další
předchozí
položky

Article

Naše příroda potřebuje naléhavě pomoci

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 29.08.2023
7 min read
Povědomí o naší přírodě nebylo nikdy tak vysoké jako dnes. V důsledku omezení souvisejících s pandemií COVID‑19 se mnozí z nás vydávali ven do nejbližší zeleně, aby si oddechli a nalezli v ní útěchu, což byl nezbytný únik v době omezení volného pohybu osob. Znovu nám to připomnělo, jak důležitou a cennou roli hraje naše příroda pro naši duševní a tělesnou pohodu.

Staletí využívání přírody si bohužel vybrala obrovskou daň na evropské biologické rozmanitosti. Naše příroda je ve špatném stavu a většina z mnoha evropských živočišných druhů, jako je raroh velký nebo hlavatka obecná, a stanoviště od travních porostů po duny v celé Evropě budou čelit nejisté budoucnosti, pokud nebudou přijata naléhavá opatření ke zvrácení této situace.

To je hrozivý závěr poslední zprávy EEA Stav přírody v EU1 která je nejkomplexnějším hodnocením stavu, jaký kdy EU uskutečnila.

Dobrou zprávou je to, že povědomí o důležitosti přírody a biologické rozmanitosti roste a kroky k nápravě situace již probíhají. Zpráva EEA o stavu přírody poukazuje na pozitivní vývoj v oblasti ochrany přírody.

Počet i plocha oblastí chráněných v rámci sítě Natura 2000 EU se za posledních šest let zvýšily a Evropská unie splnila globální cíle, neboť je chráněno přibližně 18 % její pevniny a téměř 10 % mořských oblastí.

Celkový pokrok však nestačil k dosažení cílů předchozí strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Stav ochrany většiny chráněných stanovišť a druhů je nedostatečný nebo špatný, přičemž v mnoha případech se dále zhoršuje. Ze tří hlavních zkoumaných skupin obzvláště zaostávají zejména stanoviště a ptáci, zatímco u skupiny jiných než ptačích druhů bylo téměř dosaženo stanoveného cíle.

Úbytek opylovačů, ohrožení mořského prostředí...

Podle EEA a dalších výzkumů ubývá také hmyzu, zejména včel. Jisté je, že podle evropského červeného seznamu2 v EU hrozí vyhynutí přibližně 9 % včel. U většiny druhů včel však není k dispozici dostatek vědeckých informací, aby bylo možné riziko jejich vyhynutí vyhodnotit.

Zpráva EEA o stavu přírody v EU zjistila, že nejdůležitější stanoviště opylovačů – travní porosty, křoviny, rašeliniště, bažiny, slatiny a lesy – jsou často v nedostatečném stavu z hlediska ochrany. Hlavní příčinou této situace je opouštění travních porostů, rozšiřování zemědělské půdy a používání hnojiv.

Stejně alarmující je situace v evropských pobřežních vodách – od Baltského až po Středozemní moře. Podle nejnovější zprávy EEA o mořském prostředí v Evropě3 je třeba urychleně jednat, aby se evropské mořské ekosystémy po letech nadměrného využívání a zanedbávání vrátily do dobrého stavu.

Vliv lidských činností na pevnině a využívání našich moří vedl ke změnám v počtu a rozšíření mořských druhů a stanovišť a ke změnám v celkovém fyzikálním a chemickém složení moří. K tomu se přidávají problémy způsobované změnou klimatu, které zhoršují dopady ostatních hrozeb a mohou nevratně změnit mořské ekosystémy. V některých oblastech se však objevují známky oživení, a to díky pokračujícímu úsilí o snížení některých dopadů, například dopadů způsobovaných kontaminujícími látkami, eutrofizací a nadměrným rybolovem.

Opatření k řešení výzev

Obecně jsou nyní k dispozici ambicióznější plány na řešení těchto výzev, včetně nové strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 20304, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“5 a strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu6, což jsou klíčové prvky Zelené dohody pro Evropu7.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 má v příštím desetiletí zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Jejím cílem je posílit a rozšířit síť chráněných území, vytvořit plán obnovy a zajistit, aby ekosystémy byly zdravé, odolné vůči změně klimatu a biologicky rozmanité a aby poskytovaly řadu služeb nezbytných pro prosperitu a blahobyt občanů.

Mimořádné úsilí bude rovněž zapotřebí ke zlepšení monitorovacích kapacit v členských státech, aby bylo možné podpořit cíle EU. K lepšímu vyhodnocení úlohy sítě Natura 2000 je také zapotřebí více dat a je třeba výrazně zlepšit provádění právních předpisů EU.

Čelíme šestému masovému vymírání?

Navzdory tomuto úsilí přetrvávají obavy, zda tato opatření nepřicházejí příliš pozdě. Čeká naši přírodu v Evropě a jinde ve světě nová, tzv. šestá vlna masového vymírání, která ohrozí i naši vlastní lidskou existenci?

Vědci a odborníci se sice rozcházejí v názorech, ale rostou obavy, že tato masová událost probíhá již několik let. Před deseti lety světová média informovala o vyhubení západoafrického nosorožce černého ve volné přírodě, na hranici vyhynutí je však mnohem více druhů, a to i v Evropě8.

Patří mezi ně i síh ostronosý, sladkovodní ryba podčeledi Coregoninae, která se dříve vyskytovala v Belgii, Dánsku, Francii, Německu a Nizozemsku a kterou se nyní tyto země snaží znovu vysadit. Za regionálně nebo zcela vyhynulé je považováno dalších šest druhů ptáků, včetně pěnice malé a ibise skalního. Na evropském červeném seznamu druhů považovaných za vyhynulé je také několik druhů motýlů, měkkýšů a rostlin.

Zpráva EEA Evropské životní prostředí – stav a výhled 20209 (SOER 2020) konstatuje, že desetiletí zrychlující se společenské a hospodářské činnosti změnila vztah lidstva k životnímu prostředí. Přestože přinesla mnoho výhod, včetně zmírnění utrpení a chudoby, způsobila také rozsáhlé škody na ekosystémech.

Přední odborníci Organizace spojených národů navíc již bijí na poplach, že naše využívání přírody, znečišťování ovzduší a vody v důsledku rostoucí celosvětové lidské populace má stejně jako změna klimatu katastrofální dopad na naši biologickou rozmanitost.

Poslední globální hodnocení Mezivládní vědecko‑politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) zveřejněné v roce 201910 odhadlo, že v celém světě hrozí vyhynutí jednoho milionu živočišných a rostlinných druhů, z nichž mnohé jsou považovány za hmyz. Zpráva upozorňuje, že ještě není příliš pozdě situaci zvrátit, pokud rychle snížíme emise skleníkových plynů, které jsou příčinou změny klimatu, a zastavíme využívání přírodních zdrojů.

Zdroj: Stav přírody v EU, zpráva EEA č. 10/2020.

COVID‑19 a příroda

Přesná příčina propuknutí koronavirového onemocnění není stále známa, ale důkazy ukazují, že COVID‑19 je nemoc, která se na lidi přenesla ze zvířat. Tři čtvrtiny nových a vznikajících infekčních onemocnění se na člověka přenášejí ze zvířat11, přičemž výskyt takových patogenů, zejména mimo Evropu, souvisí s intenzifikací zemědělství, zhoršováním životního prostředí a interakcí člověka se zvířaty v potravinovém systému.

Kromě příčin pandemie nám následná omezení volného pohybu umožnily nahlédnout do světa s výrazně sníženou ekonomickou aktivitou a mobilitou. V Evropě bylo sdíleno mnoho neoficiálních příběhů o zjevně se měnícím chování a rozšíření volně žijících a planě rostoucích druhů, které nás utvrzují v tom, že příroda je schopna se bez vlivu člověka rychle vrátit do původního stavu a obnovit se. Jasně kvantifikované je výrazné zlepšení kvality ovzduší a vody, které může mít pozitivní dopad na živočichy a ekosystémy.

Ve studiích byla také zaznamenána zvýšená touha trávit během pandemie čas v přírodě. Během období omezení volného pohybu lidé hledali útočiště a odpočinek v lesích, parcích, na plážích a v dalších místech na čerstvém vzduchu a někdy objevovali úžasnou přírodu v blízkosti svých domovů. To může lidem pomoci více si vážit přírody, ale také to může zvýšit tlak na chráněná území. Jisté je, že této příležitosti musíme využít ke studiu a poučení se z příčin, účinků a dopadů pandemie na nás i na přírodu.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů