Stav evropského životního prostředí v roce 2020: naléhavě je zapotřebí změnit směr, abychom dokázali čelit výzvám spojeným se změnou klimatu, zastavit degradaci přírodních zdrojů a zajistit budoucí prosperitu

Změnit jazyk
Novinky Publikováno 04.12.2019 Poslední změna 10.12.2019
10 min read
Evropa nedosáhne svých cílů do roku 2030, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne naléhavé kroky s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, rostoucí dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Jak se uvádí v nejnovější zprávě o stavu životního prostředí, kterou dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropa čelí v oblasti životního prostředí výzvám nebývalého rozsahu a naléhavosti. Zpráva však také uvádí, že existuje naděje díky rostoucímu povědomí veřejnosti o nezbytnosti přechodu k udržitelné budoucnosti, technologickým inovacím, přibývajícím společenským iniciativám a ambicióznějším činnostem EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu.

Evropské životní prostředí se nachází na bodě zlomu. V příštím desetiletí budeme mít krátký čas na to, abychom posílili opatření na ochranu přírody, zmírnili dopady změny klimatu a radikálně omezili naši spotřebu přírodních zdrojů.

Hans Bruyninckx, výkonný ředitel agentury EEA

Ačkoli evropské politiky v oblasti životního prostředí a klimatu během posledních desetiletí pomohly zlepšit stav životního prostředí, Evropa nedosahuje dostatečného pokroku a výhledy týkající se životního prostředí pro nadcházející dekádu nejsou podle zprávy Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 příznivé.

Zpráva o stavu životního prostředí v roce 2020 představuje nejkomplexnější hodnocení životního prostředí, jaké kdy bylo v Evropě provedeno. Přehledně uvádí, jak si Evropa vede při plnění politických cílů pro roky 2020 a 2030, dlouhodobých cílů do roku 2050 i ambicí v oblasti přechodu k udržitelné a nízkouhlíkové budoucnosti. Zpráva konstatuje, že Evropa dosáhla během posledních dvou desetiletí významného pokroku v oblasti zmírňování změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Známky pokroku jsou zjevné také v dalších oblastech, jako jsou snižování znečištění ovzduší a vody, oběhové hospodářství a biohospodářství či zavádění nových politik, které mají za cíl snížit množství plastového odpadu nebo podpořit přizpůsobování se změně klimatu. Kromě toho je finanční iniciativa EU v oblasti udržitelného rozvoje první svého druhu, která se zabývá úlohou finančního sektoru při podněcování nezbytného přechodu k udržitelné budoucnosti.

Naléhavá výzva k rozsáhlejším a rychlejším změnám

Ačkoli jsou uvedené úspěchy důležité, Evropa nedosáhne své vize udržitelného rozvoje formulované jako „kvalitní život v mezích planety“ tím, že bude nadále prosazovat hospodářský růst a současně usilovat o snižování environmentálních a sociálních dopadů. Zpráva naléhavě vyzývá evropské země, vedoucí představitele a politiky, aby se chopili příležitosti a využili nadcházejícího desetiletí k zásadnímu rozšíření a urychlení činností, jejichž cílem je vrátit Evropu na cestu ke splnění jejích středně a dlouhodobých politických cílů v oblasti životního prostředí a zabránit tak nevratným změnám a škodám.

Stávající rozsah evropských politických kroků vytváří nezbytný základ pro budoucí pokrok, avšak není dostačující. Evropa potřebuje dělat věci lépe, řešit určité výzvy odlišným způsobem a přehodnotit svoje investice.

Dosažení cílů, které si Evropa stanovila, bude vyžadovat lepší implementaci a koordinaci existujících politik. Bude rovněž vyžadovat další politické kroky, aby bylo dosaženo klíčových změn v systémech výroby a spotřeby, na nichž je náš moderní způsob života postaven (potraviny, energie či mobilita), a které mají zásadní dopad na životní prostředí.

Zpráva rovněž zdůrazňuje důležitost způsobů, jimiž vlády mohou dosáhnout přechodu k udržitelnému rozvoji, a potřebu přistupovat k věcem jinak. Evropa by například měla přehodnotit, jak využívat existující inovace a technologie, jak zlepšit výrobní postupy, jak podporovat výzkum a vývoj v oblasti udržitelného rozvoje a jak podnítit změny ve spotřebních vzorcích a způsobu života.

V neposlední řadě bude dosažení těchto změn vyžadovat investice do udržitelné budoucnosti a také bude třeba přestat dotovat z veřejných prostředků činnosti, které mají negativní dopad na životní prostředí. Pro Evropu bude taková změna investičních priorit nesmírně přínosná, a to díky hospodářským a sociálním příležitostem, jež může vytvořit. Současně bude naprosto zásadní naslouchat obavám veřejnosti a zajistit těmto změnám všeobecnou podporu, mají-li být sociálně spravedlivé.

Zpráva o stavu životního prostředí v Evropě je dokonale načasována tak, aby nám poskytla další potřebný impulz na začátku nového pětiletého funkčního období Evropské komise a v okamžiku příprav na představení Zelené dohody pro Evropu. V nadcházejících pěti letech nás čeká vskutku transformační program, jehož součástí bude zavádění nových čistých technologií, pomoc občanům v přizpůsobení se novým pracovním příležitostem a změnám v průmyslových odvětvích, a přechod na čistší a efektivnější systémy mobility a udržitelnou produkci potravin a celého zemědělství. Pokud se nám to podaří, pro Evropu a Evropany to bude znamenat mnoho výhod, z nichž bude těžit i naše hospodářství a naše planeta. Jedná se o naléhavou celosvětovou výzvu a jedinečnou příležitost pro Evropu,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise.

„Evropské životní prostředí se nachází na bodě zlomu. V příštím desetiletí budeme mít krátký čas na to, abychom posílili opatření na ochranu přírody, zmírnili dopady změny klimatu a radikálně omezili naši spotřebu přírodních zdrojů. Naše hodnocení ukazují, že drobné změny přinesly v určitých oblastech pokrok, ale na dosažení našich dlouhodobých cílů zdaleka nestačí. Máme již potřebné znalosti, technologie i nástroje, abychom dokázali učinit klíčové systémy výroby a spotřeby – například v oblasti potravin, mobility či energie – udržitelnými. Závisí na tom náš budoucí blahobyt a prosperita a naše schopnost podnítit celospolečenskou aktivitu, která povede ke změnám a zajištění lepší budoucnosti,“ konstatoval Hans Bruyninckx, výkonný ředitel agentury EEA.

Stav životního prostředí se zhoršil, výhledy jsou nejednoznačné

Celkový vývoj v oblasti životního prostředí v Evropě se od poslední zprávy agentury EEA o stavu životního prostředí v roce 2015 nezlepšil. Hodnocení uvádí, že ačkoli většina z cílů pro rok 2020 nebude dosažena, zejména v oblasti biologické rozmanitosti, stále existuje šance, že se podaří splnit dlouhodobé cíle pro roky 2030 a 2050.

Velkého pokroku dosáhla Evropa v oblasti efektivního využívání zdrojů a oběhového hospodářství. Aktuální vývoj nicméně poukazuje na zpomalení pokroku v některých oblastech, jako jsou emise skleníkových plynů, průmyslové emise, produkce odpadů, zlepšování energetické účinnosti a podíl obnovitelných zdrojů energie. Výhledy naznačují, že současné tempo nebude stačit ke splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky pro roky 2030 a 2050.

Oblastí, která za ambicemi zaostává nejvýrazněji, je ochrana a zachování biologické rozmanitosti a přírody v Evropě. Ze 13 konkrétních politických cílů stanovených v této oblasti pro rok 2020 se patrně podaří dosáhnout pouze dvou: vymezení chráněných oblastí na moři a na pevnině. Pokud bude dosavadní vývoj pokračovat, lze očekávat, že do roku 2030 bude docházet k dalšímu zhoršování stavu přírody a přetrvávajícímu znečištění ovzduší, vody i půdy.

Obavy nadále vyvolávají také dopady změny klimatu, znečištění ovzduší a hlukové zátěže na životní prostředí a lidské zdraví. Expozice suspendovaným částicím je každý rok odpovědná přibližně za 400 000 předčasných úmrtí v Evropě, přičemž neúměrně jsou postiženy země střední a východní Evropy. Rostou rovněž obavy spojené s nebezpečnými chemickými látkami a riziky, jež tyto látky představují. Při pohledu do budoucna by výhledy na snížení environmentálních rizik pro zdraví mohly být lepší, pokud by se podařilo lépe implementaovat politiky v oblasti životního prostředí a zdraví.

