Situace

Situace

28.10.2019

Krajinný pokryv v Evropě zůstává od roku 2000 relativně stabilní. Přibližně 25 % pokrývá orná půda a trvalé kultury, 17 % pastviny a 34 % lesy. Zároveň se i nadále rozšiřují města a betonová infrastruktura a celková plocha využívaná pro zemědělství se snižuje. Ačkoliv umělé povrchy pokrývají méně než 5 % širšího území EEA, přesto byla mezi lety 2000 a 2018 zastavěna (zakryta betonem nebo asfaltem) rozsáhlá oblast. Dobrou zprávou je, že tempo růstu ploch s umělými povrchy se v posledních letech snížilo.

Více

Směrem k udržitelnému hospodaření s krajinou a půdou

Evropská krajina a půda čelí řadě tlaků, mezi které patří rozšiřování měst, znečištění ze zemědělství a průmyslu, zastavování půdy (zakrytí půdy nepropustnými materiály), fragmentace krajiny, nízká rozmanitost plodin, eroze půdy a extrémní povětrnostní jevy spojené se změnou klimatu. Zelenější města s čistšími energetickými a dopravními systémy, zelená infrastruktura spojující zelené plochy a méně intenzivní, udržitelné zemědělské postupy mohou přispět k tomu, aby využívání krajiny v Evropě bylo udržitelné a půda zdravější.

Více

Půda, krajina a změna klimatu

Půda obsahuje značné množství uhlíku a dusíku, které se v závis losti na tom, jak krajinu využíváme, mohou uvolňovat do atmosféry. Kácení a výsadba lesů nebo tání p ermafrostu může vychýlit bilanci emisí skleníkových plynů na jednu či druhou stranu. Změna klimatu může také podstatně ovlivnit co a kde mohou zemědělci produkovat.

Více

Koloběh živin v přírodě

Půda hraje zásadní roli v přírodních cyklech, a to i v koloběhu živin, jehož součástí je to, jaké množství organických složek půdy, tj. uhlíku, dusíku a fosforu, se v půdě zachycuje a ukládá. Části rostlin, jako jsou listy a špičky kořenů, jsou organismy žijícími v půdě nejdříve rozloženy na jednodušší sloučeniny, které poté mohou být znovu využity rostlinami. Některé půdní bakterie přeměňují atmosférický dusík na minerální dusík, který je nezbytný pro růst rostlin. Hnojiva dodávají dusík a fosfáty s cílem stimulovat růst rostlin, ty však nedokáží absorbovat veškeré aplikované množství. Přebytečná hnojiva se mohou splachem z půdy dostat do řek a jezer a ovlivňovat život v těchto vodních ekosystémech.

Více

Akce dokumentů