další
předchozí
položky

Znečištění ovzduší

Z vědeckých důkazů vyplývá, že environmentální rizika jsou zodpovědná za značnou část kardiovaskulárních onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě. Dnes zveřejněná analýza Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se zabývá souvislostmi mezi životním prostředím a kardiovaskulárními onemocněními a poukazuje na to, že řešení problémů znečištění, extrémních teplot a dalších environmentálních rizik představuje nákladově efektivní opatření vedoucí ke snížení zátěže způsobené nemocemi, včetně srdečních infarktů a cévních mozkových příhod.

Podle hodnocení kvality ovzduší, která dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), je třeba učinit více pro ochranu zdraví dětí a dospívajících před negativními dopady znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší způsobuje v Evropě u osob mladších 18 let více než 1 200 předčasných úmrtí ročně a významně zvyšuje riziko rozvoje onemocnění v pozdějším věku. Navzdory zlepšení zaznamenanému v minulých letech zůstává úroveň hlavních znečišťujících látek do ovzduší v mnoha evropských zemích, zejména ve střední a východní Evropě a v Itálii, stále nad směrnými hodnotami Světové zdravotnické organizace (WHO) stanovenými s ohledem na ochranu zdraví.

Evropská komise dnes zveřejnila svou první zprávu o monitorování a výhledu v oblasti nulového znečištění, v níž nastiňuje, jak dosáhnout čistšího ovzduší, vody a půdy. Ze zprávy Komise a z hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) týkajícího se monitorování této problematiky vyplývá, že politiky EU přispěly ke snížení znečištění ovzduší i znečištění pesticidy. V jiných oblastech, jako je hluk, znečištění živinami nebo produkce komunálního odpadu, však problémy přetrvávají. Z výsledků vyplývá, že pokud chce EU splnit cíle nulového znečištění do roku 2030, jsou zapotřebí mnohem důraznější kroky, jako je přijetí nových právních předpisů týkajících se znečištění a lepší implementace těch stávajících.

Procházet katalog