další
předchozí
položky

Životní prostředí a zdraví

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna 16.03.2023
7 min read
Čisté životní prostředí má pro lidské zdraví a dobré životní podmínky zásadní význam. Zároveň však může být životní prostředí zdrojem zátěžových faktorů s negativním dopadem na zdraví, jakými jsou například znečištění ovzduší, hluk a nebezpečné chemické látky. Na zdraví obyvatel EU nepříznivě působí rovněž změna klimatu, a to prostřednictvím vln veder, povodní a změn ve způsobu šíření infekčních nemocí. V širším kontextu mohou změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a degradace půdy zhoršit životní podmínky lidí tím, že ohrožují možnost poskytování ekosystémových služeb, například přístupu k pitné vodě a potravinám.

Lidské zdraví a dobré životní podmínky jsou úzce spjaty se stavem životního prostředí. Kvalitní přírodní prostředí naplňuje základní potřeby, pokud jde o čisté ovzduší a vodu, úrodnou půdu pro produkci potravin a energetické a materiálové vstupy pro výrobu. Zelená infrastruktura slouží rovněž k regulaci klimatu a předcházení povodním. Přístup k zeleným a modrým plochám dále poskytuje důležité příležitosti k rekreaci a podporuje dobré životní podmínky.

Životní prostředí však zároveň představuje významný zdroj expozice lidí znečištěnému ovzduší, hluku a nebezpečným chemickým látkám. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své zprávě o zdravém životním prostředí jako prevenci vzniku onemocnění odhaduje, že zátěžové faktory v životním prostředí odpovídají v 53 zemích evropského regionu WHO za 12–18 % všech úmrtí. Zlepšení kvality životního prostředí v klíčových oblastech, jako je ovzduší, voda a hluk, může zabránit vzniku onemocnění a zlepšit lidské zdraví.

Znečištění ovzduší je v Evropě vůbec nejvýznamnějším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím, přičemž se mu přičítá výskyt onemocnění srdce, mozkové mrtvice, onemocnění plic a rakoviny plic. Expozice znečištěnému ovzduší každoročně v EU zapříčiní odhadem více než 400 000 předčasných úmrtí. Expozice hluku z dopravy a průmyslu může vést k podráždění, poruchám spánku a souvisejícímu nárůstu rizika vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění.

Expozice nebezpečným chemickým látkám je rovněž zásadním environmentálním aspektem. Lidé mohou být ve svém každodenním životě vystaveni široké škále chemických látek, a to prostřednictvím znečištěného ovzduší a vody, spotřebních výrobků a stravy. Díky svým vlastnostem mohou některé nebezpečné chemické látky v životním prostředí přetrvávat, přičemž dochází k jejich bioakumulaci v potravinovém řetězci. To znamená, že snížení jejich emisí se projeví v nižší expozici těmto látkám až se značným časovým odstupem. Kromě toho objem a široká škála v současnosti používaných chemických látek a neustálý růst chemické výroby naznačují, že expozice člověka a životního prostředí se bude i nadále zvyšovat. To vyvolává obavy ohledně účinků chemických látek na zdraví v průběhu lidského života, zejména /ve zranitelných obdobích života, jako jsou rané dětství, těhotenství a stáří.

Dopady změny klimatu rovněž bezprostředně ohrožují lidské zdraví, pokud jde o vlny veder a měnící se situaci v oblasti infekčních onemocnění a alergenů.

Jakost vod ke koupání je v celé EU obecně vysoká a v průběhu času se neustále zlepšuje v důsledku investic do kanalizace, lepšího čištění odpadních vod a snížení znečištění ze zemědělského hospodaření.

Rostoucí množství důkazů naznačuje, že environmentální rizika nejsou ve společnosti rozložena rovnoměrně, ale postihují ve vyšší míře sociálně znevýhodněné a zranitelné skupiny obyvatel. Socioekonomické postavení jednotlivce má na jeho expozici zátěžovým faktorům v životním prostředí vliv, protože chudší lidé s větší pravděpodobností žijí ve znehodnoceném prostředí. Osoby ze sociálně znevýhodněného prostředí mohou být vůči dopadům zátěžových faktorů v životním prostředí citlivější kvůli onemocněním, kterými již trpí, nedostatečné výživě a specifickému chování, jako je kouření nebo nečinnost. Mohou rovněž čelit překážkám při přizpůsobování se environmentálním rizikům a jejich předcházení.

