další
předchozí
položky

Novinky

Boj proti znečištění a změně klimatu v Evropě zlepší zdraví a kvalitu života, a to zejména nejzranitelnějších osob

Změnit jazyk
Novinky Publikováno 08.09.2020 Poslední změna 23.11.2020
6 min read
Photo: © Chanan Greenblatt on Unsplash
Znečištění ovzduší a hlukové znečištění, dopady změny klimatu, jako jsou vlny veder, a expozice nebezpečným chemickým látkám jsou příčinou špatného zdraví obyvatel Evropy. Špatná kvalita prostředí se podle výsledků rozsáhlého hodnocení situace v oblasti zdraví a životního prostředí, které dnes zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), podílí na 13 % úmrtí.

Ačkoli v Evropě vidíme zlepšení životního prostředí a jasné zaměření na udržitelnou budoucnost v Zelené dohodě, ze zprávy vyplývá, že je třeba rozhodně postupovat při ochraně těch nejzranitelnějších osob v naší společnosti, protože chudoba jde často ruku v ruce s životem v nepříznivých environmentálních podmínkách a se zhoršeným zdravím. Řešení těchto souvislostí musí být součástí integrovaného přístupu k inkluzivnější a udržitelnější Evropě

Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA

Zlepšení zdraví a kvality života občanů Evropy je důležitější než kdykoli předtím, přičemž pozornost se v současnosti zaměřuje na řešení problému pandemie COVID-19. Tato pandemie je zářným příkladem složitých vazeb mezi životním prostředím, našimi sociálními systémy a naším zdravím.

Jak uvádí zpráva agentury EEA „Healthy environment, healthy lives: how the environment influences health and well-being in Europe“  velký podíl zátěží nemocemi v Evropě je i nadále připisován znečištění životního prostředí v důsledku lidské činnosti. Tato zpráva, která do značné míry vychází z dat Světové zdravotnické organizace o příčinách úmrtí a onemocnění, zdůrazňuje, že kvalita evropského životního prostředí je rozhodující pro naše zdraví a kvalitu života. Ukazuje, jak sociální znevýhodnění, nezdravé chování a demografické změny v Evropě ovlivňují zdraví a životní prostředí, přičemž nejvíce se dotýkají těch nejzranitelnějších.

„Existuje zřejmá vazba mezi stavem životního prostředí a zdravím naší populace. Každý musí pochopit, že péčí o naši planetu zachraňujeme nejen ekosystémy, ale také životy, zejména těch nejzranitelnějších osob. Evropská unie se zaměřuje na tento přístup a díky nové strategii v oblasti biologické rozmanitosti, akčnímu plánu EU pro oběhové hospodářství a dalším budoucím iniciativám jsme na cestě k vybudování odolnější a zdravější Evropy nejen pro evropské občany,“ uvedl Virginijus Sinkevičius, komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov.

„Pandemie COVID-19 je dalším výstražným signálem, abychom si jasně uvědomili vztah mezi našimi ekosystémy a naším zdravím a nutnosti čelit faktům – způsob, jakým žijeme, spotřebováváme a vyrábíme, má negativní vliv na klima a dopad na naše zdraví. Ať již jde o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro udržitelné a zdravé potraviny, nebo o budoucí evropský plán boje proti rakovině, přijali jsme významný závazek chránit zdraví našich občanů a naší planety,“ řekla Stella Kyriakides, komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin.

„Ačkoli v Evropě vidíme zlepšení životního prostředí a jasné zaměření na udržitelnou budoucnost v Zelené dohodě, ze zprávy vyplývá, že je třeba rozhodně postupovat při ochraně těch nejzranitelnějších osob v naší společnosti, protože chudoba jde často ruku v ruce s životem v nepříznivých environmentálních podmínkách a se zhoršeným zdravím. Řešení těchto souvislostí musí být součástí integrovaného přístupu k inkluzivnější a udržitelnější Evropě,“ uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA.

