Půda, krajina a změna klimatu

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nedávno zveřejnila mapu, která ukazuje, že svrchní 30cm vrstva půdy po celém světě obsahuje zhruba dvojnásobné množství uhlíku než celá atmosféra. Po oceánech je půda druhým největším přírodním úložištěm uhlíku, které svou schopností zachycovat oxid uhličitý ze vzduchu předčí i lesy a další vegetaci. Tyto skutečnosti nám připomínají, jak je zdravá půda důležitá, a to nejen pro naši produkci potravin, ale také pro naše úsilí zabránit nejhorším dopadům změny klimatu.

Změna klimatu má dopady na půdu

Vědci jsou již schopni rozpoznat dopady změny klimatu v celosvětovém měřítku i u evropské půdy. Například podle poslední zprávy agentury EEA o změně klimatu, dopadech a zranitelnosti v Evropě, došlo od 50. let 20. století k významnému poklesu půdní vlhkosti ve středomořské oblasti, přičemž v některých částech severní Evropy se půdní vlhkost naopak zvýšila. Zpráva předpovídá pro nadcházející desetiletí podobné dopady, protože pokračuje růst průměrných teplot a mění se srážkové vzorce.

Pokračující pokles vlhkosti půdy může zvýšit potřebu zavlažování v zemědělství a vést k menším výnosům, a dokonce k desertifikaci, což může mít vážný dopad na produkci potravin. Celkem 13 členských států EU prohlásilo, že jsou postiženy desertifikací. Navzdory připuštění tohoto faktu nedávná zpráva Evropského účetního dvora dospěla k závěru, že Evropa nemá jasnou představu o výzvách týkajících se desertifikace a degradace půdy a že opatření přijatá v rámci boje proti desertifikaci postrádají soudržnost.

Změny teplot v jednotlivých ročních obdobích mohou rovněž vést k posunutí ročních cyklů rostlin a zvířat, což má za následek nižší výnosy. Například jaro může přijít dříve a stromy mohou rozkvétat dříve, než se vylíhnou jejich opylovači. Jelikož se očekává růst počtu obyvatel, světová produkce potravin se musí zvyšovat, nikoli snižovat. To do značné míry závisí na udržování zdravé půdy a udržitelném hospodaření v zemědělských oblastech. Současně, vlivem naléhavé potřeby nahradit fosilní paliva a zabránit emisím skleníkových plynů, roste poptávka po biopalivech a dalších rostlinných produktech.

Zpráva agentury EEA o dopadech a zranitelnosti rovněž zdůrazňuje další dopady na půdu související se změnou klimatu, včetně eroze, které mohou být umocněny extrémními klimatickými jevy, jako jsou intenzivní srážky, sucho, vlny veder a bouře. Kromě toho, že eroze způsobuje ztrátu půdy a zvýšení hladiny moří, může změnit půdu pobřežních oblastí nebo přinést z moře znečišťující látky, včetně soli . Pokud jde o využívání půdy, změna klimatu může způsobit, že některé zemědělské oblasti, zejména na jihu, budou nepoužitelné nebo méně úrodné, přičemž se možná budou otevírat nové možnosti v severnějších částech Evropy. V lesnictví by pokles druhů hospodářsky cenných dřevin mohl do roku 2100 snížit hodnotu lesní půdy v Evropě o 14 až 50 %. Nedávná zpráva agentury EEA o přizpůsobování se změně klimatu a zemědělství zdůrazňuje, že celkové dopady změny klimatu by mohly evropskému zemědělskému odvětví způsobit značnou ztrátu: do roku 2050 ztráta až 16 % příjmů ze zemědělství v EU, přičemž mezi jednotlivými oblastmi jsou velké rozdíly.

Největším problémem v oblasti klimatu, který souvisí s půdou, je však pravděpodobně oxid uhličitý a metan uložený v permafrostu v boreálních oblastech, zejména na Sibiři. S růstem globálních teplot permafrost taje. Toto rozmrzání způsobuje rozpad organického materiálu uvězněného ve zmrzlé půdě, což může vést k uvolnění obrovského množství skleníkových plynů do atmosféry. To by mohlo vést k urychlení globálního oteplování, jež daleko přesahuje schopnost lidí jej regulovat.

Řešení klimatické krize pomocí půdy

V dubnu 2019 skupina vysoce vlivných vědců a aktivistů vyzvala k „obraně, obnově a opětovnému vytváření lesů, rašelinišť, mangrovových porostů, slanisek, přírodního mořského dna a dalších důležitých ekosystémů“ s cílem umožnit přírodě odstranit oxid uhličitý z atmosféry a uložit jej. Obnova ekosystémů by také podpořila biologickou rozmanitost a zlepšila širokou škálu ekosystémových služeb, včetně čištění vzduchu a vody, a poskytla lidem příjemné prostory pro rekreaci.

Podle přezkumu stávajících informací o vzájemných vztazích mezi půdou a změnou klimatu (zpráva Climsoil), je v evropské půdě uloženo přibližně 75 miliard tun organického uhlíku. Přibližně polovina těchto půdních zásob se vyskytuje ve Švédsku, Finsku a Spojeném království, protože tyto země mají více lesních půd než ostatní, a to zejména pokud jde o organické půdy s vysokou vlhkostí, jako je rašelina. Pro získání lepší představy o tom, co tento údaj znamená, podle nejnovějších odhadů agentury EEA celkové emise CO₂ v EU v roce 2017 činily zhruba 4,5 miliard tun.

Je možné, že dochází ke zvyšování množství organického uhlíku v evropských půdách, ale odhady rychlosti této změny jsou velmi nejisté. Situace je však ještě složitější – zásoby organického uhlíku se rovněž neustále mění, protože rostliny nejprve zachycují oxid uhličitý ze vzduchu a poté se rozkládají, přičemž uvolňují plyny zpět do atmosféry. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) potvrzuje, že za účelem dosažení cíle udržet globální oteplování výrazně pod úrovní 2 stupňů Celsia je zapotřebí snížit emise skleníkových plynů ze všech odvětví, včetně krajiny a produkce potravin.

Navzdory nejistotám by obnovení ekosystémů a zlepšení kvality půdy mohlo být efektivním opatřením, pokud jde o boj proti změně klimatu, a to ve třech ohledech. Zaprvé, rostoucí rostliny odstraňují oxid uhličitý z atmosféry. Podle FAO by obnovením v současnosti degradovaných půd mohlo dojít k depozici až 63 miliard tun uhlíku, což by kompenzovalo malý, ale významný podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů. Zadruhé, zdravé půdy ukládají uhlík pod zemí. Zatřetí, mnoho přírodních a polopřírodních oblastí působí jako silná obrana proti dopadům změny klimatu.

Lze uvést mnoho příkladů výhod. Například oblasti podél řek (příbřežní zóny) a zelené prostory ve městech mohou působit jako nákladově efektivní ochrana proti povodním a vlnám veder. Zdravá krajina a půda mohou absorbovat a zadržovat přebytečnou vodu a zmírňovat povodně. Parky a další přírodní oblasti ve městech mohou rovněž pomáhat s ochlazováním během vln veder, zčásti díky vodě přítomné v půdě. Během období sucha mohou zdravé ekosystémy pomalu uvolňovat vodu, kterou uložily v podzemí, což zmírňuje nejhorší dopady sucha.

Zachycování uhlíku ze vzduchu

Existují také různé způsoby, jak zvyšovat schopnost půdy zachycovat oxid uhličitý ze vzduchu. Nedávný evropský výzkumný projekt (studie Caprese) dospěl k závěru, že nejrychlejším způsobem, jak zvýšit množství uhlíku v půdě, je přeměna orné půdy na travní porosty. U orné půdy bylo nejúčinnějším způsobem zvýšení zásob uhlíku v půdě použití krycích plodin, tj. rostlin, jako je jetel, jež se pěstují mezi sklizní a výsevem další plodiny, zejména s cílem zvýšit úrodnost půdy a zabránit erozi.

Naproti tomu rozhodnutí využívat půdu jiným způsobem mohou oblasti také proměnit a učinit z nich zdroje emisí. Význačnými případy tohoto přístupu jsou odvodňování rašelinišť, spalování rašeliny z rašelinišť pro vytápění, orba travních porostů a orné půdy, která uvolňuje dříve uložený uhlík. U lesů nacházíme stejnou dynamiku, ale odlišný časový rámec. Stejně jako je tomu u půdy, v lesích jsou uloženy zásoby uhlíku a rovněž uhlík pohlcují, což znamená, že uhlík ukládají a zároveň jej zachycují ze vzduchu. V mnoha případech mladé rostoucí lesy zachycují uhlík rychleji než staré lesy, ale těžbou starých lesů dochází k odstranění zásob uhlíku z lesa. Ve srovnání s tím, kdy je les ponechán nedotčený a dochází k přirozenému rozkladu odumřelého dřeva, těžba a využití dřeva nakonec uvolní uhlík do atmosféry. V závislosti na tom, jak se dřevo využívá, může být uhlík uvolněn dříve, například když je dřevo spáleno pro vytápění, nebo mnohem později, když je dřevo použito pro stavbu domů.

Zdravější půdy a půdní ekosystémy by mohly zachytit a uložit více oxidu uhličitého z atmosféry, než je tomu v současnosti. Zelené prostory a přírodní oblasti by také mohly lidem a přírodě pomoci přizpůsobit se nevyhnutelné změně klimatu. Půda sama o sobě nemůže změnu klimatu vyřešit, ale je třeba ji zohlednit a mohla by se stát silným partnerem v našem úsilí.

Opatření EU a práce agentury EEA v oblasti půdy a změny klimatu

Tematická strategie EU pro ochranu půdy a její implementační zpráva zdůrazňují význam zdravé půdy jak pro zmírňování změny klimatu, tak pro přizpůsobení se této změně. Pařížská dohoda zdůrazňuje kritickou úlohu odvětví využívání půdy v boji proti změně klimatu.

V této souvislosti nové nařízení EU o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví vyžaduje, aby členské státy přinejmenším plně kompenzovaly emise skleníkových plynů v tomto odvětví v letech 2021 až 2030. Cílem nového nařízení je také pomoci zemědělcům a lesníkům vypracovat postupy, které podporují boj proti změně klimatu, a pomoci lesníkům upozornit na přínosy výrobků ze dřeva týkající se klimatu.

Provádění nového nařízení vyžaduje vykazování a monitorování, pro které agentura EEA poskytne podporu. Agentura EEA také nadále rozvíjí znalosti o otázkách v oblasti životního prostředí spojených s využíváním půdy a lesnictvím a souvisejícími postupy hospodaření s půdou, mimo jiné pomocí dat z pozorování Země ze služby monitorování území programu Copernicus. Řada hodnocení, indikátorů a dat o půdě, krajině, ekosystémech, zemědělství, lesnictví, zelené infrastruktuře a dalších tématech agentury EEA je také silně provázána se změnou klimatu.

Stále toho mnoho neznáme, ale čím lépe budeme chápat dynamiku odehrávající se mezi půdou, krajinou a klimatem, tím lepší budou naše šance na navržení a provedení udržitelných řešení.