Využívání půdy

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna 24.07.2017
Evropa je jedním z nejintenzivněji využívaných kontinentů na světě, přičemž největší část půdy (až 80 %) se využívá pro účely osídlení, pro systémy produkce (včetně zemědělství a lesnictví) a pro infrastrukturu. Na využití půdy často bývají vznášeny protichůdné požadavky, jež vyžadují rozhodnutí zahrnující náročné kompromisy. Důležitou hnací silou využití půdy v Evropě je několik faktorů: zvyšující se nároky na životní prostor na osobu a spojitost mezi hospodářskou činností, vyšší mobilitou a nárůstem dopravní infrastruktury obvykle vedou k záboru půdy. Půda je omezeným zdrojem: způsob, jakým je využívána, představuje jednu ze zásadních příčin změny životního prostředí, jež má značný dopad na kvalitu života a ekosystémů a na řízení infrastruktury.

Evropa je mozaikou krajin, v níž se odráží postupné změny modelu, kterými využívání půdy v minulosti procházelo. Krajina a životní prostředí procházejí i v současnosti změnami, které po sobě zanechávají zřetelné a často nesmazatelné stopy využívání půdy. Téměř všude vzniká napětí mezi potřebou zdrojů a prostoru na straně společnosti a kapacitou půdy pro uspokojování a zvládání těchto potřeb. To vede k nadměrnému využívání půdy a stálému zhoršování stavu krajiny, ekosystémů a životního prostředí. Tato situace vyžaduje dlouhodobě orientované řízení.

Politiky EU

Plánování a řízení využití půdy mají zásadní význam pro zlepšení souladu mezi využíváním půdy a otázkami ochrany životního prostředí. To je úkol, který zahrnuje různé úrovně politiky a různá odvětví. Sledování a zmírňování negativních důsledků využívání půdy na životní prostředí při zachování produkce nezbytných zdrojů patří k hlavním prioritám tvůrců politiky na celém světě.

Rozhodnutí v rámci plánování a řízení využití půdy jsou obvykle přijímána na místní nebo regionální úrovni. Určitou úlohu zde nicméně hraje i Evropská komise – zajišťuje, aby členské státy ve svých plánech územního rozvoje braly v potaz životní prostředí a prováděly integrované územní řízení.

Evropské ekonomiky závisejí na přírodních zdrojích, včetně surovin a území (půdní zdroje). Strategie účinného využívání zdrojů v Evropě pojímá otázku využívání půdy a řízení půdních zdrojů jako klíčový prvek pro překonání neudržitelných trendů ve využívání zdrojů. Politiky EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu mají přímý význam pro současnou i budoucí praxi ve využívání půdy a pro hospodářská odvětví, která jsou na něm závislá. Využívání půdy je také důležitým aspektem, který je třeba zohlednit v mnoha dalších oblastech politiky, například v oblasti územní soudržnosti, urbanizace, zemědělství, dopravy a ochrany přírody.

Činnost agentury EEA

Činnost agentury EEA se zaměřuje především na posouzení krajiny a územních změn v Evropě pomocí nástrojů tzv. územního a ekosystémového účetnictví (land and ecosystem accounting) a analýzy geografického informačního systému (GIS). Agentura EEA byla také pověřena úkolem vytvořit environmentální datové středisko pro využívání půdy jakožto příspěvek k systému sdílených informací o životním prostředí pro Evropu (SEIS).

Hlavním zdrojem dat agentury EEA je soubor údajů o krajinném pokryvu podle klasifikace CORINE, který byl vypracován pro roky 1990, 2000 a 2006. Vychází ze zavedené spolupráce s členskými státy EHP a systémem pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES). V současnosti se připravují další soubory údajů GMES, například vybrané tematické vrstvy ve vysokém rozlišení a Urban Atlas, které doplní soubory údajů o krajinném pokryvu podle klasifikace CORINE.

Agentura EEA ve spolupráci s Evropským tematickým centrem pro územní informace a analýzu (ETC-SIA) rozvíjí celoevropské referenční systémy pro územní analýzu – systém sítě evropských povodí a řek (ECRINS) a aplikace územního a ekosystémového účetnictví (LEAC), které přispívají tematickou analýzou (např. fragmentace krajiny) a příslušnými ukazateli.

Pohled do budoucna

Některé environmentální a regionální politiky, např. strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 nebo tematická strategie EU pro ochranu půdy, jsou odkázány na spolehlivé informace o využití půdy jakožto na základní referenční bázi. V rámci úvodních kroků v letech 2011 až 2013, které jsou zaměřeny na aktualizaci a zlepšení monitorování krajinného pokryvu na pevnině a detailnější prozkoumání místních procesů krajinného pokryvu, bude využita služba pro územní monitorování systému GMES. Pro posouzení budoucích trendů byl vytvořen interaktivní nástroj výhledové environmentální analýzy vývoje využití půdy v Evropě (PRELUDE), který předkládá soubor pěti různých scénářů využití půdy v Evropě.

Související obsah

Novinky a články

Související indikátory

Land take Land take Land take as a result of the expansion of residential areas and construction sites is the main cause of the increase in urban land coverage in Europe. Agricultural zones and, to a lesser extent, forests and semi-natural and natural areas are disappearing in favour of the development of artificial surfaces. This affects biodiversity since it decreases habitats and fragments the landscapes that support and connect them. Between 2006 and 2012, the annual land take in the European countries (EEA-39) assessed in the 2012 Corine land cover (CLC) project was approximately 107 000 ha/year. The figure for the 2000-2006 period was approximately 118 000 ha/year. In the 28 countries 1 covered by all three CLC assessment periods (1990-2000, 2000-2006 and 2006-2012), annual land take decreased by 10.5 % between 2000 and 2006, and by 13.5 % between 2006 and 2012. In absolute values, the annual land take in these 28 countries was 114 000 ha/year (1990-2000), 102 000 ha/year (2000-2006) and 98 500 ha/year (2006-2012). Between 2000 and 2006, more arable land and permanent crops were taken by artificial development than between 1990 and 2000, while fewer pastures and less mosaic farmland were taken over the same period. In fact, between 2006 and 2012, the types of land most taken for artificial development were arable land and permanent crops, followed by pastures and mixed agricultural areas.   1 The 28 countries covered by all three CLC assessment periods are AT, BE, BG, CZ, DE, DK, ES, EE, FR, GR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, ME, MT, NL, PL, PT, RO, RS, SI, SK, TR and UK.

Viz také

Geographic coverage

Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100