Hlavní zjištění

  • Znečištění ovzduší zůstává hlavní environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, a to vzhledem k tomu, že v důsledku znečištění ovzduší dochází každý rok v EU k více než 400 000 předčasným úmrtím. Na druhém místě je hlukové znečištění, které přispívá k 12 000 předčasných úmrtí, a následují dopady změny klimatu, zejména vlny veder.
  • Zatížení znečištěním a změnou klimatu se liší napříč Evropou, přičemž existují zřetelné rozdíly mezi zeměmi na východě a západě Evropy. Nejvyšší podíl úmrtí na národní úrovni (27 %) lze životnímu prostředí přičíst v Bosně a Hercegovině a nejnižší na Islandu a v Norsku, kde se jedná o 9 %.
  • Sociálně znevýhodněné skupiny zpravidla čelí trojímu zatížení – chudobě, špatné kvalitě životního prostředí a špatnému zdravotnímu stavu. Chudší komunity se často potýkají s vyššími úrovněmi znečištění a hluku a s vysokými teplotami, přičemž stávající zdravotní stav obyvatel žijících v těchto komunitách zvyšuje jejich zranitelnost vůči vlivům prostředí ohrožujícím zdraví. Je zapotřebí cílenými opatřeními zlepšovat environmentální podmínky pro ty nejzranitelnější osoby v Evropě.
  • Lidé jsou neustále vystavováni četným rizikům, a to nejen znečištěnému ovzduší, vodnímu a hlukovému znečištění, ale také chemickým látkám. Tato rizika se prolínají a v některých případech spolupůsobí nepříznivě na zdraví. Těmto nejrůznějším hrozbám jsou vystavena zejména evropská města, která mají současně menší přístup k zeleným a modrým plochám.
  • Současný výzkum se zabývá vazbami mezi probíhající pandemií COVID-19 a environmentálními rozměry. O viru způsobujícím onemocnění COVID-19 se předpokládá, že „mezidruhově přeskočil“ ze zvířat na lidi, což je nepředvídatelný výsledek tlaku zvyšující se spotřeby na naše přírodní systémy. Pokud jde o dopad pandemie COVID-19 na komunity, prvotní důkazy naznačují, že znečištění ovzduší a chudoba mohou mít souvislost s vyšší úmrtností. Přesto je podle výchozího hodnocení zprávy zapotřebí další výzkum, který by tyto vztahy objasnil.

Lepší integrace politik, více zelených a modrých ploch – klíčová součást řešení

Zpráva zdůrazňuje, že je nutný integrovaný přístup k politikám v oblasti životního prostředí a zdraví, aby bylo možné řešit environmentální rizika, chránit nejzranitelnější skupiny obyvatel a plně využít přínosů, které příroda nabízí, pokud jde o podporu zdraví a kvality života.

Zdravá příroda je klíčovým mechanismem při zajišťování veřejného zdraví, omezování nemocí a péči o dobré zdraví a kvalitu života. Tzv. zelená řešení nabízejí trojí přínos pro zdraví, společnost a životní prostředí. Kvalitní zelené a modré plochy v městských oblastech podporují zdraví a kvalitu života tím, že nabízejí místa pro fyzickou aktivitu, odpočinek a sociální integraci, což má významný přínos pro chudé komunity. Zelené a modré plochy ochlazují města během vln veder, mírní povodně, snižují hlukové znečištění a podporují biologickou rozmanitost ve městech. Během pandemie COVID-19 řada příspěvků poukázala na to, že lidé si více váží přínosů pro duševní zdraví a kvalitu života, které jim přináší přístup k zeleným a modrým plochám, zvlášť v městských oblastech.

V EU představuje Zelená dohoda pro Evropu důležitou změnu směřování v oblasti evropské politické agendy a vymezuje udržitelnou a inkluzivní strategii, jejímž cílem je zlepšit lidské zdraví a kvalitu života, pečovat o přírodu a nenechat nikoho bez pomoci.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage