další
předchozí
položky

Znečištění ovzduší

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna 23.11.2023
Znečištěné ovzduší škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí. V uplynulých desetiletích v Evropě podstatně klesly emise mnoha látek znečišťujících ovzduší, což vedlo ke zlepšení kvality ovzduší v celém regionu. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší jsou však dosud příliš vysoké a přetrvávají problémy týkající se kvality ovzduší. Značná část evropského obyvatelstva, zejména ve městech, žije v oblastech, v nichž jsou překračovány normy kvality ovzduší: znečištění ozonem, oxidem dusičitým a jemnými částicemi (PM) představuje závažné zdravotní riziko. Několik zemí překročilo jednu či více mezních hodnot emisí, jež si stanovily v roce 2010 pro čtyři hlavní látky znečišťující ovzduší. Snižování znečištění ovzduší tudíž zůstává důležitým úkolem.

Znečišťování ovzduší je jak místní a celoevropskou záležitostí, tak i problémem týkajícím se celé polokoule. Znečišťující látky vypuštěné do ovzduší v jedné zemi se mohou dále šířit atmosférou a přispívat tak ke špatné kvalitě ovzduší v dalších oblastech.

V současnosti se za nejvýznamnější z hlediska dopadu na lidské zdraví všeobecně považují tři znečišťující látky, a to jemné částice v ovzduší, oxid dusičitý a přízemní ozon. Dlouhodobá nebo maximální expozice těmto znečišťujícím látkám může mít na lidské zdraví různě závažný vliv, od poškození dýchací soustavy až po předčasné úmrtí. Přibližně 90 % obyvatel evropských měst je vystaveno znečišťujícím látkám v koncentracích vyšších než úrovně kvality ovzduší, jež jsou považovány za zdraví škodlivé.  Odhaduje se například, že jemné částice (PM2,5) v ovzduší zkracují střední délku života v EU o více než osm měsíců. Čím dál větší obavy vzbuzuje karcinogenní znečišťující látka benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v několika městských oblastech, zejména ve střední a východní Evropě, převyšují prahové hodnoty stanovené na ochranu lidského zdraví.

Znečištěné ovzduší škodí lidskému zdraví i ekosystémům. Značná část populace nežije v životním prostředí, které lze podle současných norem považovat za zdravé. K nalezení udržitelného způsobu řešení tohoto problému si Evropa bude muset klást ambiciózní cíle a jít nad rámec stávajících právních předpisů.

Hans Bruyninckx, výkonný ředitel agentury EEA

Znečištění ovzduší škodí rovněž životnímu prostředí.

  • V letech 1990 až 2010 byla podstatně snížena acidifikace v evropských oblastech s citlivými ekosystémy, které byly vystaveny kyselé depozici v důsledku nadměrného výskytu sloučenin síry a dusíku.
  • Při snižování eutrofizace, což je ekologický problém způsobený nadměrným obohacováním ekosystémů o živiny, bylo dosaženo skromnějšího pokroku. Rozloha citlivých ekosystémů, které byly postiženy nadměrným zatížením atmosférickým dusíkem, se v letech 1990 až 2010 snížila jen nepatrně.
  • Vystavení vysoké koncentraci ozonu způsobuje škody na plodinách. Většina zemědělských plodin je vystavena hladinám ozonu, které překračují dlouhodobý cíl EU stanovený pro ochranu rostlin. Týká se to především značné části zemědělských pozemků, a to zvláště v jižní, střední a východní Evropě.

Zlepšování kvality ovzduší v Evropě nejde vždy stejným tempem jako celkový pokles antropogenních (způsobených lidskou činností) emisí látek znečišťujících ovzduší. To má vícero příčin:

  • neexistuje vždy jasná přímá úměra mezi poklesem emisí a koncentrací znečišťujících látek zjištěných v ovzduší,
  • zvyšuje se význam dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší z jiných zemí severní polokoule do Evropy.

Proto je stále zapotřebí vyvíjet cílené úsilí týkající se snižování emisí k posílení ochrany lidského zdraví a životního prostředí v Evropě.

Zdroje znečištění ovzduší

Existují různé zdroje znečištění ovzduší, antropogenní i přírodní:

  • spalování fosilních paliv při výrobě elektřiny, v dopravě, průmyslu a v domácnostech,
  • průmyslové procesy a používání rozpouštědel, například v chemickém průmyslu a při zpracování nerostných surovin,
  • zemědělství,
  • zpracování odpadu,
  • příkladem přírodních zdrojů emisí jsou sopečná činnost, prach šířený větrem, solné výpary z mořské vody a emise těkavých organických látek z rostlin.

Politiky Evropské unie

Dlouhodobým cílem EU je dosáhnout takové úrovně kvality ovzduší, která nebude mít nepřijatelné dopady na lidské zdraví a životní prostředí a nebude pro ně znamenat riziko. EU o snížení expozice znečištěnému ovzduší usiluje na řadě úrovní: prostřednictvím právních předpisů, prostřednictvím spolupráce s odvětvími odpovědnými za znečištění ovzduší, jakož i s mezinárodními, vnitrostátními a regionálními orgány a nevládními organizacemi a prostřednictvím výzkumu. Cílem politik EU je snížit expozici znečištěnému ovzduší snížením emisí a stanovením mezních a cílových hodnot pro kvalitu ovzduší. Koncem roku 2013 přijala Evropská komise navrhovaný balíček týkající se kvality ovzduší, který obsahuje nová opatření ke snížení znečištění ovzduší.

Více informací o evropských politikách v oblasti znečištění ovzduší

Činnosti agentury EEA

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) je informačním střediskem Evropské unie pro problematiku znečištění ovzduší; podporuje uplatňování právních předpisů EU souvisejících s emisemi do ovzduší a jeho kvalitou. Kromě toho se agentura EEA podílí na hodnocení politik EU v oblasti znečištění ovzduší a na přípravě dlouhodobých strategií pro zlepšování kvality ovzduší v Evropě.

Činnost agentury EEA se zaměřuje:

  • na zpřístupňování řady údajů o znečištění ovzduší veřejnosti,
  • na dokumentování a posuzování trendů v oblasti znečištění ovzduší, jakož i souvisejících politik a opatření v Evropě a
  • na zkoumání kompromisů a synergií mezi znečištěním ovzduší a politikami v různých oblastech, mimo jiné v oblasti změny klimatu, energetiky, dopravyprůmyslu.

Více informací o činnostech agentury EEA

Užitečné odkazy

Agentura EEA zveřejnila přehled odkazů týkajících se znečištění ovzduší.

Permalinks

Geographic coverage

Akce dokumentů