další
předchozí
položky

Article

Rozhovor - Ekonomika biologické rozmanitosti: může účetnictví pomoci zachránit přírodu?

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 07.06.2022
5 min read
Může ocenění přírody pomoci k její ochraně, nebo potřebujeme nové modely řízení? Jak obchod souvisí s úbytkem biologické rozmanitosti a nerovnostmi? Hovořili jsme s Jamesem Vausem, hlavním ekonomem Světového střediska pro monitorování ochrany přírody Programu OSN pro životní prostředí (UNEP‑WCMC), který přispěl k Dasguptovu přezkumu ekonomiky biologické rozmanitosti, zejména na kapitole věnované obchodu a biosféře.

Co by bylo třeba udělat pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti – stanovit „správnou“ ekonomickou hodnotu přírody?

Pro účinná opatření je nezbytné průřezové porozumění. Může se jednat o pochopení úlohy přírody při umožňování hospodářské činnosti, dopadu hospodářské činnosti na biologickou rozmanitost, nákladů a přínosů politických možností řešení těchto dopadů nebo hodnocení četných přínosů investic do přírody. Právě o to se v UNEP‑WCMC snažíme. Naše práce se zaměřuje mimo jiné na chráněná území, zemědělství, udržitelné financování, cestovní ruch, obchod, infrastrukturu a modrou ekonomiku.

Nedávno jsme zveřejnili dokument40, který popisuje enormní množství práce, která byla vykonána v posledních několika letech. To vše poukazuje na potřebu řešit základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti mimo odvětví ochrany přírody. Musíme změnit způsob, jakým uspokojujeme lidské potřeby a touhy, abychom zajistili, že světové hospodářství bude fungovat v rámci možností planety.

K tomu může být zapotřebí, aby ekonomická hodnota přírody byla mnohem viditelnější a aby bylo zajištěno, že bude brána v potaz. Ale to je jen jedna část. Jak zdůraznil Dasguptův přezkum, velká část problému souvisí s institucionálním selháním – s tím, jak regulujeme hospodářskou a finanční činnost a také jak měříme pokrok.

Jaké body z Dasguptova přezkumu byste rád zdůraznil?

Dasguptův přezkum41 se nevyhýbá rozsahu výzvy, které čelíme. Zdůrazňuje, že pokud chceme zvýšit nabídku přírodního kapitálu a snížit své nároky na biosféru, budou nutné dalekosáhlé změny. Ty musí být podpořeny alespoň takovými úrovněmi ambicí, koordinace a politické vůle, jaké měl Marshallův plán zahájený po druhé světové válce. Ukazuje, že potřebujeme angažovanost vlád a bez ohledu na státní hranice.

Poukazuje na důležitost vzdělávání a na to, abychom se ujistili, že si vážíme svého místa v přírodě, abychom byli ochotni přijímat a zachovat potřebná opatření. Upozorňuje také na úlohu jednotlivce. Všichni děláme rozhodnutí, která mají dopad na přírodu, takže můžeme být součástí změny. Já jsem například nedávno změnil banku a penzijní plán.

Jaký druh struktur řízení potřebujeme k překonání tohoto „institucionálního selhání“?

Se svými partnery z iniciativy Cambridge Conservation Initiative se zabýváme typem řízení, které je potřebné pro správu krajiny s ohledem na četné přínosy, včetně biologické rozmanitosti. Vidíme, že existují různé organizace s různými mandáty a zájmy, které působí v oblastech vymezených různými, ale překrývajícími se správními hranicemi, z nichž žádná se obvykle neshoduje s ekologickými hranicemi. Může zde být dokonce i mezinárodní rozměr, například pokud jsou přítomny mezinárodní obchodní a investiční zájmy. Jak vyvážíme mezinárodní zájmy s cíli místních obyvatel a cíli v oblasti biologické rozmanitosti na národní úrovni? Jedná se o výzvu v oblasti řízení.

Podle pracovního programu Světového ekonomického fóra New Nature Economy42je přibližně polovina světového hrubého domácího produktu (HDP) středně nebo vysoce závislá na přírodě, přičemž tato závislost se díky globálním obchodním vazbám nesoustřeďuje ve velkých zemědělských producentských zemích světa.

Jak vyvážíme mezinárodní zájmy s cíli místních obyvatel a cíli v oblasti biologické rozmanitosti na národní úrovni? Jedná se o výzvu v oblasti řízení.

