Změna klimatu

Je velmi pravděpodobné, že oteplování je od poloviny 20. století v nejvyšší míře důsledkem zjištěného nárůstu hladin skleníkových plynů (GHG) souvisejících s emisemi z lidské činnosti. Celosvětově se teplota za posledních 150 let zvýšila o zhruba 0,8 ºC a předpokládá se její další růst.

Zvýšením teploty o více než 2 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí se zvyšuje riziko nebezpečných změn v celosvětových lidských i přírodních systémech. V Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) je definován cíl omezit nárůst globální průměrné teploty od doby před průmyslovou revolucí na méně než 2 °C.

Jak je toho možné dosáhnout? Celosvětové emise skleníkových plynů se během tohoto desetiletí musí ustálit a do roku 2050 následně snížit o 50 % ve srovnání s hladinou roku 1990. Vezmeme-li v úvahu nezbytné kroky z rozvojových zemí, EU s ohledem na úsilí rozvojových zemí podporuje cíl snížit své emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 až 95 % (v porovnání s rokem 1990).

I kdyby se však politické plány a úsilí o snížení emisí setkaly s úspěchem, jistá změna klimatu je nevyhnutelná. Proto jsou zapotřebí i strategie a opatření na přizpůsobení se jejím dopadům.

Úvod

Dopady a slabá místa

K největším nárůstům teplot dochází v jižní Evropě a v oblasti Arktidy, zatímco největší pokles srážek je v jižní Evropě se zvýšením na severu a severozápadě. Předpokládané zvýšení intenzity a frekvence vln veder a záplav, jakož i změny v šíření některých infekčních chorob a pylu působí nepříznivě na lidské zdraví.

Změna klimatu představuje další formu tlaku na ekosystémy, což u řady druhů rostlin a živočichů vede k posunu směrem na sever a do vyšších poloh. To negativně ovlivňuje zemědělství, lesnictví, výrobu energie a cestovní ruch a také infrastrukturu obecně.

Mezi evropské regiony obzvláště citlivé na klimatické změny patří:

• jižní Evropa a Středomoří (z důvodu zvýšení vln veder a sucha),
• horské oblasti (v důsledku rostoucího tání sněhu a ledu),
• pobřežní oblasti, delty a záplavové oblasti (v důsledku zvyšování hladiny moře a rostoucích intenzivních srážek, záplav a bouří),
• dálný sever Evropy a Arktida (v důsledku zvyšujících se teplot a tání ledu).

Příčiny antropogenní změny klimatu

Skleníkové plyny se uvolňují jak prostřednictvím přírodních procesů, tak lidské činnosti, přičemž nejdůležitějším přírodním skleníkovým plynem v atmosféře je vodní pára. V důsledku lidské činnosti se do atmosféry uvolňuje i velké množství jiných skleníkových plynů, zvyšují se jejich atmosférické koncentrace a tím roste skleníkový efekt a dochází k dalšímu oteplování klimatu.

Hlavními zdroji skleníkových plynů z činnosti člověka jsou:

• spalování fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) při výrobě elektřiny, v dopravě, průmyslu a v domácnostech (CO2),
• zemědělství (CH4) a změny ve využívání půdy, např. odlesňování (CO2),
• skládkování odpadů (CH4),
• používání průmyslových fluorovaných plynů.

Politika EU

O snížení emisí skleníkových plynů usiluje EU prostřednictvím několika iniciativ:

• ratifikace Kjótského protokolu: jedná se o požadavek na 15 členských států EU (EU-15) snížit jejich celkové emise v období 2008 až 2012 o 8 % pod úroveň roku 1990,
• neustálého zlepšování energetické účinnosti širokého spektra zařízení a domácích spotřebičů,
• nařizování větší míry využívání obnovitelných zdrojů energie, například větrné, sluneční, vodní energie a energie z biomasy, a dále i obnovitelných paliv v dopravě, např. biopaliv,
• podpory rozvoje technologií zachycování a ukládání uhlíku (CCS) určených k zachycování a ukládání CO2 vypouštěného z elektráren a dalších velkých zařízení,
• působení prostřednictvím systému obchodování s emisemi (EU ETS), který je klíčovým nástrojem EU pro snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu.

Soubor opatření EU v oblasti klimatu a energetiky z roku 2009 představuje závazný právní předpis pro realizaci cíle 20–20–20 do roku 2020, to jest snížit emise skleníkových plynů v EU nejméně o 20 % pod úroveň roku 1990, vyrobit 20 % energie spotřebované v EU z obnovitelných zdrojů a snížit spotřebu primární energie o 20 % ve srovnání s předpokládanou úrovní.

EU rovněž začleňuje adaptaci na změnu klimatu do svých politických směrů. Do roku 2013 bude přijata komplexní strategie pro přizpůsobení, která posílí odolnost Evropy vůči změně klimatu. V roce 2012 spustí EU nový informační systém věnovaný dopadům změny klimatu, slabým místům i přizpůsobení.

Více informací o politice týkající se změny klimatu

Aktivity agentury EEA

Poskytováním informací o změně klimatu v Evropě agentura EEA napomáhá provádění právních předpisů týkajících se zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu v rámci Evropy, hodnocení politik EU a rozvoji dlouhodobých strategií pro zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu. Informace agentury EEA (údaje, ukazatele, posudky či projekce) se zaměřují na zmírnění změny klimatu (trendy emisí skleníkových plynů, projekce, politické zásady a opatření) a také na dopady změny klimatu a adaptační opatření v Evropě. Agentura EEA spravuje Evropské centrum údajů o změně klimatu a počínaje rokem bude mít na starosti Clearinghouse EU týkající se dopadů změny klimatu, slabých míst a přizpůsobení.

Agentura EEA úzce spolupracuje s Evropskou komisí (GŘ pro oblast klimatu, GŘ Společné výzkumné středisko a Eurostat), odborníky svého Evropského tematického centra pro ovzduší a změnu klimatu (ETC/ACM) a Evropského tematického centra pro dopady změny klimatu, slabá místa a přizpůsobení (ETC/CCA) a také s mezinárodní sítí zemí agentury EEA (Eionet).

Mezi klíčové aktivity a výstupy agentury EEA patří:

• každoroční sestavování a zveřejňování seznamu skleníkových plynů Evropské unie,
• výroční hodnocení pokroku v EU a v evropských zemích ve vztahu k příslušným kjótským cílům a cílům do roku 2020,
• analýza vzájemných přínosů politiky změny klimatu a politiky kvality ovzduší,
• hodnocení dopadů změny klimatu v Evropě,
• analýza změny klimatu a problematiky adaptace v jednotlivých odvětvích včetně přehledů opatření pro přizpůsobení v jednotlivých zemích,
• analýza slabých míst v konkrétních regionech z hlediska změny klimatu.

Agentura EEA je evropským centrem údajů o emisích skleníkových plynů a dopadech změny klimatu, slabých místech a přizpůsobení a od roku 2012 bude zajišťovat a spravovat Clearinghouse EU týkající se dopadů změny klimatu, slabých míst a přizpůsobení.

Více informací o aktivitách agentury EEA

Související odkazy

• Mezivládní panel pro změnu klimatu
• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
• Generální ředitelství Evropské komise pro oblast klimatu
• Evropské tematické centrum pro ovzduší a změnu klimatu
• Evropské tematické centrum pro dopady změny klimatu, slabá místa a přizpůsobení