Životní prostředí a zdraví
Evropa nedosáhne svých cílů do roku 2030, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne naléhavé kroky s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, rostoucí dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Jak se uvádí v nejnovější zprávě o stavu životního prostředí, kterou dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropa čelí v oblasti životního prostředí výzvám nebývalého rozsahu a naléhavosti. Zpráva však také uvádí, že existuje naděje díky rostoucímu povědomí veřejnosti o nezbytnosti přechodu k udržitelné budoucnosti, technologickým inovacím, přibývajícím společenským iniciativám a ambicióznějším činnostem EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu.
Je třeba opatření, která lépe chrání chudé, starší osoby a děti před environmentálními riziky, jako je znečištění ovzduší, znečištění hlukem a extrémní teplotami, zejména ve východních a jižních regionech Evropy. Dnes vydaná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) varuje, že i přes celková zlepšení v kvalitě životního prostředí v Evropě je zdraví nejzranitelnějších občanů Evropy těmito riziky nadále neúměrně ohrožováno.
Procházet katalog
Filtered by
Evropa nedosáhne svých cílů do roku 2030, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne naléhavé kroky s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, rostoucí dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Jak se uvádí v nejnovější zprávě o stavu životního prostředí, kterou dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropa čelí v oblasti životního prostředí výzvám nebývalého rozsahu a naléhavosti. Zpráva však také uvádí, že existuje naděje díky rostoucímu povědomí veřejnosti o nezbytnosti přechodu k udržitelné budoucnosti, technologickým inovacím, přibývajícím společenským iniciativám a ambicióznějším činnostem EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu.
Evropská krajina a půda čelí řadě tlaků, mezi které patří rozšiřování měst, znečištění ze zemědělství a průmyslu, zastavování půdy (zakrytí půdy nepropustnými materiály), fragmentace krajiny, nízká rozmanitost plodin, eroze půdy a extrémní povětrnostní jevy spojené se změnou klimatu. Zelenější města s čistšími energetickými a dopravními systémy, zelená infrastruktura spojující zelené plochy a méně intenzivní, udržitelné zemědělské postupy mohou přispět k tomu, aby využívání krajiny v Evropě bylo udržitelné a půda zdravější.
V zájmu lepší ochrany nejzranitelnějších obyvatel Evropy, kterými jsou zejména sociálně slabší vrstvy, starší osoby a děti, před environmentálními riziky, jako jsou znečištění ovzduší, hluková zátěž a extrémní teploty, je potřeba nastavit cílená opatření. Aleksandra Kazmierczak, odbornice na adaptaci na změnu klimatu z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), vysvětluje hlavní zjištění nové zprávy agentury EEA, která vyhodnocuje souvislosti mezi sociálními a demografickými nerovnostmi a expozicí znečištěnému ovzduší, hluku a extrémním teplotám.
Je zapotřebí přijmout další opatření k ochraně nejzranitelnějších občanů Evropy před znečištěním ovzduší, hlukem a extrémními teplotami
Novinky 04.02.2019Je třeba opatření, která lépe chrání chudé, starší osoby a děti před environmentálními riziky, jako je znečištění ovzduší, znečištění hlukem a extrémní teplotami, zejména ve východních a jižních regionech Evropy. Dnes vydaná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) varuje, že i přes celková zlepšení v kvalitě životního prostředí v Evropě je zdraví nejzranitelnějších občanů Evropy těmito riziky nadále neúměrně ohrožováno.
Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.