All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Občané v celé Evropě se chystají zvolit nový Evropský parlament a stanovit směr politiky EU v nadcházejících pěti letech. Zeptali jsme se výkonné ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leeny Ylä-Mononen na význam těchto voleb a na výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu, které nás čekají.
Nejdůležitějšími otázkami, kterými se agentura EEA letos zabývala, byly dopady změny klimatu a způsob, jakým se naše společnost dokáže vypořádat s hrozbami a riziky pro zdraví a dobré životní podmínky a lépe se na ně připravit. Sešli jsme se se třemi odbornicemi, Ine Vandecasteele, Aleksandrou Kazmierczak a Eline Vanuytrecht, které nám vysvětlily, jak se můžeme lépe adaptovat na změnu klimatu a zajistit odolnost měst vůči ní a jak identifikovat vznikající zdravotní rizika související se změnou klimatu, která představují povodně, období sucha nebo kvalita vody.
Zhoršování životního prostředí a změna klimatu má dopad na nás všechny – na naše zdraví, hospodářství i společnost. S cílem řešit rostoucí výzvy a dopady si Evropa stanovila ambiciózní politiky a cíle. Z hodnocení pokroku vyplývá, že k dosažení posunu při plnění cílů EU je zapotřebí důsledné provádění politik v oblasti životního prostředí a klimatu a v případě potřeby i přijetí dalších opatření, jakož i začleňování těchto témat do dalších oblastí politiky. Klíčem k dosažení rychlejšího pokroku bude odpovídající financování.
Situace nikdy nebyla vážnější. Naše planeta se otepluje a druhů ubývá alarmující rychlostí. Na dvou celosvětových konferencích se v posledních dvou měsících sešli lidé z celého světa, aby diskutovali o společném tématu – o klimatu a biologické rozmanitosti. Výzvy v obou těchto oblastech jsou symptomem téhož problému: naší neudržitelné výroby a spotřeby. Jednání o této problematice jsou navzdory své složitosti přínosná, neboť mají zásadní význam pro zvýšení celosvětového povědomí, dosažení konsenzu a přijetí naléhavých opatření.
Kdo jsou „prozumenti“ energie a jakou roli mohou hrát při podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v celé Evropě? Sešli jsme se s expertem na energetiku a životní prostředí z EEA Javierem Esparragonem, abychom si popovídali o tom, jak mohou občané, instituce a podniky pomoci řešit současnou energetickou krizi tím, že se stanou prozumenty, kteří vyrábějí a zároveň spotřebovávají energii z obnovitelných zdrojů. Začátkem tohoto měsíce EEA zveřejnila zprávu, která přináší přehled o úloze prozumentů energie z obnovitelných zdrojů a rozmachu využívání tohoto modelu v návaznosti na lepší a levnější technologie a na politiky, které je podporují.
Rok 2021 byl poznamenán pandemií COVID-19 a dopady změny klimatu. Vzhledem k vyšším cenám energií a ke zdravotním rizikům vyžaduje oživení Evropy v roce 2022 obtížná rozhodnutí. Odkládání opatření nebo stanovování méně ambiciózních cílů bude v dlouhodobém horizontu pravděpodobně spojeno s vyššími sociálními a hospodářskými náklady. Řešení sociálních nerovností při této transformaci k udržitelnosti je klíčem k lepší budoucnosti pro nás všechny.
Kromě poskytování důvěryhodných informací o našem životním prostředí a klimatu pracuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na zlepšení vlastního environmentálního řízení organizace. Hovořili jsme s Melanií Sporer, která tuto aktivitu v rámci EEA koordinuje, a to s využitím systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS).
Evropské země přijímají drastická opatření k omezení dopadů onemocnění Covid-19 na zdraví Evropanů a na hospodářství. Takovéto krize mají obvykle bezprostřední a závažné dopady na celé populace a hospodářství. Vzhledem k možnému vlivu koronavirové krize na klíčová hospodářská odvětví se očekává, že tato krize zmírní některé dopady hospodářských činností na životní prostředí a klima. Avšak rozsáhlé a náhlé krizové situace doprovázené mimořádně vysokými náklady pro společnost v žádném případě nepředstavují způsob, jakým by Evropská unie dosáhla svých závazků při transformaci svého hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu a nedávno navržený evropský právní rámec pro klima namísto toho vyzývá k nevratnému a postupnému snižování emisí při současném zajištění spravedlivé transformace hospodářství a poskytnutí podpory těm, kteří budou postiženi.
Ursula von der Leyenová, nově zvolená předsedkyně Komise, stanovila politické priority svého týmu na příštích pět let. Přední místo v její agendě zaujímá Zelená dohoda pro Evropu, která navrhuje přijetí ambicióznějších opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti. Evropské politiky již dlouho a se střídavými úspěchy bojují se znehodnocováním životního prostředí. Se stále sílícím tlakem veřejnosti k přijetí odpovídajících opatření je toto nové období politik – s novou Evropskou komisí a novým Parlamentem – jedinečnou příležitostí pro Evropu k tomu, aby se rozšířila a urychlila zelená a spravedlivá transformace Evropy.
Evropská unie (EU) má jedny z nejambicióznějších cílů v oblasti životního prostředí a klimatu na světě. Tyto cíle zahrnují celou řadu oblastí politiky od kvality ovzduší, přes odpady a kvalitu vody až po energetiku a dopravu. Na základě dat, které vykazují členské státy, Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pomáhá monitorovat trendy a určovat oblasti, na které je zapotřebí se dále zaměřit. Agentura EEA od svého založení před 25 lety rozvíjí svou práci s daty a poznatky za účelem podpory tvorby politik v Evropě.
