V některých případech upřednostnily výrobní společnosti své krátkodobé zisky před bezpečím obyvatel, takže očividná rizika skrývaly nebo je ignorovaly. Tyto případy by měly pomoci vyvarovat se rizik nově vznikajících technologií a zabránit poškozování životního prostředí.

Od chvíle, kdy bylo publikováno první vydání Pozdních lekcí, se svět změnil. Technologie se nyní vyvíjejí s větší intenzitou a rychleji se šíří po celém světě. To znamená, že i rizika s nimi spojená se mohou šířit snadněji.

Ačkoliv je preventivní přístup téměř vždy prospěšný, našli autoři zprávy po analýze 88 případů pouze čtyři jasné případy údajného „špatného alarmu“. Report tedy poukazuje i na to, že preventivní kroky mohou často také více stimulovat než bránit inovacím.

Klíčová doporučení:

Věda by měla brát na vědomí komplexnost biologických a environmentálních systémů.

Političtí činitelé by měli reagovat na včasná varování mnohem rychleji, zejména v případech nově vznikajících technologií širokého rozsahu.

Musí se zlepšit hodnocení rizik, je nutné přijímat nejistoty a brát na vědomí vše, co je již známo.

Zpráva volá po nových formách řízení, které zahrnují lepší interakce mezi firmami, vládou a veřejností. Tato spolupráce by mohla vést k silnějším a různorodějším inovacím za cenu nižších výdajů na zdraví a životní prostředí.

Originální znění aktuality v angličtině naleznete zde.

Translated by CENIA, česká informační agentura životního prostředí