další
předchozí
položky

Novinky

Nastal čas urychlit přechod k „oběhovější“ Evropě

Změnit jazyk
Novinky Publikováno 25.04.2024 Poslední změna 25.04.2024
5 min read
Photo: © Massimo Campioli, ZeroWaste PIX/EEA
Navzdory legislativnímu pokroku dosaženému v posledních pěti letech budou v rámci snahy o přeměnu převážně lineárního evropského hospodářství „výrobků na jedno použití“ na oběhové hospodářství zapotřebí další odvážné kroky a důsledné uplatňování stávajících opatření. Podle dnes zveřejněného rozsáhlého hodnocení aktuální situace, pokud jde o oběhové hospodářství, provedeného Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) je nezbytné přijmout rozhodná opatření k významnému snížení množství odpadu, stanovit jako prioritu omezování využívání zdrojů a zvýšit míru recyklace, jakož i ve větší míře uvádět na trh výrobky, u nichž se od počátku počítá s oběhovostí.

Politiky Evropské unie v oblasti oběhového hospodářství byly v posledních letech posíleny, k urychlení zavádění regenerativnějšího hospodářství v Evropě je však nadále zapotřebí, aby byly závaznější a cílenější. To znamená, že je třeba upustit od současné výrazné orientace na odpady a zaměřit se více přímo na využívání zdrojů. Zpráva agentury EEA „Accelerating circular economy in Europe — state and outlook 2024“ (Urychlení zavádění oběhového hospodářství v Evropě – stav a výhled 2024“) vysvětluje přínosy případného stanovení budoucích cílů v oblasti využívání zdrojů nebo surovinové stopy a možné způsoby urychlení přechodu na model vyznačující se větší oběhovostí.

Rozvoj oběhového hospodářství hraje v rámci úsilí Evropské unie o řešení změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění zásadní roli. Zpráva agentury EEA přináší komplexní analýzu toho, jak si EU vede v rámci přechodu na oběhovější hospodářství, jakož i silného politického impulsu, který v tomto ohledu představuje Zelená dohoda pro Evropu, a možností a vyhlídek na další urychlení zavádění oběhového hospodářství.

 

Dosavadní pokrok je nejednoznačný

Skutečnost, že Evropa je silně závislá na přírodních zdrojích, pokud jde o suroviny, potraviny a paliva, má významný dopad na životní prostředí a klima. Podle zprávy se však spotřeba zdrojů po prudkém nárůstu v minulosti v posledních letech stabilizovala. Bylo zaznamenáno, že souvislost mezi spotřebou zdrojů a hospodářským růstem se v EU poněkud vytrácí – zatímco celková spotřeba surovin mírně klesla, hrubý domácí produkt (HDP) EU vzrostl. Zároveň se v současné době zvyšuje závislost Evropy na dovozu některých kritických surovin, kovových rud a fosilních paliv z různých koutů světa, a to na pozadí problematické geopolitické situace.

EU zavedla opatření, která mají umožnit přechod na oběhové hospodářství, což znamená upuštění od současných „lineárních“ modelů výroby a spotřebních návyků. Tento přechod je zakotven v akčním plánu pro oběhové hospodářství, který je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. V posledních letech byly v Evropě zaznamenány pozitivní změny vedoucí k oběhovosti, například zvýšení míry recyklace a vznik ekonomiky sdílení a dalších oběhových obchodních modelů.

V roce 2022 byla v Evropě míra oběhovosti 11,5 %, což znamená, že Evropa spotřebovává více recyklovaných materiálů než ostatní světové regiony. Pokrok v EU je však pomalý a stále jsme daleko od cíle zdvojnásobit do roku 2030 míru oběhovosti v EU.

Pokud jde o pokrok dosažený při plnění současných cílů v oblasti oběhového hospodářství, je jejich splnění v nadcházejících letech podle zprávy agentury EEA málo nebo jen mírně pravděpodobné.

Zpráva však vysvětluje, že řada opatření v oblasti oběhového hospodářství je stále relativně nových a některá nebyla dosud v plné míře zavedena na vnitrostátní úrovni. Navíc chvíli trvá, než se tato opatření projeví ve změně obchodních modelů, spotřebních návyků a nakonec i ve způsobech využívání zdrojů. Lze však učinit více, než jen uplatňovat stávající politiky.

 

Budoucí opatření

Zpráva se zabývá také možnými opatřeními do budoucna, jako je stanovení cílů a podpora kvalitnější recyklace, kdy jsou původní funkce a hodnota materiálů zachovány co nejdéle, aby se zvýšila nezávislost EU na zdrojích a snížil se jejich dovoz. Kromě uplatňování zásad ekodesignu je velmi důležité také zvýšit oběhovost prostřednictvím co nejdelšího používání a životnosti výrobků, čehož lze dosáhnout jejich opětovným používáním, opravami a repasováním.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také ekonomické stránce dodávek surovin, aby související pobídky a ceny surovin braly v potaz dopad na životní prostředí a aby recyklované materiály byly lépe znovu začleňovány do hospodářství.

Základem těchto změn je nutnost snížit spotřebu výrobků ze současné neudržitelné úrovně. Aktuální trendy v EU však bohužel mají spíše opačnou tendenci. Probíhající výzkum přináší řadu příležitostí pro to, aby se budoucí politiky EU mohly opírat o informace o poptávce spotřebitelů a o poznatky ohledně toho, jak změnit chování spotřebitelů a začlenit zásady spravedlivého přechodu do budoucích opatření.

 

Další klíčová zjištění

  • Aby hodnota a funkce stávajících výrobků byly zachovány co nejdéle, je nutné, aby se jednotlivé výrobky používaly mnohem intenzivněji a aby měly mnohem delší životnost.
  • Je nepravděpodobné, že by se do roku 2030 podařilo významně snížit produkci odpadů. Recyklace se v průběhu času zvyšovala, její míra však v posledních letech stagnuje.
  • Úspěšné zavedení oběhového hospodářství ve velkém měřítku závisí do značné míry na opětovném produktivním využití významného množství vysoce kvalitních druhotných surovin.
  • Evropa nemůže učinit přítrž neudržitelnému využívání zdrojů, k němuž dochází na celém světě, sama. Bude tudíž zapotřebí vytvořit kvalitní celosvětový rámec řízení využívání zdrojů a oběhového hospodářství.

Permalinks

Geographic coverage

Temporal coverage

Značky

Akce dokumentů