Politiky

V kontextu nezpochybnitelné vazby mezi stavem životního prostředí a kvalitou života je prioritním cílem č. 3 7. akčního programu pro životní prostředí „chránit občany Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky“ (EU, 2013). Zásadní závislost lidské společnosti na ekosystémových službách tvoří samotné jádro vize 7. akčního programu pro životní prostředí, podle níž „[v] roce 2050 žijeme spokojeně a v ekologických mezích naší planety“.

Na úrovni EU je k řešení environmentálních dopadů na zdraví zavedena celá řada politik. Mezi příklady hlavních oblastí politiky týkající se životního prostředí patří:

Cílem evropského procesu týkajícího se životního prostředí a zdraví, který probíhá pod vedením regionálního úřadu organizace WHO pro Evropu, je propojit problematiku životního prostředí a zdravotnictví a podporovat společná řešení, zejména za účelem dosahování cílů a záměrů souvisejících se zdravím v kontextu životního prostředí, vytyčených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. V Ostravském prohlášení z roku 2017 stanovili ministři a zástupci zemí evropského regionu WHO meziodvětvový a inkluzivní přístup ke zlepšení zdraví životního prostředí.

Činnosti agentury EEA v oblasti životního prostředí a zdraví

Agentura EEA spolupracuje s partnery na úrovni členských zemí i mezinárodními organizacemi na budování znalostní základny o vazbách mezi životním prostředím, zdravím a dobrými životními podmínkami. Toto úsilí zahrnuje výzkum faktorů, prostřednictvím kterých životní prostředí přispívá k dobrým životním podmínkám člověka. Rovněž  se zaměřuje na expozici konkrétním zátěžovým faktorům v životním prostředí a na jejich dopad na zdraví, včetně znečištění ovzduší, hluku, chemickým látkám a změně klimatu. Dopady na zdraví jsou v konečném důsledku výsledkem expozice zátěžovým faktorům v životním prostředí v průběhu času, z čehož vyplývá, že při posuzování kvality životního prostředí by se měl využívat integrovaný přístup.

Agentura EEA rovněž vyvíjí nové činnosti s cílem prozkoumat, jak sociální a demografické faktory ovlivňují vztah mezi životním prostředím a zdravím. Patří sem posuzování vlivu společenského postavení a věku jednotlivce na jeho expozici zátěžovým faktorům v životním prostředí a výsledné dopady na zdraví.

Dobře známé zátěžové faktory v životním prostředí s dopadem na lidské zdraví podléhají v Evropě regulační kontrole, přičemž je usilováno o snížení expozice těmto faktorům. Objevují se však také problémy, u kterých dopady na lidské zdraví zatím nejsou dostatečně pochopeny a popsány. Patří k nim antimikrobiální rezistence nebo změny expozice člověka chemickým látkám ve výrobcích jako důsledek přechodu na oběhové hospodářství a vyšší míru recyklace. Agentura EEA ve spolupráci s mezinárodními sítěmi odborníků, včetně Evropské komise, Světové zdravotnické organizace a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, usiluje o vymezení vznikajících environmentálních rizik.

Pokud jde o práci na konkrétních tématech, agentura EEA poskytuje řadu hodnocení a indikátorů týkajících se znečištění ovzduší, hluku, chemických látek a přizpůsobování se změně klimatu.

Agentura EEA je jedním z partnerů iniciativy HBM4EU, jejímž hlavním cílem je koordinovat a prosazovat biologické monitorování člověka v Evropě. Iniciativa HBM4EU přinese lepší důkazy o skutečné expozici občanů chemickým látkám a o jejich možných účincích na zdraví, jež poslouží k lepší podpoře příslušných politik.

Agentura EEA se rovněž účastní činnosti informační platformy pro monitorování chemických látek (IPCHEM), která dokumentuje výskyt chemických látek a chemických směsí ve vztahu k lidem a životnímu prostředí.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Akce dokumentů