Jsou elektrická vozidla lepší pro klima a kvalitu ovzduší než automobily na benzin nebo naftu? Sešli jsme se s Andreasem Unterstallerem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti dopravy a životního prostředí, abychom si popovídali o kladech a záporech elektromobilů, na které se zaměřuje nová zpráva agentury EEA.
Změna klimatu je jednou z nejzásadnějších výzev naší doby. Její dopady jsou patrné po celém světě a ovlivňují obyvatelstvo, přírodu i ekonomiku. Chceme-li dopady změny klimatu zmírnit, je potřeba výrazně omezit globální emise skleníkových plynů. Převedení tohoto obecného cíle do podoby konkrétních opatření vyžaduje, abychom porozuměli složitému systému propojujícímu emise z různých zdrojů, dopady na národní a regionální úrovni, globální správu a možné příznivé vedlejšími účinky. Evropská agentura pro životní prostředí usiluje o neustálé zlepšování znalostí potřebných k navrhování účinných opatření.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila svoji výroční zprávu o vlivu dopravy na životní prostřední (TERM), která se pro tento rok zaměřila na leteckou a vodní dopravu. Obě odvětví rychle rostou, což má vliv i na životní prostředí, zejména pak emise. Požádali jsme odbornici na znečišťování ovzduší z agentury EEA paní Anke Lükewille, aby objasnila klíčové body letošní zprávy TERM.
Evropská unie se zavázala k několika cílům v oblasti klimatu a energetiky, jejichž účelem je snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení energetické účinnosti a podpora používání obnovitelných zdrojů energie. Jak agentura EEA sleduje pokrok dosahovaný členskými státy EU při naplňování těchto cílů? Požádali jsme Melanii Sporer, odbornici EEA na zmírňování změny klimatu a energetiku, aby vysvětlila úlohu agentury v této oblasti. Přiblížila nám také pokrok, kterého bylo podle aktuální zprávy o trendech a prognózách za poslední rok dosaženo.
V posledních desetiletích se kvalita ovzduší v Evropě zlepšuje díky právním předpisům, technologiím a snižování používání fosilních paliv v řadě zemí. Mnoho lidí však i nadále pociťuje negativní důsledky znečištění ovzduší, a to zejména ve městech. Vzhledem ke složitosti této problematiky vyžaduje boj se znečištěním ovzduší koordinovaná opatření na mnoha úrovních. Aby se do něj zapojili i občané, je důležité jim dostupným způsobem poskytovat včasné informace. K tomu slouží naše nedávno spuštěná služba Index kvality ovzduší. Lepší kvalita ovzduší by byla nejen prospěšná pro naše zdraví, ale mohla by také pomáhat v boji proti změně klimatu.
Naše podnebí se mění. Abychom rychlost změn snížili, je třeba snížit emise skleníkových plynů a zároveň přijmout opatření, která nám pomohou připravit se na jejich stávající i budoucí dopad. Činnost v obou těchto oblastech bude vyžadovat výrazné přesměrování investičních toků. Tyto závěry byly potvrzeny na konferenci o klimatu v Paříži a před nedávnem také v Marrákeši. Při přechodu k nízkouhlíkové Evropě odolné vůči změně klimatu je to právě finanční sektor, který může a bude hrát klíčovou úlohu jako důležitý nástroj podpory.
Moderní společnost je závislá na pohybu zboží a osob, naše současné systémy dopravy však mají negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. S Magdalenou Jóźwickou, projektovou manažerkou zodpovědnou za připravovanou zprávu o elektrických vozidlech, jsme hovořili o výhodách a výzvách pro životní prostředí spojených s používáním elektřiny jako alternativy ke konvenčním pohonům vozidel.
Svět si v prosinci 2015 v Paříži stanovil ambiciózní cíl: omezit růst globální průměrné teploty o výrazně nižší hodnotu než 2 °C a zároveň usilovat o to, aby ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí nebyl nárůst teploty vyšší než 1,5 °C. Na summitu G20 začátkem září Čína a Spojené státy oznámily oficiální závazek připojit se k Pařížské dohodě. Pro mezinárodní úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování se jedná o velký krok vpřed. Závazky ke snížení emisí, k nimž se signatářské země v současnosti zavázaly, však ke splnění ambiciózního cíle nestačí.
Evropské lesy jsou jednou ze základních složek ekosystému. Napomáhají k čistotě ovzduší a vody, jsou zdrojem dřeva a dalších produktů, slouží jako zásobárna uhlíku atd. Zahrnují cenná přírodní stanoviště, jsou domovem mnoha živočišných a rostlinných druhů. O problémech, s nimiž se potýkají evropské lesy, jsme hovořili s Annemarie Bastrup-Birk, odbornicí na lesnictví a životní prostředí působící v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA).
Dohoda o klimatu, kterou v Paříži uzavřelo 195 zemí, je vůbec první obecnou a právně závaznou dohodou svého druhu. Pařížská dohoda je výsledkem mnohaletých příprav, dialogu a rostoucího povědomí, že je nezbytné hledat řešení současných i budoucích dopadů změny klimatu. Představuje významný a slibný krok na cestě k vytvoření nízkouhlíkového hospodářství odolného vůči změně klimatu. Vysílá rovněž jasný signál ekonomickým subjektům a politikům, aby omezili využívání fosilních paliv a začali investovat do čisté energie a adaptačních opatření.
For references, please go to https://www.eea.europa.eu/cs/themes/climate/articles/articles_topic or scan the QR code.
PDF generated on Čtvrtek 05.12.2024 01:25
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními