další
předchozí
položky

Article

Problematika snižování průmyslového znečištění

Změnit jazyk
Article Publikováno 08.04.2021 Poslední změna 08.04.2021
Photo: © Carolina Pimenta on Unsplash
Topics:
Průmyslové znečištění v Evropě se díky kombinaci regulace, vývoje v oblasti výroby a iniciativ týkajících se životního prostředí snižuje. Průmysl však životní prostředí znečišťuje i nadále a přechod k nulovému znečištění v tomto odvětví představuje ambiciózní výzvu.

Znečištění můžeme rozlišovat podle toho, kde se vyskytuje – v ovzduší, ve vodě nebo v půdě – nebo můžeme zkoumat různé druhy znečištění, kterými jsou chemické látky, hluk nebo světlo. Dalším způsobem, jak pohlížet na znečištění, je zaměřit se na jeho zdroje. Některé zdroje znečištění jsou rozšířené, například automobily, zemědělství a budovy, ale jiné je lepší hodnotit jako jednotlivé body emisí. Mnohé z těchto bodových zdrojů jsou velké objekty, např. továrny a elektrárny.

Průmysl je klíčovou složkou evropského hospodářství. Podle Eurostatu v roce 2018 představoval 17,6 % hrubého domácího produktu (HDP) a přímo zaměstnával 36 milionů osob. Na průmysl zároveň připadá více než polovina celkových emisí znečišťujících látek do ovzduší a skleníkových plynů, jakož i další významné dopady na životní prostředí, včetně úniků znečišťujících látek do vody a půdy, produkce odpadu a spotřeby energie.

Znečištění ovzduší je často spojeno se spalováním fosilních paliv. To se samozřejmě týká elektráren, ale také mnoha dalších průmyslových činností, které mohou mít vlastní výrobu elektřiny nebo tepla na místě, např. výroba železa a oceli nebo výroba cementu. Některé činnosti vytvářejí prach, který přispívá ke koncentracím suspendovaných částic v ovzduší, zatímco používání rozpouštědel, např. při zpracování kovů nebo při chemické výrobě, může vést k emisím organických sloučenin.

Vývoj v oblasti průmyslových emisí do ovzduší

Emise z průmyslu do ovzduší v Evropě se v posledních letech snížily. V letech 2007 až 2017 poklesly celkové emise oxidů síry (SOx) o 54 %, oxidů dusíku (NOx) o více než třetinu a skleníkových plynů z průmyslu, včetně elektráren, o 12 %.

Ke zlepšení, pokud jde o vliv evropského průmyslu na životní prostředí, došlo z řady důvodů, včetně přísnější regulace v oblasti životního prostředí, zlepšení energetické účinnosti, přechodu k méně znečišťujícím druhům výrobních procesů a dobrovolných systémů ke snížení dopadu na životní prostředí.

Negativní dopady průmyslových činností na lidské zdraví a životní prostředí jsou již mnoho let regulovány příslušnými právními předpisy. Mezi klíčová opatření EU zaměřená na průmyslové emise patří směrnice o průmyslových emisích, která se vztahuje přibližně na 52 000 největších průmyslových závodů, a směrnice o středních spalovacích zařízeních.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) mezitím omezuje emise skleníkových plynů z více než 12 000 elektráren a průmyslových závodů ve 31 zemích. Systém EU ETS pokrývá zhruba 45 % emisí skleníkových plynů v EU.

Navzdory tomuto zlepšení je však průmysl stále zodpovědný za podstatné zatížení životního prostředí, a to zejména jeho znečištěním a produkcí odpadů.

Odpovědnost vůči veřejnosti — evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a transparentnost dat o průmyslových emisích

Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) byl zřízen v roce 2006 s cílem zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí.

E-PRTR v podstatě umožňuje občanům a zúčastněným stranám informovat se o znečištění ve všech koutech Evropy a zjistit, kdo jsou největší znečišťovatelé a zda se trendy v oblasti emisí znečišťujících látek zlepšují.

E-PRTR zahrnuje více než 34 000 závodů ve 33 evropských zemích. Data E-PRTR (o jednotlivých závodech a za jednotlivé roky) obsahují informace o množství znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy, jakož i o přenosech odpadů a znečišťujících látek mimo závod v odpadních vodách. Data E-PRTR jsou volně dostupná na zvláštních interaktivních internetových stránkách. Na těchto stránkách jsou archivována historická data o únicích a přenosech 91 znečišťujících látek v rámci 65 hospodářských činností.

Kromě toho je E-PRTR nyní začleněn do širšího reportování podle směrnice o průmyslových emisích, včetně dalších informací o velkých spalovacích zařízeních. EEA v současné době společně s Evropskou komisí pracuje na nových internetových stránkách s cílem zlepšit přístup k těmto datům a informacím.

Vyčíslení nákladů na průmyslové znečištění ovzduší

S cílem zohlednit externí náklady na znečištění ovzduší jsou nepříznivé dopady jednotlivých znečišťujících látek na lidské zdraví a životní prostředí vyjádřeny společnou metrikou (peněžní hodnotou), která byla vyvinuta v rámci spolupráce různých vědeckých a ekonomických oborů.

Odhady nákladů na škody nejsou ničím jiným, než jen odhady. Vezmouli se však v úvahu vedle jiných zdrojů informací, mohou pomoci při přijímání rozhodnutí tím, že upozorní na implicitní kompromisy při rozhodování, jako jsou analýzy nákladů a přínosů používané jako podklad pro hodnocení dopadů a následné právní předpisy.

EEA v roce 2014 odhadla, že celkové náklady na škody způsobené emisemi z průmyslových zařízení evidovanými v registru E-PRTR za pětileté období 2008–2012 činily nejméně 329 miliard EUR (hodnota z roku 2005) a vykazovaly rostoucí trend. V této analýze je možná ještě překvapivější, že přibližně polovina nákladů na škody vznikla v důsledku emisí pouze ve 147 ze 14 000, neboli 1 %, zařízení v datovém souboru.

Většina vyčíslených nákladů na škody je způsobena emisemi hlavních látek znečišťujících ovzduší a oxidu uhličitého. Ačkoli jsou odhady nákladů na škody spojené s emisemi těžkých kovů a organických znečišťujících látek výrazně nižší, stále způsobují škody na zdraví a životním prostředí ve výši stovek milionů EUR a mohou mít v lokálním měřítku závažné nepříznivé dopady. EEA v současné době pracuje na nové studii, která tato data aktualizuje.

Snižování průmyslového znečištění — hodnocení, právní předpisy a implementace

EEA na základě dat z registru E-PRTR a dalších zdrojů pravidelně vyhodnocuje trendy v průmyslovém znečištění v Evropě. Z těchto hodnocení vyplývá, že průmyslové znečištění se v posledním desetiletí v případě emisí do ovzduší a vody snížilo. Očekává se, že stávající a budoucí nástroje politiky EU průmyslové emise ještě více sníží, znečištění však bude mít v budoucnu pravděpodobně i nadále nepříznivé dopady na lidské zdraví i životní prostředí.

Silný, rostoucí, nízkouhlíkový průmysl založený na oběhových materiálových tocích je součástí strategie průmyslové politiky EU. Cílem je vytvořit rozvíjející se průmyslové odvětví, které čím dál tím méně využívá přírodní zdroje, snižuje emise znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy a produkuje klesající množství odpadu.

Naproti tomu jiné právní předpisy EU stanoví konkrétnější cíle v oblasti snižování emisí do ovzduší, např. směrnice o národních emisních stropech a směrnice o průmyslových emisích, jejichž cílem je dosáhnout ambiciózní prevence vzniku emisí a jejich snížení , zejména prostřednictvím průběžného zavádění tzv. nejlepších dostupných technik.

Podle nedávné analýzy EEA by použití nejlepších dostupných technik a implementace ambicióznějších cílů směrnice o průmyslových emisích vedlo k podstatnému snížení emisí: 91 % u oxidu siřičitého, 82 % u suspendovaných částic a 79 % u oxidů dusíku.

Plné implementace těchto směrnic by EU pomohlo dosáhnout environmentálních cílů týkající se kvality ovzduší a kvality vody. Směrnice týkající se emisí se však často uplatňují nezávisle a existuje jasný prostor pro další začlenění environmentálních cílů do průmyslové politiky EU. Přechod k nulovému znečištění bude vyžadovat ještě přísnější právní předpisy, implementaci a monitorování, aby se zajistilo, že průmyslová odvětví budoucnosti budou čistá i udržitelná.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Topics

Topics:

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2020
Akce dokumentů