Copernicus – Monitorování Země z vesmíru a ze země

Změnit jazyk
Article Publikováno 16.12.2019 Poslední změna 20.12.2019
7 min read
Program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země, Copernicus, známý jako Země očima Evropy, znamená zásadní převrat v tom, jak chápeme a plánujeme udržitelné využívání našich cenných zdrojů obsažených v krajině a půdě. Program Copernicus poskytuje podrobné a aktuální informace o monitorování půdy na podporu rozhodování, ať už jde o územní plánování měst, dopravních tras a zelených ploch, nebo zemědělskou praxi a obhospodařování lesů.

Evropa je jedním z nejintenzivněji využívaných pevninských celků na světě, s nejvyšším podílem fragmentace krajiny, jíž způsobují sídla a infrastruktura, jako jsou dálnice a železnice. Způsob, jakým využíváme půdu, má zásadní dopad na životní prostředí, tedy druhy, ekosystémy a stanoviště. Evropské půdní zdroje také čelí zvýšenému tlaku v důsledku dopadů změny klimatu, včetně častějších mimořádných povětrnostních jevů, lesních požárů, sucha a záplav.

Od nestejnorodých leteckých snímků po snímky s vysokým rozlišením

Evropské vnitrostátní orgány dlouhodobě shromažďují informace o krajinném pokryvu a využití půdy na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni. S rostoucí poptávkou po půdních zdrojích a soupeřením o ně se ve druhé polovině 20. století ukázalo, že pro lepší ochranu zdrojů obsažených v zemi a půdě je nezbytné lepší a hlubší pochopení souvislostí mezi využíváním půdy a jeho dopady. Za tímto účelem se EU společně s vnitrostátními orgány v polovině 80. let rozhodla koordinovat přeshraniční sledování a monitorování krajinného pokryvu a využívání půdy.

V roce 1985 zahájily členské státy EU program Corine (Koordinace informací o životním prostředí), což bylo první společné úsilí členských států EU o mapování krajinného pokryvu v celé Evropě. V těchto prvních dnech se odborníci na hospodaření s půdou spoléhali na kombinaci pozemních měření a leteckých snímků, jež doplňovaly často drahé snímky s nízkým rozlišením z pouhé hrstky družic. Vzhledem k roztříštěnosti údajů bylo obtížné získat srovnatelnou celoevropskou představu o ohrožení evropských půdních zdrojů. První mapování trvalo 10 let.

Vysoko na nebi a dole na zemi

Myšlenka programu Copernicus byla rozvíjena koncem 90. let 20. století ([1]) a jeho první družice byla vynesena na oběžnou dráhu v roce 2014. Program organizuje Evropská komise v úzké spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a je podporován členskými státy a různými evropskými organizacemi a agenturami. Program Copernicus působí v šesti tematických oblastech: atmosféra, mořské prostředí, změna klimatu, bezpečnost, krizové řízení a území.

V současné době jsou na oběžné dráze dvě ze sedmi družic Copernicus, Sentinel 2A a 2B, pověřeny konkrétním úkolem monitorování území. Družice poskytují snímky s vysokým prostorovým a časovým rozlišením každých 5 dnů s celoplošným pokrytím celé oblasti 39 zemí EEA ([2])a podporují monitorování zemědělství, lesnictví, využívání půdy a změn krajinného pokryvu a pobřežních a vnitrozemských vod. Poskytují dokonce biofyzikální údaje, například o množství chlorofylu a vody v listech.

Tyto dvě družice podporují údaje shromážděné z více než 100 přispěvatelských misí, jak komerčních, tak veřejných, a údaje z velkého počtu stávajících pozemních a leteckých monitorovacích stanic a čidel. Díky programu Copernicus v současné době trvá úplné dokončení podrobného a přesného mapování evropských půdních zdrojů přibližně pouze jeden rok.

Monitorování území programu Copernicus

Agentura EEA spravuje celoevropské a místní složky služby monitorování území programu Copernicus a v praxi zajišťuje, aby snímky a z nich odvozené soubory údajů byly snadno přístupné veřejnosti a bylo možné je volně používat. Tato služba se stává stále důležitějším znalostním nástrojem pro vnitrostátní agentury pro životní prostředí, urbanisty a další subjekty podílející se na řízení využívání a zachování půdních zdrojů, od evropské až po místní úroveň.

Agentura EEA využívá údaje z programu Copernicus k hodnocení některých aspektů zdraví evropských ekosystémů a způsobu využívání půdy. Výsledky jsou předkládány v různých zprávách agentury EEA, včetně zpráv o stavu životního prostředí a klíčových indikátorů. První indikátor, který se týká záboru půdy, se zabývá tím, kolik půdy je zabráno na městský a další umělý rozvoj ze zemědělského, lesního a jiného využívání půdy (viz prohlížeč údajů o záboru půdy). Druhý indikátor agentury EEA posuzuje úroveň zakrytí půdy a nepropustnosti v celé Evropě a monitoruje, do jaké míry je půda zastavěna budovami, betonem, silnicemi nebo jinými stavbami (viz prohlížeč údajů o nepropustnosti).