Změna vztahu našich ekonomik k biologické rozmanitosti nespočívá pouze ve sjednání dobrého rámce po roce 2020 v Úmluvě o biologické rozmanitosti, ale také v jeho přijetí dalšími mezinárodními institucemi – v tomto případě Světovou obchodní organizací. Naštěstí v této oblasti dochází k určitému pokroku. Například Dohoda o změně klimatu, obchodu a udržitelnosti se snaží stanovit, jak mohou obchodní pravidla podporovat cíle v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Stejně jako ve všech strukturách řízení je nezbytné mít mechanismus prosazování. V konečném důsledku to závisí na odhodlání zemí a jejich vedoucích představitelů vyčlenit dostatečné zdroje na řešení úbytku biologické rozmanitosti. I v této oblasti se objevují povzbudivé trendy, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Příslib vedoucích představitelů ve prospěch přírody43 ze summitu OSN o biologické rozmanitosti 2020. Jak však zdůrazňuje Dasguptův přezkum, potřebujeme koordinované opatření ve velmi velkém měřítku.

Jaké sociální nerovnosti jsou spojeny s úbytkem biologické rozmanitosti?

Za prvé, mezi zeměmi existuje nerovnost dopadů. Obchod nám umožňuje existenci míst, kde lidská stopa převyšuje místní kapacitu přírody tuto stopu pokrýt. Z globálního hlediska to znamená, že bohatší země prostřednictvím obchodu způsobují úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. Pokud porovnáme výsledky zemí v indexu lidského rozvoje s jejich ekologickou stopou, zjistíme, že jen velmi málo zemí s vysokým indexem lidského rozvoje se pohybuje v rámci stejného podílu světové biokapacity.

Pak jsou tu rozdíly uvnitř společnosti. Pokud si uvědomíme, že výhody plynoucí ze zapojení do obchodu nemusí nutně získat ti nejchudší ve společnosti, vzniká v návaznosti na výše uvedený příklad s obchodem znepokojivý obrázek. Je to proto, že nejchudší část společnosti pravděpodobně ponese také největší náklady na jakýkoli úbytek biologické rozmanitosti spojený s obchodem, protože je ve svém každodenním životě nejvýrazněji závislá na přírodě.

A konečně existuje mezigenerační nerovnost. Nedávno jsem četl knihu Davida Attenborougha „Život na naší planetě“ a mezigenerační téma mě děsí. Náš svět se velmi rychle mění. Analýza, kterou pro Dasguptův přezkum uskutečnilo Přírodovědecké muzeum a organizace Vivid Economics44, také zdůraznila, že pokud se s opatřeními v oblasti biologické rozmanitosti opozdíme o deset let, náklady na stabilizaci úbytku biologické rozmanitosti se zdvojnásobí a šance na udržení podobné úrovně biologické rozmanitosti, jaké se těšíme dnes, zmizí. Naléhavost okamžitého jednání je tedy také jasnější než kdy jindy.

Může nový účetní systém OSN změnit způsob, jakým oceňujeme přírodu?

Dasguptův přezkum doporučuje, abychom jako měřítko hospodářského pokroku začali měřit naše bohatství, a nikoliv příjmy nebo úroveň činnosti, jak je zachycuje HDP. Navrhuje, abychom náš pokrok měřili na základě inkluzivního bohatství, které zahrnuje přírodní kapitál. Tato myšlenka je zakotvena v novém systému environmentálního ekonomického účetnictví – ekosystémovém účetnictví (SEEA‑EA) OSN, neboť zásadní součástí zásob přírodního kapitálu jsou naše ekosystémy.

Dopady nového systému se již projevují v naší práci. Materiály SEEA‑EA rozšířily dosah dat o biologické rozmanitosti. Namísto toho, aby se o ně zajímala ministerstva životního prostředí, data nyní shromažďují a šíří státní statistické úřady, které je následně kontrolují v odděleních ekonomického plánování, jež pak prosazují politiky ochrany přírody, ale z hlediska socioekonomického pokroku. Je to docela vzrušující a slibné.

Jste optimistický, pokud jde o naši schopnost změnit způsob, jakým si ceníme přírody a jak na sebe s přírodou vzájemně působíme?

Myslím, že lidé chtějí změnu a chtějí od vlád více než jen slova. Také si myslím, že nás trochu probral COVID‑19.

Také Dasgupta se ve svém přezkumu zaměřuje na myšlenku sociálně zakotvených preferencí, což znamená, že chování a postupy jednoho člověka jsou ovlivňovány chováním a postupy ostatních. To nám dává naději, že by bylo možné provést rozsáhlou změnu chování, a to s nižšími náklady, než bychom očekávali, pokud se lidé rádi přizpůsobují. Dobrým příkladem může být současná móda stravy, v níž převažují rostliny.

 Více informací o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách.

James Vause

James Vause
Hlavní ekonom UNEP‑WCMC

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Topics

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů