další
předchozí
položky

Article

Obnova přirozeného světa

Změnit jazyk
Article Publikováno 07.06.2022 Poslední změna 29.08.2023
5 min read
Evropa si vytyčila ambiciózní politické cíle, aby umožnila obnovu a rozkvět přírody a zvýšila přínosy zdravého přirozeného světa pro společnost. Abychom byli schopni zvrátit zhoršování stavu přírody, musíme toho udělat mnoho – od chráněných území a zelené a modré infrastruktury až po obnovu, renaturalizaci a využívání přírodě blízkých řešení změny klimatu.

Prvním krokem je ochrana přírody. Biologické rozmanitosti v Evropě stále ubývá, v poslední době však došlo k pozitivnímu vývoji v oblasti lesů, savců a ptáků, kteří těží z opatření na ochranu životního prostředí.

V současné době se úsilí v rámci ochrany více než 2 000 druhů25 řídí právními předpisy EU, jako jsou např. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích26. Jádrem těchto směrnic je síť Natura 200027 zahrnující chráněná území, která je největší svého druhu na světě. Tato síť chráněných území pokrývá 18 % pevniny a 8 % mořského území EU.

Sítí Natura 2000 jsou chráněny některé z nejcennějších a nejohroženějších druhů a stanovišť v Evropě. Chráněné lokality zahrnují místa pro hnízdění a odpočinek vzácných a ohrožených druhů, přičemž některá vzácná stanoviště jsou vyhlášena jako samostatné chráněné lokality.

Cílem nové Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti28 je do roku 2030 zvětšit rozlohu chráněných území na nejméně 30 % pevniny EU a 30 % okolních moří. Úsilí o ochranu bude zaměřeno na původní lesy a prales a další ekosystémy bohaté na uhlík, jako jsou rašeliniště a travní porosty.

© Mateusz Piesiak, REDISCOVER Nature /EEA,

Kromě toho strategie vyzývá k vysazení nejméně tří miliard stromů do roku 2030, aby se podpořila biologická rozmanitost a obnova ekosystémů. Více lesů bude také obhospodařováno způsobem podporujícím postupy šetrné k biologické rozmanitosti.

Vytvořit propojení

Součástí strategie v oblasti biologické rozmanitosti je rozvoj transevropské přírodní sítě rozšiřováním chráněných území, aby byl splněn cíl 30 %. Mnoho chráněných území sítě Natura 2000 je již propojeno29 přírodními a polopřírodními krajinami, které poskytují ekosystémové služby, jako je opylení, úrodnost půdy, protipovodňová ochrana a rekreace, a jsou zásadní pro zmírňování změny klimatu a riziko katastrof. Stejné úsilí podporuje i soustava Smaragd tvořená oblastmi zvláštní ochrany30, do níž EU přispívá prostřednictvím sítě Natura 2000. Tyto oblasti společně tvoří síť zelené infrastruktury v Evropě. Studie naznačují, že příroda je lépe chráněna uvnitř této sítě, která obsahuje větší plochu poskytující požadované služby a je vystavena menším tlakům na ekosystémy.

Bariéry, jako jsou silnice, železnice, městské oblasti a zemědělská půda, však krajinu tříští, omezují pohyb druhů a brání rozvoji sítě. Zvýšení propojenosti sítě pomáhá zajistit lepší podmínky stanovišť, předcházení úbytku biologické rozmanitosti a posílené poskytování ekosystémových služeb.

Volně tekoucí voda

Bariéry brzdí dobrý stav vodních útvarů v Evropě. Na evropských řekách je více než jeden milion bariér, včetně hrází, jezů a propustí. Většina z nich je malá a zastaralá. Velkou měrou přispívají k nedostatečnému stavu přírody v našich řekách, jelikož mnoho druhů potřebuje ke svému životu volný tok řek a v současné době je bráněno pohybu sedimentů po proudu, což způsobuje ucpávání řek a změnu stanovišť.

Cílem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti je obnovit do roku 2030 alespoň 25 000 km volně tekoucích řek tím, že budou odstraněny bariéry, vybudovány obtoky pro migrující ryby a obnoven tok sedimentů31. Do října 2020 bylo v Evropě na základě dat z jedenácti zemí32 zaznamenáno téměř 5 000 případů odstranění hrází. Důležitým prvkem této práce je také obnova záplavových území a mokřadů.

Volání divočiny

Zatímco výše uvedená řešení vyžadují intenzivně řízené procesy obnovy přírody, renaturalizace je novější, přirozenější přístup. Vymezením oblastí, kde jsou podporovány přirozené procesy, se příroda uzdravuje a může začít opět sama hospodařit. Iniciativy jako např. Rewilding Europe33 se tímto způsobem snaží zvýšit biologickou rozmanitost v Evropě.

V současné době existuje osm velkých oblastí renaturalizace v Bulharsku, Chorvatsku, Německu, Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Švédsku. V nich probíhají různé projekty pro renaturalizaci včetně obnovení volně se pohybujících populací zubra evropského34 v rumunských Jižních Karpatech a ochrany supa hnědého a supa bělohlavého35 v pohoří Rodopy v Bulharsku.

Evropská příroda v zámoří

Nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území mají přibližně stejnou rozlohu jako EU a největší mořská území na světě.

Na více než 150 zámořských ostrovech EU se nachází více než 20 % světových korálových útesů a lagun a jejich biologická rozmanitost je velmi bohatá. Tyto ostrovní ekosystémy jsou však také velmi zranitelné vůči invazním druhům, lidské činnosti a dopadům změny klimatu.

Na podporu zachování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání ekosystémových služeb v nejvzdálenějších regionech EU a v zámořských zemích a územích je zaměřena iniciativa BEST39 – biologická rozmanitost a ekosystémové služby na evropských zámořských územích. V současné době její projekty podporují úsilí o ochranu přírody na územích EU po celém světě, od Amazonie a Karibiku až po Makaronésii a polární oblasti.

Změna systémů vytvořených člověkem

Zásadní hodnocení stavu životního prostředí v Evropě36 zpracované EEA ukázalo, že kromě opatření pro ochranu životního prostředí musíme zásadně změnit způsob výroby a spotřeby potravin a energie, způsob, jakým rozvíjíme a využíváme města, ve kterých žijeme, a způsob, jakým přemísťujeme lidi a zboží.

Největší tlak na přírodu vyvíjejí zemědělské činnosti a další způsoby územního plánování, přičemž opouštění travních porostů má obzvláště velký dopad na opylovače, polní ptáky a polopřírodní stanoviště. Zvýšením ekologického zemědělství o čtvrtinu, snížením používání pesticidů o polovinu do roku 2030 a obnovením některých ploch se zemědělskou půdou v krajině s vysokou rozmanitostí pomůžeme obnovit biologickou rozmanitost.

Během pandemie COVID‑19 byly více než kdy jindy využívány městské zelené plochy. Ochrana těchto ploch se zvyšuje, ale s rostoucím počtem obyvatel ve městech stále často dominuje šedá infrastruktura. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 vyzývá občany, aby vypracovali plány ozeleňování měst, vytvořili a propojili městské parky, zahrady, louky a hospodářství, stejně jako zavedli zelené střechy a stěny a lemovali ulice stromy a živými ploty, a umožnili tak návrat biologické rozmanitosti. Plány by se také měly zaměřit na odstranění pesticidů a například na vytvoření oblastí vhodných pro opylovače ve městech.

Evropská komise závěrem předložila akční plán nulového znečištění37 s názvem Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy. Mezi jeho cíle patří snížení ztráty živin o 50 % omezením odtoku dusíku a fosforu z hnojiv a zároveň ochrana úrodnosti půdy. Kromě toho Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“38 pro spravedlivý a zdravý potravinový systém šetrný k životnímu prostředí také sníží používání pesticidů.

Poznámka: Od roku 2005 se výpočet rozlohy opírá o geoprostorová data. Před rokem 2005 byla používána tabelární data. Mnoho lokalit je vyhlášeno jak podle směrnice o ochraně stanovišť, tak podle směrnice o ochraně ptáků. Výpočet rozlohy sítě Natura 2000, který toto překrývání zohledňuje, je k dispozici až od roku 2011. 
Zdroj: EEA indikátorové hodnocení: lokality sítě Natura 2000 vyhlášené podle směrnice EU o ochraně stanovišť a směrnice EU o ochraně ptáků. 
Zdroj: NATURA 2000 – DG ENV, sestaveno na základě databází členských států. Zdrojová podkladová mapa: © EuroGlobalMap/Eurogeographics a DG ESTAT, platnost dat týkajících se sítě NATURA 2000 pro Evropu, aktualizováno na konci roku 2019. Projekce: Lambertovo ekvivalentní zobrazení.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Značky

Kategorie:
Kategorie: signals, signals2021
Akce dokumentů