových aktivit (25 % zátěže spojené s urbanizací). Výstavba a úpravy v městských oblastech však ovlivňují i mnoho druhů, které jsou zvyklé žít na městských stanovištích (představují asi 10 % zátěže spojené s urbanizací).

Silnice, železnice, přehrady a další infrastruktura navíc tříští stanoviště a ničí krajinu. Doprava ruší a zabíjí volně žijící a planě rostoucí druhy. Půda, jako důležitá zásobárna biologické rozmanitosti, je poškozována, když je zastavována budovami, asfaltem nebo betonem.

Velká část evropského pobřeží je upravena pro účely cestovního ruchu, proto zbývá jen málo prostoru pro nedotčená mořská a pobřežní stanoviště. Pokud jsou zničena hnízdiště vodních ptáků, jako jsou kachny, husy, volavky a potápky, a ohrožených dravců, např. supa mrchožravého a orlosupa bradatého, jsou tito ptáci vážně postiženi.

Ekologická stopa Evropy ve světě

Ekologická stopa Evropanů daleko přesahuje to, co jsou ekosystémy Evropy schopny dodávat. To má negativní důsledky pro životní prostředí v Evropě i mimo ni.

Evropská výroba a spotřeba, které jsou vyšší než celosvětový průměr, přispívají ke zhoršování životního prostředí v jiných částech světa. Například více než polovina ekologické stopy spotřeby půdy a vody Evropanů vzniká mimo Evropu17 včetně těch, které jsou způsobeny zbožím dováženým do EU a spotřebovávaným Evropany.

Podle mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)18je celosvětově závažnými změnami postiženo přibližně 75 % suchozemského prostředí a 40 % mořského prostředí.

Vzhledem k tomu, že světová biologická rozmanitost klesá a globální ekologická stopa již překračuje biokapacitu, může ekologický deficit Evropy vést k vyčerpání přírodního kapitálu, k úbytku biologické rozmanitosti a ke kolapsu ekosystémů v jiných částech světa.

Avšak jak uvádí zpráva EEA Evropské životní prostředí – stav a výhled 202019, EU může hrát pozitivní roli při řešení těchto celosvětových výzev prostřednictvím svých hospodářských, diplomatických a obchodních vazeb a svého vedoucího postavení v oblasti správy životního prostředí. Kromě toho mohou mít evropské normy pro výrobky a obchodní postupy pozitivní účinky i daleko za hranicemi Evropy.

Neudržitelné lesnictví, lov a nadměrný rybolov

Téměř všechny evropské lesy byly přeměněny lidskými zásahy. I po opětovném zalesnění je charakter lesů obhospodařovaných člověkem jiný. Negativní vliv na stanoviště může mít například to, že je zde méně stromů různých druhů a stáří.

Navzdory všem ochranným opatřením v Evropě stále dochází k lokálnímu odlesňování a kácení lesů22 bez výsadby nových stromů.

Odstraňování odumřelých a starých stromů a snižování počtu starých lesů má vliv na mnoho druhů hmyzu, ptáků, obojživelníků, plazů, netopýrů a drobných savců, jako je např. netopýr černý, veverka krátkouchá a plch lesní.

Navzdory všem ochranným opatřením v Evropě stále dochází k lokálnímu odlesňování a kácení lesů22 bez výsadby nových stromů.

Podle výzkumu, do kterého bylo zahrnuto 26 evropských zemí23, uloví lidé v Evropě každoročně nejméně 52 milionů volně žijících ptáků. Mnoho druhů, zejména ptáků a savců, navíc ohrožuje nelegální zabíjení a další hrozbu představují toulavé a volně pobíhající kočky a psi.

Lovem jsou postiženy ryby i mořští savci, například delfín obecný a sviňucha obecná, kteří se někdy stávají obětí jako vedlejší úlovek.

I když se snažíme užívat si přírody, můžeme nechtěně poškodit stanoviště a druhy kolem nás. Mnohé rekreační aktivity, jako jsou venkovní sporty, amatérské létání, používání dronů, sešlapávání půdy lidmia neregulované pozorování volně žijících a planě rostoucích druhů, mohou být pro přírodu velmi škodlivé.

Nepůvodní druhy vítězí

Někdy záměrně, jindy náhodně přivezli Evropané na kontinent nové druhy rostlin a živočichů. Tyto nové druhy někdy zabírají stanoviště a narušují původní ekosystémy, proto se jim říká invazní nepůvodní druhy.

K nejškodlivějším invazním druhům patří norek americký, nutrie říční a mýval severní, kteří se stali predátory evropských ptáků, a muntžak malý, který spásá podrostová stanoviště. Žebernatky, které se do Černého moře dostaly prostřednictvím balastních vod z lodí, zničily populace některých ryb.

Existují také nepůvodní druhy rostlin, které vytlačují místní druhy. Jako příklad můžeme uvést netvařec křovitý, křídlatku japonskou a netýkavku žláznatou.

Změna klimatu – hlavní nově vznikající hrozba pro přírodu

Změna klimatu již život v Evropě ovlivňuje. Zvýšily teploty, vyskytují se sucha, mění se srážkové režimy, objevují se přírodní požáry a ubývá sněhu. Změna klimatu je považována za novou hrozbu pro evropské druhy a bude postihovat stále více živočichů a rostlin.

Jsme svědky místního a regionálního vymírání druhů a také jejich přesunu na sever a do hor. Sucho a změny srážkových režimů nejvíce postihují obojživelníky, ptáky a netopýry.

Zpráva EEA Evropské životní prostředí – stav a výhled 202024 upozornila na to, že oteplování, acidifikace a deoxygenace oceánů se stále zhoršují a ohrožují mořská stanoviště.

Abychom zmírnili změnu klimatu, musíme vyrábět energii udržitelným způsobem. Evropa stojí v čele snah o dekarbonizaci a usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. To je zásadní cíl, ale v některých případech může rozvoj energie z obnovitelných zdrojů poškozovat stanoviště a druhy. Větrné turbíny mohou například ohrozit netopýry a ptáky, kteří mohou narazit do lopatek, a hráze mohou blokovat průchod sedimentů a stěhovavých ryb.

Všechna opatření k dekarbonizaci je proto potřeba přijímat koordinovaně s politikami v oblasti biologické rozmanitosti tak, aby se minimalizovaly dopady na živočichy a stanoviště. Existuje mnoho dobrých řešení, která prospívají klimatu i přírodě, například zlepšení stavu půdy.

Výše popsané faktory představují v Evropě nejzávažnější tlaky na přírodu, nejsou však jediné. Mnoha druhům škodí i hluk a světelné znečištění způsobované lidskou činností. Problémů, které je třeba řešit, je mnoho, ale je jasné, že se lidé musí znovu naučit, jak dát přírodě prostor, aby mohla vzkvétat. Pokud tak urychleně neučiníme, může to mít důsledky, které nebudeme moci zvrátit.

Zdroj: Stav přírody v EU, zpráva EEA č. 10/2020.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Topics

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů