Články

Malta je jednou z 10 zemí na světě, které trpí největším nedostatkem vody. Co můžeme dělat, když příroda poskytuje jen polovinu vody, kterou potřebuje obyvatelstvo? Malta „vyrábí“ čistou vodu a snaží se zajistit, aby se ani kapkou vody neplýtvalo. S Manuelem Sapianem z Agentury pro energii a vodu na Maltě jsme hovořili o nových technologiích, vodě pro domácnosti a zemědělství a o neposkvrněných vodách ke koupání v okolí ostrova.

Více

Spolehlivý zdroj čisté vody považujeme často za samozřejmost. Otočíme kohoutkem a teče čistá voda, použijeme ji a „špinavá“ voda odteče odpadem. Pro velkou většinu Evropanů je voda v domácnostech pitná a dostupná 24 hodin denně. Krátký okamžik mezi otočením kohoutku a odtečením do odpadu představuje pouze velmi malou část její celkové cesty. Hospodaření s vodou ve městě se neomezuje jen na veřejné vodovodní systémy. Změna klimatu, urbanizace a změny říčních koryt mohou ve městech vést k častějším a ničivějším povodním, což pro správní orgány představuje stále větší výzvu.

Více

Příroda a voda jdou ruku v ruce. Z této myšlenky vychází nizozemský program Místo pro řeku. Tento přístup spočívající v návratu k základům se nyní stal celosvětovým vzorem, pokud jde o hospodaření s vodou a ochranu před vyšším rizikem záplav spojených se změnou klimatu. Zatím poslední extrémní záplavy v letech 1993 a 1995 posloužily jako budíček, uvádí Willem Jan Goossen z nizozemského Ministerstva pro infrastrukturu a vodní hospodářství. Zeptali jsme se ho, co program přináší z hlediska udržitelné ochrany před záplavami.

Více

Změna klimatu vytváří stále větší tlak na vodní útvary. Očekává se, že dopady změny klimatu na vodu, od projevů jako jsou záplavy a sucho až po okyselování oceánů a stoupající hladinu moří, se budou v příštích letech zvyšovat. Tyto změny vyžadují opatření v celé Evropě. Města a regiony se již přizpůsobují a využívají udržitelnější, k přírodě šetrná řešení, která snižují dopad záplav a využívají vodu užitečněji pro udržení života i v době sucha.

Více

Plasty se začaly hromadně vyrábět v polovině minulého století jako zázračný materiál – lehký, tvarovatelný, odolný a pevný. Od té doby se výroba plastů rychle zvýšila, což pro společnost mělo řadu přínosů. Dnes o 70 let později dosahuje výroba plastů více než 300 milionů tun ročně a již začínáme chápat skutečné dědictví těchto výrobků: nikdy z životního prostředí skutečně „nezmizí“.

Více

Život v evropských sladkovodních útvarech a regionálních mořích není v dobrém stavu. Špatný stav ekosystémů má přímý dopad na řadu živočichů a rostlin žijících ve vodě a ovlivňuje i další druhy a obyvatele, jejichž život je závislý na čisté vodě. Stav evropských moří je kritický, zejména kvůli nadměrnému rybolovu a změně klimatu, zatímco sladkovodní útvary trpí nadměrným množstvím živin a změnou přírodních stanovišť. Znečištění chemickými látkami má negativní vliv na sladkovodní i mořské životní prostředí.

Více

Obyvatelé Evropy každý rok využívají miliardy metrů krychlových vody, a to nejen k pití, ale též v zemědělství, ve výrobě, k vytápění a chlazení, v rámci cestovního ruchu a v jiných odvětvích založených na poskytování služeb. Evropa má tisíce sladkovodních jezer, řek a zdrojů podzemní vody, a zásoby vody se tedy mohou zdát neomezené. Ale nárůst počtu obyvatel, urbanizace, znečištění a dopady změny klimatu, jako jsou dlouhodobá sucha, představují pro dodávky vody v Evropě a pro její kvalitu ohromnou zátěž.

Více

Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Právě ve vodě vznikl život na Zemi, a proto nepřekvapí, že všechno živé na naší modré planetě potřebuje vodu. Voda plní mnoho funkcí: je nezbytně nutná k životu, je to domov, místní a celosvětový zdroj, dopravní tepna a regulátor klimatu. Za poslední dvě století v ní pak skončila řada znečišťujících látek uvolněných do přírody a současně se stala nově objeveným nalezištěm nerostů, které lze těžit. Chceme-li i nadále využívat výhod čisté vody a zdravých oceánů a řek, musíme zásadně změnit to, jak vodu využíváme a jak s ní zacházíme.

Více

Změna klimatu je jednou z nejzásadnějších výzev naší doby. Její dopady jsou patrné po celém světě a ovlivňují obyvatelstvo, přírodu i ekonomiku. Chceme-li dopady změny klimatu zmírnit, je potřeba výrazně omezit globální emise skleníkových plynů. Převedení tohoto obecného cíle do podoby konkrétních opatření vyžaduje, abychom porozuměli složitému systému propojujícímu emise z různých zdrojů, dopady na národní a regionální úrovni, globální správu a možné příznivé vedlejšími účinky. Evropská agentura pro životní prostředí usiluje o neustálé zlepšování znalostí potřebných k navrhování účinných opatření.

Více

Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.

Více

Evropská komise nedávno přijala legislativní balíček na podporu udržitelného financování v Evropské unii (EU). Návrhy Komise vycházejí z doporučení skupiny odborníků na udržitelné finance pocházejících z finančního sektoru, akademické obce i evropských a mezinárodních institucí. Hovořili jsme se zástupcem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v této skupině odborníků, Andreasem Barkmanem, který se zabývá strategickým poradenstvím týkajícím se změny klimatu a energetických otázek.

Více

Vytváření politik v oblasti životního prostředí není snadným úkolem. Na jedné straně chtějí Evropané využívat výhod dobře fungující ekonomiky, na straně druhé je však s naším životním stylem spojen i značný vliv na životní prostředí a z toho plynoucí rizika pro lidské zdraví. Systematické pochopení toho, jak jsou příroda, ekonomika a lidské zdraví vzájemně propojeny, má zásadní význam pro nalezení nejlepších dostupných politických možností. Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podporovat tvorbu politik posílením znalostí právě v této oblasti.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila svoji výroční zprávu o vlivu dopravy na životní prostřední (TERM), která se pro tento rok zaměřila na leteckou a vodní dopravu. Obě odvětví rychle rostou, což má vliv i na životní prostředí, zejména pak emise. Požádali jsme odbornici na znečišťování ovzduší z agentury EEA paní Anke Lükewille, aby objasnila klíčové body letošní zprávy TERM.

Více

Evropa shromažďuje stále více dat a informací, které nám pomáhají pochopit životní prostředí. Data o pozorování Země, získané prostřednictvím evropského programu Copernicus, přinášejí nové výzvy i příležitosti k prohloubení našich znalostí o životním prostředí. Propojením nejnovějších dat programu Copernicus se svou stávající vědomostní základnou chce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) aktérům politik a občanům napříč Evropou napomoci k tomu, aby mohli přijímat opatření a řešit problémy spojené s životním prostředím na místní, národní i mezinárodní úrovni.

Více

Evropská unie se zavázala k několika cílům v oblasti klimatu a energetiky, jejichž účelem je snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení energetické účinnosti a podpora používání obnovitelných zdrojů energie. Jak agentura EEA sleduje pokrok dosahovaný členskými státy EU při naplňování těchto cílů? Požádali jsme Melanii Sporer, odbornici EEA na zmírňování změny klimatu a energetiku, aby vysvětlila úlohu agentury v této oblasti. Přiblížila nám také pokrok, kterého bylo podle aktuální zprávy o trendech a prognózách za poslední rok dosaženo.

Více

V posledních desetiletích se kvalita ovzduší v Evropě zlepšuje díky právním předpisům, technologiím a snižování používání fosilních paliv v řadě zemí. Mnoho lidí však i nadále pociťuje negativní důsledky znečištění ovzduší, a to zejména ve městech. Vzhledem ke složitosti této problematiky vyžaduje boj se znečištěním ovzduší koordinovaná opatření na mnoha úrovních. Aby se do něj zapojili i občané, je důležité jim dostupným způsobem poskytovat včasné informace. K tomu slouží naše nedávno spuštěná služba Index kvality ovzduší. Lepší kvalita ovzduší by byla nejen prospěšná pro naše zdraví, ale mohla by také pomáhat v boji proti změně klimatu.

Více

Povodně, silný vítr, vlny veder, sucha… Změna klimatu a extrémní počasí s ní související vzbuzují stále větší obavy nejenom v Evropě, ale všude na světě. Mnoho komunit je takovými extrémními jevy zasaženo a musejí přijmout opatření k jejich předcházení a minimalizaci škod. Jak se mohou komunity adaptovat na změnu klimatu a připravit na katastrofy s ní spojené a reagovat na ně? Zeptali jsme se Sergia Castellariho, odborníka agentury EEA na dopady změny klimatu, zranitelnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

Více

Mořský život, světové klima a naše ekonomika a sociální blaho, to vše závisí na zdravých mořích. I přes určitá zlepšení naše hodnocení ukazují, že způsob, jakým v současné době využíváme evropská moře, je neudržitelný. Změna klimatu a soupeření o přírodní zdroje zvyšují tlak na mořské prostředí. Evropské politiky a opatření by mohly přinést větší zlepšení, pokud by byly prováděny podle ekosystémového řízení a podporovány celosvětovým rámcem pro správu oceánů.

Více

Je známo, že expozice škodlivým chemickým látkám má vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Jak víme v době, kdy světová výroba chemických látek roste a neustále se vyvíjejí a uvádějí na trh nové chemické látky, co je bezpečné? Povídali jsme si s Xenií Trierovou, odbornicí agentury EEA na chemické látky, o různých tématech, které souvisejí s bezpečným používáním chemických látek v Evropě a o tom, co EU dělá pro snižování jejich potenciálních vedlejších účinků.

Více

Pro většinu lidí oběhové hospodářství nadále zůstává abstraktním, ne-li zcela vzdáleným pojmem. Zatímco cesta „po zelené“ je čím dál populárnějším tématem na celém světě, mnoho lidí si stále ještě neuvědomuje, jaké rozsáhlejší změny našeho způsobu života budou potřeba, abychom si zajistili udržitelnou budoucnost a dlouhodobou kvalitu lidského života.

Více