Životní prostředí ve městech

Urbanizace je trvajícím fenoménem Evropy, a to jak ve smyslu rostoucí urbanizace krajiny, tak zvyšování podílu na počtu obyvatel. Přes různé formy růstu měst v Evropě nemá hranice mezi městem a venkovem jasné vymezení. V současné době se předměstské oblasti rozvíjejí rychleji než tradiční jádra měst. Byl zřízen projekt využívání půdy v předměstských oblastech (PLUREL z angl. Peri-urban Land Use Relationships project) za účelem rozvoje nových strategií a nástrojů pro plánování a prognózu, jež jsou nepostradatelné pro vznik udržitelného poměru využívání půdy venkova a měst.

Environmentální výzvy a příležitosti pro urbanizaci spolu úzce souvisejí. Mnoho měst usiluje o zvládnutí sociálních, ekonomických a environmentálních problémů vyplývajících z různých tlaků, např. přelidněnost či úbytek, sociální nerovnost, znečištění a doprava. Na druhou stranu blízkost lidí, podniků a služeb poskytuje příležitosti k budování Evropy, která bude zdroje využívat účinněji. Hustota obyvatel ve městech již nyní znamená kratší cestu do zaměstnání a za službami, více chůze, jízdy na kole či využívání veřejné dopravy a byty v domech pro více rodin či bytových domech jsou méně náročné na vytápění a zabírají méně půdy na osobu. Obyvatelé měst tedy ve svém důsledku průměrně spotřebovávají méně energie a půdy na osobu než lidé z venkova.

Nalezení rovnováhy mezi hustotou a stěsnaností na jedné straně a kvalitou života a zdravým životním prostředím města na straně druhé je největším úkolem evropských městských oblastí.

Politiky EU

Evropě záleží na městech jako takových. Evropskou politikou musí být umožňovat městům udržitelné řízení svých oblastí. Udržitelná města budou klíčem k dosahování účinnosti využívání zdrojů v Evropě, což je důležitým cílem strategie Evropa 2020.

Sjednocování politiky na evropské a místní úrovni a nové formy správy jsou pro maximální využití urbanizace klíčové. Tento nový politický směr se vyznačuje iniciativami Evropské komise, jako je soutěž Evropské zelené město nebo Pakt starostů a primátorů, v nichž města v rámci EU dobrovolně spolupracují. Implementují tematickou strategii pro městské životní prostředí a doplňují politiky EU zaměřené na města přímo, např. směrnice o kvalitě vzduchu, hluku v životním prostředí a odpadních vodách ve městech, či nepřímo, např. směrnice o záplavách.

Tyto politiky tvoří tzv. Evropskou urbánní agendu, která rovněž obsahuje urbánní politiky v jiných oblastech, např. Lipskou chartu o udržitelných evropských městech, urbánní rozměr politiky soudržnosti nebo akční plán o městské mobilitě.

Aktivity agentury EEA

Agentura EEA pravidelně hodnotí životní prostředí evropských měst – trendy v zabírání půdy, spotřebu či kvalitu životního prostředí, např. v tematickém hodnocení městského životního prostředí ve Zprávě o životním prostředí za rok 2010. Snahou agentury EEA je vložit životní prostředí měst do širšího kontextu zajišťováním Kvality života v evropských městech, která souvisí se socio-ekonomickým a kulturním rozměrem.

Agentura EEA vytváří celoevropské soubory dat o městech nebo o ně pečuje, např. Urban Atlas, AirBase a Evropská pozorovací a informační služba pro otázky hluku (NOISE). Ty jsou společně se soubory dat o městech jiných evropských organizací uvedeny na webové platformě Integrated Urban Monitoring in Europe (IUME), kde agentura EEA spolupracuje s jinými evropskými aktéry na zdokonalení základny městských dat.

Výhled

Ve svých hodnoceních agentura EEA aktuálně přechází od hodnocení jednotlivých městských komponent (např. využití půdy ve městech nebo kvalita vzduchu) ke komplexnějšímu konceptu – urbánnímu metabolismu. Tento koncept umožňuje popis funkcí urbánních oblastí a hodnocení vlivů urbánních vzorců a procesů pokračující urbanizace. Tato hodnocení jsou klíčová pro politické činitele snažící se o podstatné využití potenciálu efektivnosti zdrojů městských oblastí pro Evropu.