Tabulka ES.1      Shrnutí trendů v minulosti, výhledů a perspektiv splnění cílů politik

Shrnutí trendů v minulosti, výhledů a perspektiv splnění cílů politik

Poznámka: Rok pro cíle neuvádí přesný cílový rok, ale časový rámec cílů.

Trendy a scénáře emisí skleníkových plynů v zemích EU28, 1990–2050

Zdroj: SOER 2020, p 158

Udržitelná budoucnost je stále možná: jak jí dosáhnout?

Dosažení evropské vize nízkouhlíkové budoucnosti a udržitelného vývoje je stále možné. Zpráva nastiňuje sedm klíčových oblastí, v nichž budou zapotřebí odvážné kroky, aby se Evropa ocitla zpátky na cestě k dosažení svých cílů a ambicí pro roky 2030 a 2050.

  1. Realizovat nenaplněný potenciál stávajících politik v oblasti životního prostředí. Implementace stávajících politik v plném rozsahu by Evropu významně posunula směrem ke splnění jejích cílů v oblasti životního prostředí do roku 2030.
  2. Učinit z udržitelného rozvoje rámec tvorby politik. Vypracování dlouhodobých politických rámců se závaznými cíli – počínaje systémem produkce potravin, chemickými látkami a využíváním půdy – bude podněcovat a určovat soudržné činnosti napříč oblastmi politik a společností.
  3. Vést mezinárodní opatření směrem k udržitelnému rozvoji. EU by měla využít svůj významný diplomatický a ekonomický vliv k podpoře přijetí ambiciózních mezinárodních dohod v oblastech, jako je biologická rozmanitost a využívání zdrojů.
  4. Podporovat inovace v celé společnosti. Pro změnu stávající trajektorie bude rozhodující vytváření a šíření různých forem inovací, které mohou odstartovat nové způsoby myšlení a způsobu života.
  5. Navýšit investice a změnit orientaci finančního sektoru na podporu udržitelných projektů a podniků. To vyžaduje investice do budoucnosti, efektivně využívající prostředky z veřejných rozpočtů, na podporu inovací a řešení založených na přírodě, udržitelné zadávání zakázek a podporu dotčeným odvětvím a regionům. Rovněž to znamená, že je třeba do udržitelného investování zapojit finanční sektor, a to skrze realizaci a rozvíjení akčního plánu EU pro udržitelné finance.
  6. Zvládat rizika a zajistit sociálně spravedlivý vývoj. Úspěšný přechod k udržitelnému rozvoji bude vyžadovat, aby si společnost uvědomila potenciální rizika, příležitosti a kompromisy a navrhla, jak se s nimi vypořádat. Politiky EU a národní politiky hrají zásadní roli v zajištění „spravedlivé transformace“ a toho, aby nikdo nezůstal pozadu.
  7. Zvyšovat znalosti a know-how. To zahrnuje větší důraz na porozumění fungování systémů, které způsobují tlaky na životní prostředí, a na cesty k udržitelnému rozvoji, slibné iniciativy a překážky změn. Je zapotřebí další budování kapacit v podobě investic do vzdělávání a rozvoje dovedností, abychom byli schopni se orientovat v rychle se proměňujícím světě.

Souvislosti – ediční poznámka

Zprávu Evropské životní prostředí – stav a výhled zveřejňuje agentura EEA každých pět let, jak jí ukládá zakládající nařízení. Zpráva Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 je šestou zprávou o stavu životního prostředí v Evropě, kterou agentura EEA zveřejnila od roku 1995. Nabízí spolehlivý, vědecky podložený přehled způsobů, jimiž musíme reagovat na obrovské a složité výzvy, kterým čelíme a mezi něž patří změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a znečištění ovzduší a vody. Zpráva Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 byla vypracována v úzké spolupráci s Evropskou informační a pozorovací sítí pro životní prostředí (EIONET). Zpráva využívá rozsáhlých odborných zkušeností sítě EIONET, která spojuje přední odborníky a vědce v oblasti životního prostředí z 33 členských zemí EEA a šesti spolupracujících zemí.

K dispozici je také:


Temporal coverage

Akce dokumentů