Agentura EEA a další orgány mohou použít tato zjištění a údaje v široké škále tematických nebo systémových hodnoceních. Na základě údajů a produktů programu Copernicus mohou například správci půdy odhalit oblasti, kde rozpínání měst, zemědělství, dálnice a výstavba rozdělují klíčová stanoviště, a navrhovat konkrétní řešení pro danou oblast. Podobně snímky programu Copernicus pomáhají sledovat změny stanovišť a změny krajinného pokryvu v evropské síti chráněných území Natura 2000, která pokrývá více než 18 % rozlohy EU a 7 % jejího námořního území (viz prohlížeč údajů o síti Natura 2000).

Geoprostorové údaje shromážděné programem Copernicus rovněž tvoří základ produktu Urban Atlas. Odborníci mohou studovat a porovnávat podrobnou strukturu téměř 800 městských oblastí v Evropě s více než 50 000 obyvateli. Podrobné vrstvy informací ukazují, kde se nacházejí průmyslové, obchodní a obytné oblasti a parky. Údaje také zahrnují informace o hustotě zalidnění, výšce budov a dopravních koridorech a pastvinách, mokřadech a lesích nacházejících se v těchto městských oblastech nebo v jejich blízkosti.

Kroky na cestě k lepším znalostem a rozhodnutím vedoucím k udržitelnosti

Údaje o monitorování území a znalosti o evropské krajině, které podporuje vyhrazený soubor družic a technologický pokrok, se v nadcházejících letech budou dále zlepšovat. S očekávaným zlepšením rozlišení, včetně pohybů po zemi s milimetrovou přesností, a tematickými detaily, jako je fenologie a primární produkce, nabízí potenciální využití snímků řadu příležitostí. Probíhající plány programu Copernicus počítají s vynesením na oběžnou dráhu téměř 20 dalších družic před rokem 2030, což dále rozšíří úroveň a podrobnost nashromážděných informací.

Údaje získané z programu Copernicus a z družicového navigačního programu EU, Galileo, již zemědělcům pomáhají zavádět přesné zemědělské technologie při pěstování plodin a snižují tak množství vody na zavlažování a pesticidů potřebných během vegetačního období. Urbanisté rovněž využívají rostoucí množství dostupných údajů o městské krajině s cílem sledovat dynamiku nemovitostí, což může například pomoci při řízení veřejné dopravy a zlepšování  její dostupnosti.

Podobně sledování městských tepelných ostrovů a dostupnosti zelených ploch, včetně parků, zahrad a lesů, obyvatelům měst může pomoci urbanistům zlepšovat životní podmínky a zajistit, aby města byla lépe připravena na změnu klimatu.

Nedávná zpráva agentury EEA o účetnictví v oblasti přírodního kapitálu pro podporu tvorby politiky pojednává o tom, jak získat lepší znalosti o udržitelném využívání našich přírodních zdrojů, včetně krajiny a půdy. Družicové údaje programu Copernicus budou v tomto ohledu hrát důležitou roli, spolu s přímým sledováním biologické rozmanitosti a ekosystémů prostřednictvím jiných programů.

 

 



([1]) Program Copernicus byl zahájen v roce 2014. Před rokem 2014 byl nazýván GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti).

([2]) 28 členských států EU plus Albánie, Bosna a Hercegovina, Island, Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244/99), Lichtenštejnsko, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko.



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Související obsah

Interactive charts

Související indikátory

Land take Land take as a result of the expansion of residential areas and construction sites is the main cause of the increase in urban land coverage in Europe. Agricultural zones and, to a lesser extent, forests and semi-natural and natural areas are disappearing in favour of the development of artificial surfaces. This affects biodiversity since it decreases habitats and fragments the landscapes that support and connect them. Between 2006 and 2012, the annual land take in the European countries (EEA-39) assessed in the 2012 Corine land cover (CLC) project was approximately 107 000 ha/year. The figure for the 2000-2006 period was approximately 118 000 ha/year. In the 28 countries 1 covered by all three CLC assessment periods (1990-2000, 2000-2006 and 2006-2012), annual land take decreased by 10.5 % between 2000 and 2006, and by 13.5 % between 2006 and 2012. In absolute values, the annual land take in these 28 countries was 114 000 ha/year (1990-2000), 102 000 ha/year (2000-2006) and 98 500 ha/year (2006-2012). Between 2000 and 2006, more arable land and permanent crops were taken by artificial development than between 1990 and 2000, while fewer pastures and less mosaic farmland were taken over the same period. In fact, between 2006 and 2012, the types of land most taken for artificial development were arable land and permanent crops, followed by pastures and mixed agricultural areas.   1 The 28 countries covered by all three CLC assessment periods are AT, BE, BG, CZ, DE, DK, ES, EE, FR, GR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, ME, MT, NL, PL, PT, RO, RS, SI, SK, TR and UK.

Související publikace

Temporal coverage

Akce dokumentů