Evropa je mozaikou krajin, v níž se odráží postupné změny modelu, kterými využívání půdy v minulosti procházelo. Krajina a životní prostředí procházejí i v současnosti změnami, které po sobě zanechávají zřetelné a často nesmazatelné stopy využívání půdy. Téměř všude vzniká napětí mezi potřebou zdrojů a prostoru na straně společnosti a kapacitou půdy pro uspokojování a zvládání těchto potřeb. To vede k nadměrnému využívání půdy a stálému zhoršování stavu krajiny, ekosystémů a životního prostředí. Tato situace vyžaduje dlouhodobě orientované řízení.

Politiky EU

Plánování a řízení využití půdy mají zásadní význam pro zlepšení souladu mezi využíváním půdy a otázkami ochrany životního prostředí. To je úkol, který zahrnuje různé úrovně politiky a různá odvětví. Sledování a zmírňování negativních důsledků využívání půdy na životní prostředí při zachování produkce nezbytných zdrojů patří k hlavním prioritám tvůrců politiky na celém světě.

Rozhodnutí v rámci plánování a řízení využití půdy jsou obvykle přijímána na místní nebo regionální úrovni. Určitou úlohu zde nicméně hraje i Evropská komise – zajišťuje, aby členské státy ve svých plánech územního rozvoje braly v potaz životní prostředí a prováděly integrované územní řízení.

Evropské ekonomiky závisejí na přírodních zdrojích, včetně surovin a území (půdní zdroje). Strategie účinného využívání zdrojů v Evropě pojímá otázku využívání půdy a řízení půdních zdrojů jako klíčový prvek pro překonání neudržitelných trendů ve využívání zdrojů. Politiky EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu mají přímý význam pro současnou i budoucí praxi ve využívání půdy a pro hospodářská odvětví, která jsou na něm závislá. Využívání půdy je také důležitým aspektem, který je třeba zohlednit v mnoha dalších oblastech politiky, například v oblasti územní soudržnosti, urbanizace, zemědělství, dopravy a ochrany přírody.

Činnost agentury EEA

Činnost agentury EEA se zaměřuje především na posouzení krajiny a územních změn v Evropě pomocí nástrojů tzv. územního a ekosystémového účetnictví (land and ecosystem accounting) a analýzy geografického informačního systému (GIS). Agentura EEA byla také pověřena úkolem vytvořit environmentální datové středisko pro využívání půdy jakožto příspěvek k systému sdílených informací o životním prostředí pro Evropu (SEIS).

Hlavním zdrojem dat agentury EEA je soubor údajů o krajinném pokryvu podle klasifikace CORINE, který byl vypracován pro roky 1990, 2000 a 2006. Vychází ze zavedené spolupráce s členskými státy EHP a systémem pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES). V současnosti se připravují další soubory údajů GMES, například vybrané tematické vrstvy ve vysokém rozlišení a Urban Atlas, které doplní soubory údajů o krajinném pokryvu podle klasifikace CORINE.

Agentura EEA ve spolupráci s Evropským tematickým centrem pro územní informace a analýzu (ETC-SIA) rozvíjí celoevropské referenční systémy pro územní analýzu – systém sítě evropských povodí a řek (ECRINS) a aplikace územního a ekosystémového účetnictví (LEAC), které přispívají tematickou analýzou (např. fragmentace krajiny) a příslušnými ukazateli.

Pohled do budoucna

Některé environmentální a regionální politiky, např. strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 nebo tematická strategie EU pro ochranu půdy, jsou odkázány na spolehlivé informace o využití půdy jakožto na základní referenční bázi. V rámci úvodních kroků v letech 2011 až 2013, které jsou zaměřeny na aktualizaci a zlepšení monitorování krajinného pokryvu na pevnině a detailnější prozkoumání místních procesů krajinného pokryvu, bude využita služba pro územní monitorování systému GMES. Pro posouzení budoucích trendů byl vytvořen interaktivní nástroj výhledové environmentální analýzy vývoje využití půdy v Evropě (PRELUDE), který předkládá soubor pěti různých scénářů využití půdy v Evropě.