Pokles emisí skleníkových plynů v EU v roce 2005

Tato zpráva,„Annual European Community Greenhouse gas inventory 1990-2005 and inventory report 2007“ (Výroční inventarizační zpráva Evropského společenství o emisích skleníkových plynů v letech 1990-2005 a inventarizační zpráva za rok 2007), byla předložena sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) jako oficiální materiál Evropského společenství. EEA zveřejnila základní, předběžná sdělení ze zprávy v květnu 2007 s ohledem na veřejný a politický zájem o otázky změny klimatu. Konečná verze zprávy byla předložena UNFCCC dne 27. května 2007.

Klíčové body závěrečné zprávy jsou tyto:

• EU-15: Emise skleníkových plynů se v letech 2004 a 2005 snížily o 0,8 % (35,2 milionů tun ekvivalentu CO2) – především díky snížení emisí CO2 o 0,7 % (26 milionů tun).
• EU-15: Emise skleníkových plynů se v roce 2005 snížily oproti výchozímu roku[1] podle Kjótského protokolu o 2,0 %.
• EU-15: Emise skleníkových plynů se od roku 1990 do roku 2005 snížily o 1,5 %.
• EU-27: Emise skleníkových plynů se v letech 2004 a 2005 snížily o 0,7 % (37,9 milionů tun ekvivalentu CO2).
• EU-27: Emise skleníkových plynů se oproti hodnotám roku 1990 snížily o 7,9 %.

Ve kterých zemích EU-15 došlo k největšímu poklesu emisí skleníkových plynů?

V absolutních hodnotách přispělo k tomuto omezení v EU-15 nejvíce Německo, Finsko a Nizozemsko (viz tabulka v poznámkách pro vydavatele). V těchto zemích mělo na celkovém omezení emisí skleníkových plynů největší podíl snížení emisí CO2.

• V Německu došlo ke snížení emisí o 2,3 % neboli o 23,5 milionů tun ekvivalentů CO2; jednou z hlavních příčin poklesu emisí byl přechod z uhlí na plyn ve výrobě elektřiny pro veřejné rozvodné sítě a tepla. Kromě toho se podstatně snížily emise ze silniční dopravy a z domácností a služeb.
• Finsko omezilo emise o 14,6 % neboli o 11,9 milionů tun ekvivalentů CO2; ke snížení emisí došlo především v důsledku značného omezení používání fosilních paliv při výrobě elektřiny pro veřejné rozvodné sítě a tepla, čehož bylo dosaženo hlavně dovozem elektrické energie. Zejména poklesla spotřeba uhlí.
• Nizozemsko omezilo emise o 2,9 % neboli o 6,3 milionů tun ekvivalentů CO2: pro výrobu veřejné elektřiny a tepla bylo použito méně fosilních paliv. Domácnosti a sektor služeb spotřebovaly méně paliv díky teplejší zimě.

K ostatním zemím EU-15, kde došlo v letech 2004 a 2005 ke snížení emisí, patří Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, Spojené království a Švédsko.

---

[1] Výchozím rokem je pro EU-15 u většiny skleníkových plynů podle Kjótského protokolu rok 1990, ale téměř všechny členské státy používají jako výchozí pro fluorované neboli F-plyny rok 1995.

Které sektory se nejvíce zasloužily o snížení emisí skleníkových plynů?

V absolutním vyjádření byly hlavními sektory, které v letech 2004 a 2005 přispěly v zemích EU-15 ke snížení emisí, výroba elektřiny pro veřejné rozvodné sítě a tepla, domácnosti a služby a silniční doprava.

Emise CO2 způsobené výrobou elektřiny a tepla se snížily o 0,9 % (-9,6 milionů tun) hlavně v důsledku menší závislosti na uhlí.

Emise CO2 z domácností a služeb se snížily o 1,7 % (7,0 milionů tun). Výrazné snížení emisí z domácností a služeb bylo hlášeno z Německa, Spojeného království a Nizozemska. Jedním z obecných důvodů poklesu bylo teplejší počasí (mírnější zima) oproti přechozímu roku.

Emise CO2 ze silniční dopravy se snížily o 0,8 % (6 milionů tun). Hlavní zásluhu na tom má Německo, kde se zvýšil počet automobilů s naftovými motory a projevily se účinky ekologické daně a nákupu pohonných hmot v zemích mimo Německo (palivová turistika).

V kterých zemích EU-15 došlo k největšímu nárůstu emisí skleníkových plynů?

V absolutních hodnotách byl nárůst emisí skleníkových plynů v letech 2004 a 2005 největší ve Španělsku (viz tabulka v poznámkách pro vydavatele).

Ve Španělsku se na zvýšení emisí skleníkových plynů o 3,6 % neboli 15,4 milionu tun ekvivalentů CO2 podílela zejména veřejná výroba elektřiny a tepla. Příčinou bylo zvýšení výroby elektřiny v tepelných elektrárnách využívajících fosilní paliva (17 %) a snížení výroby elektřiny ve vodních elektrárnách (-33 %).

