další
předchozí
položky

Energie

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna 15.03.2023
Topics:
Kromě významu při tvorbě průmyslového, obchodního a společenského majetku umožňuje energie rovněž osobní pohodlí a mobilitu. Její výroba a spotřeba však vytváří značný tlak na životní prostředí: skleníkové plyny a emise znečišťující životní prostředí, zábor půdy, tvorba odpadů a úniky ropy. Tyto tlaky přispívají ke změně klimatu, poškozují přírodní ekosystémy i prostředí vytvořené člověkem a mají negativní účinky na zdraví lidí.

Mnohé lidské činnosti vyžadují spalování fosilních paliv. Tím dochází ke zvyšování koncentrací oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře, v jehož důsledku se mění klima a stoupají globální průměrné teploty. V celosvětovém měřítku poptávka po energii stoupá, což posiluje trend ke zvyšování emisí CO2.

Většina zemí se při uspokojování poptávky po energii spoléhá na fosilní paliva (ropa, plyn a uhlí). Při spalování těchto paliv se uvolňuje teplo, které lze přeměnit na energii. Během procesu uhlík obsažený v palivech reaguje s kyslíkem a vzniká CO2, který je vypouštěn do atmosféry. Dále dochází k vypouštění látek znečišťujících vzduch (kysličník siřičitý, oxidy dusíku a částice prachu), což ovlivňuje kvalitu ovzduší. Díky technickým opatřením a zdokonalení elektráren a tepláren se tyto emise za poslední desetiletí snížily.

K vrcholu spotřeby energie v Evropě došlo v roce 2006, v roce 2010 byla spotřeba o téměř 4 % nižší. Část tohoto poklesu lze vysvětlit ekonomickou krizí, ačkoli částečně přispělo i oddělení ekonomické činnosti od spotřeby energie.

V palivovém mixu stále dominují fosilní paliva: přibližně 77 % energetické potřeby průměrného Evropana je uspokojováno ropou, plynem či uhlím. Jaderná energie zajišťuje 14 %, zbývajících 9 % pochází z obnovitelných zdrojů energie. Podíl obnovitelné energie však rychle narůstá – v roce 2010 byly největším zdrojem nově instalované kapacity solární fotovoltaické panely, na druhém a třetím místě pak plyn, případně vítr. V oblasti jaderné energie bylo více kapacity odstaveno než instalováno.

Průměrný Evropan spotřebuje ročně 27 megawatthodin (MWh), včetně veškerých domácích, průmyslových a dopravních zdrojů. Toto číslo se v jednotlivých zemích velmi liší, stejně jako související emise CO2, které výrazně závisejí na pronikání obnovitelné a jaderné energie. Odvětvím s největší spotřebou energie je nyní doprava – od roku 1990 nejrychleji se rozvíjející sektor spotřebovávající energii.

Politiky EU

Energie se stále více stává politickou prioritou a představuje jednu z pěti hlavních rozvojových oblastí, na něž jsou zaměřeny cíle strategie Evropa 2020:

  • 20 % spotřeby energie v Evropě z obnovitelných zdrojů,
  • 20% nárůst energetické účinnosti.

Vedle specifických cílů energetické strategie 2020 se různé politiky dotýkají dalších zájmových oblastí. Jejich souhrn se nachází na internetových stránkách Evropské komise. Tyto politiky zahrnují:

  • zlepšení bezpečnosti dodávek,
  • zajištění konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a dostupnosti cenově přijatelné energie,
  • podporu rozvoje konkurenčního vnitřního trhu s energií,
  • nastavení minimálních úrovní zdanění energie.

Aktivity agentury EEA

Jednou z klíčových činností agentury EEA v energetické oblasti je sledování integrace environmentálních ohledů do energetického sektoru. Každý rok je aktualizován a zveřejňován soubor energetických a environmentálních indikátorů. Agentura EEA rovněž zveřejňuje hodnocení očekávaných environmentálních výhod a tlaků z různých podílů obnovitelné energie.

Energeticko-environmentální indikátory se týkají šesti strategických otázek:

  • Má využití a výroba energie klesající vliv na životní prostředí?
  • Klesá využívání energie?
  • Jak rychle se zvyšuje energetická účinnost?
  • Nahrazují méně znečišťující pohonné látky škodlivá paliva?
  • Jak rychle jsou zaváděny technologie pro obnovitelné energie?
  • Jsou environmentální náklady lépe začleňovány do cenového systému?

 

Indikátory rovněž hrají důležitou roli při:

  • sledování strategie EU pro udržitelný rozvoj,
  • přípravě zprávy EU o skleníkových plynech pro Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC),
  • hlášení trendů a předpovědí emisí skleníkových plynů v Evropě v rámci Kjótského protokolu.

 

Agentura EEA rovněž provádí hodnocení očekávaných environmentálních výhod a tlaků vyplývajících ze zvyšujícího se podílu obnovitelné energie v poměru k celkové produkci energie. To zahrnuje:

Permalinks

Geographic coverage

Topics

Topics:
Akce dokumentů