Dalšími zeměmi EU-15, v nichž došlo v letech 2004 a 2005 ke zvýšení emisí, jsou Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko a Řecko.

Prohlížeč dat EEA o skleníkových plynech

Prohlížeč dat EEA o skleníkových plynech (EEA GHG data viewer) je interaktivní nástroj umožňující snadný internetový přístup k hlavním údajům z inventarizační zprávy ES o emisích skleníkových plynů. Prohlížeč umožňuje prohlížet a analyzovat trendy emisí v hlavních sektorech, odvětvích a oborech. Také umožňuje srovnávat emise mezi vybranými zeměmi a sektory. Dále je možno jeho pomocí vytvářet grafy a stahovat odhady nejdůležitějších emisí.

Prohlížeč dat EEA o skleníkových plynech

Poznámky pro vydavatele:

Co je to výroční inventarizační zpráva o emisích skleníkových plynů?

Tato zpráva je oficiálním materiálem Evropské unie pro UNFCCC pojednávajícím o celkovém množství domácích emisí skleníkových plynů v období 1990-2005. Domácími se v tomto kontextu rozumějí emise vzniklé na území EU. Obsahuje informace o emisích skleníkových plynů v EU-15 a EU-27. Také podrobně objasňuje způsob, jakým jsou emise v EU odvozovány a jak je kontrolována kvalita.

Povinností EEA je tuto zprávu každoročně vypracovávat a zveřejňovat, a to s použitím informací hlášených státními orgány jednotlivých zemí v rámci mechanismu ES pro monitorování skleníkových plynů.

Jak informace ve zprávě odpovídají systému EU pro obchodování s emisemi?

V roce 2005 pokrýval systém EU pro obchodování s emisemi (Emission Trading Scheme, EU ETS) v zemích EU-15 zhruba 47 % celkového množství emisí CO2 a zhruba 39 % celkového množství emisí skleníkových plynů a v zemích EU-25 zhruba 49 % celkového množství emisí CO2 a 41 % celkového množství emisí skleníkových plynů. Celkově byly informace EU ETS použity členskými státy EU jako jeden ze vstupů pro výpočet celkového množství emisí CO2 ze sektoru energetiky a průmyslové výroby v této zprávě. Avšak jednoznačná kvantifikace toho, jak EU ETS přispívá k celkovým emisím CO2 na úrovni sektorů, odvětví a oborů, není zatím pro EU-15 ani EU-25 k dispozici.

Jaký je význam této zprávy v kontextu Kjótského protokolu?

Země EU-15 mají podle Kjótského protokolu společný cíl snížení celkových emisí skleníkových plynů oproti výchozímu roku o 8 %. Země EU-27 společný kjótský cíl nemají. Oficiální hlášení emisí pro účely kontroly dodržování Kjótského protokolu bude zahájeno až v roce 2010, kdy budou hlášeny emise za rok 2008. V současné době je nejrelevantnějším a nejpřesnějším zdrojem informací o emisích skleníkových plynů v EU tato zpráva. Může být použita pro sledování situace v EU z hlediska toho, nakolik snižování domácích emisí skleníkových plynů (tj. emisí na jejím území) směřuje k dosažení kjótských cílů. Strany Kjótského protokolu mohou využívat propady uhlíku a takzvané „mechanismy flexibility“ pro další snižování emisí skleníkových plynů mimo své národní území – jako doplněk k domácímu omezování. Domácí činnost je tedy primární metodou dosahování kjótských cílů. Podle této inventarizační zprávy poklesly domácí emise skleníkových plynů oproti výchozímu roku podle Kjótského protokolu přibližně o 2,0 %.

Tabulka 1: Emise skleníkových plynů v ekvivalentech CO2 (vyjma propadů uhlíku) a cíle Kjótského protokolu pro léta 2008–12

(1) Pro EU-15 je výchozím rokem pro CO2, CH4 a N2O rok 1990; pro fluorované plyny si 12 členských států zvolilo jako výchozí rok 1995, zatímco Rakousko, Francie a Itálie si zvolily rok 1990. Jelikož inventářem EU-15 je součet inventářů členských států, jsou odhady emisí fluorovaných plynů za EU-15 součtem emisí ve 12 členských státech v roce 1995 a v Rakousku, Francii a Itálii v roce 1990. Emise výchozího roku EU-15 také zahrnují emise způsobené deforestací v Nizozemsku, Portugalsku a Spojeném království (Úvodní zpráva Evropského společenství v rámci Kjótského protokolu (EEA, 2006)).

(2) Malta nedodala odhady emisí skleníkových plynů za rok 2005, a proto jsou údaje uvedené v této tabulce interpolacemi (viz kapitola 1.8.2.).

(3) EU-27 nemá společný kjótský cíl

Poznámka: Malta a Kypr nemají individuální kjótské cíle.

Co je EU-27?

EU-27: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.

Co je EU-15?

EU-15: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko

Odkazy:

Celá zpráva: zpráva

Často kladené otázky týkající se inventarizační zprávy o emisích skleníkových plynů: FAQ

Přístup k údajům o emisích skleníkových plynů: prohlížeč dat EEA o skleníkových plynech: