Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Články / Zabijáčtí slimáci a jiní vetřelci - Biologická rozmanitost Evropy se vytrácí znepokojivou rychlostí

Zabijáčtí slimáci a jiní vetřelci - Biologická rozmanitost Evropy se vytrácí znepokojivou rychlostí

Změnit jazyk
Patří zahrádkaření mezi vaše zájmy? Pokud ano a pokud žijete ve střední nebo severní Evropě, je „zabijácký slimák“ pravděpodobně jedním z vašich osobních nepřátel. Zdá se, že slimák, který neúprosně napadá vaše květiny a zeleninu, je imunní vůči jakékoli regulaci.

Zabijáckému slimákovi, známému pod odborným názvem Arion lusitanicus, se říká také plzák španělský, neboť původně pochází z Iberského poloostrova. Slimák je hermafrodit a může se šířit velmi rychle. Je agresivnější než původní plzák černý a požírá slabší slimáky.

Zabijácký slimák se začal po Evropě šířit přibližně před 30 lety, kdy se jeho vajíčka rozšířila v půdě s hrnkovými květinami. Tento způsob je i dnes největším zdrojem zamoření.

Zabijácký slimák je jen jedním z příkladů širší hrozby pro evropskou biologickou rozmanitost, kdy se vetřelci nebo nepůvodní druhy v důsledku lidské činnosti usídlí a šíří napříč kontinentem. Většina z nich přichází jako černí pasažéři a jsou nevědomky přepravováni po zeměkouli. Úmluva OSN o biologické rozmanitosti uvádí hrozbu invazivních cizokrajných druhů jako jednu z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost po celém světě.

Cizokrajné druhy přicházejí na nová místa od té doby, co lidé cestují a obchodují. Větší objem obchodu, výzkumné cesty a kolonizace zahájily v 17. století skutečnou invazi, kdy se některé významné druhy, například potkani, poprvé rozšířily na lodích z Asie.

V Evropě bylo zaznamenáno přibližně 10 000 cizokrajných druhů. Některé z nich, jako například brambory a rajčata, byly zavedeny účelově a zůstávají dodnes hospodářsky významnými druhy. Jiné, zvané invazivní cizokrajné druhy způsobují závažné problémy, jako škůdci v zahrádkářství, zemědělství a lesnictví, kteří jsou nositeli chorob, nebo poškozují různé stavby, budovy, přehrady atd.

Invazivní cizokrajné druhy mění rovněž ekosystémy, v nichž žijí, a mají vliv na jiné druhy v těchto ekosystémech. Například nedávná studie o rdesnu, které bylo zavlečeno do Evropy v 19. století z východní Asie jako okrasná rostlina, prokázala, že rychle se šířící invazivní rostlina způsobuje vážné škody původním druhům rostlin a hmyzu ve Spojeném království a ve Francii.

Náklady

Invazivní cizokrajné druhy často ve svých nových domovech způsobují vysoké hospodářské újmy. Cizokrajný plevel snižuje v Evropě zemědělské výnosy a grafióza jilmů, způsobená zavlečenou houbou, zdevastovala jilmy v lesích střední Evropy. Americká veverka popelavá, zavlečená do Spojeného království, nejen vytlačila původní veverku obecnou, což je dopad, který lze těžko vyjádřit v penězích, ale poškozuje jehličnany a snižuje hodnotu jejich dřeva.

Náklady, co se týče škod a kontroly invazivních cizokrajných druhů ve Spojených státech, se odhadují každoročně na 80 miliard EUR. Počáteční odhady uvádějí náklady v Evropě na více než 10 miliard EUR ročně. A to nejsou zahrnuty náklady na nejvýznamnější lidské patogeny (jako je HIV nebo chřipka) nebo výjimečné vypuknutí chorob zvířat.

Ochranná opatření na omezení (nebo vymýcení) usazených invazivních cizokrajných druhů jsou obtížná, těžkopádná a nákladná.

Evropská komise podporuje projekty na ochranu přírody v členských státech prostřednictvím nařízení EU LIFE. Fondy LIFE se ve stále větší míře využívají na projekty týkající se invazivních cizokrajných druhů a rozpočet se nyní blíží částce 14 milionů EUR na tříleté období.

 

Biologická rozmanitost – širší souvislosti

Biologická rozmanitost se týká různorodého života na zemi. Představuje přirozené bohatství planety a je tedy základem našich životů a prosperity. Stojí za mnoha základními potřebami, na nichž jsme závislí, jako je například voda, kterou pijeme, a vzduch, který dýcháme. Pomáhá opylovat plodiny, přinést jídlo na stůl, regulovat výkyvy počasí a uklidit náš odpad.

Bez biologické rozmanitosti bychom nebyli schopni přežít. Jako takovou ji lze považovat za pojistku, kterou nám planeta poskytuje. Její hodnotu lze srovnat s finančními trhy, kde různorodé portfolio s druhovými akciemi, stejně jako s obchodními akciemi, může tvořit nárazník proti narušení.

V současné době se biologická rozmanitost vytrácí znepokojivou rychlostí zejména proto, jak zneužíváme přírodu v zájmu udržení výroby, spotřeby a obchodu v globalizovaném hospodářství, v němž žijeme. Ztráta stanovišť a fragmentace způsobená odlesňováním a znehodnocováním přírodních oblastí v zájmu bydlení, výstavby cest a zemědělství, odvodňování mokřin a přehrazování řek pro zemědělské účely a vylovení ryb z moří je prvotní příčinou ztráty biologické rozmanitosti.

Invazivní cizokrajné druhy jsou mnoha ochránci životního prostředí považovány za druhou největší hrozbu pro biologickou rozmanitost na celém světě. Bez ohledu na to, zda jsou zaváděny záměrně nebo náhodně, mohou tyto druhy způsobit přírodní katastrofu týkající se lidí, ekosystémů a existujících původních druhů rostlin a zvířat. Očekává se, že problém invazivních druhů se bude v následujícím století zhoršovat v důsledku změny klimatu, rozrůstajícího se obchodu a cestovního ruchu.

Další velkou hrozbou pro biologickou rozmanitost je znečištění, změna klimatu a nadměrné využívání zdrojů. Jelikož se předpovídá, že celkový počet obyvatel vzroste z dnešních 6,7 miliard lidí na 9 miliard v roce 2050, předpokládá se, že dopad stávajících hrozeb na biologickou rozmanitost bude ještě větší a ztráty vzrostou.

IAS a Evropa – vzrůstající dopady

Cizokrajné druhy lze nalézt ve všech evropských ekosystémech. Globalizace, zejména zvyšující se objem obchodu a cestovního ruchu, vyústily ve velký vzestup počtu a typů cizokrajných druhů, které se dostávají do Evropy.

Mořské a pobřežní oblasti jsou drasticky postiženy v důsledku vzrůstající lodní dopravy a výstavby kanálů mezi oddělenými moři – Suezský kanál je stále velkým zdrojem nových druhů, které se dostávají do Středozemního moře. Voda, sloužící jako zátěž, vypouštěná z lodí, je velkým zdrojem nových organismů. Proto byla uzavřena Mezinárodní úmluva o kontrole a řízení lodní zátěžové vody a usazenin, která má předcházet převozu škodlivých vodních organismů a patogenů tímto způsobem, minimalizovat jej a nakonec jej odstranit.

Kontrolní opatření

Nejúčinnější obranou proti invazivním cizokrajným druhům je prevence. Určitého omezení je možné dosáhnout i pohraniční kontrolou, která zabrání průniku nových druhů.

Pozoruhodným příkladem je bolševník velký, Heracleum mantegazzianum, který byl přivezen do Evropy jako okrasná rostlina v 19. století. Tato rostlina je v současné době předmětem snah o místní kontrolu, neboť tento druh se usadil na pastvinách, podél železničních tratí, na okrajích silnic a na březích řek. Bolševník velký vytváří hustý porost a vytlačuje původní rostlinstvo. Je rovněž jedovatý a přímý styk s pokožkou může vyvolat těžký zánět kůže. Dnes je zřejmě nemožné vymýtit v Evropě bolševník velký, i když včasný zásah (do 50. let 20. století) by měl lepší perspektivu.

V souladu s tím Evropská komise v nedávném sdělení o biologické rozmanitosti zdůraznila potřebu mechanismu včasného varování před invazivními cizokrajnými druhy. Jako reakci na to plánuje EEA spolu se sítí svých členských a spolupracujících zemí založit celoevropský informační systém, který bude zjišťovat, odhalovat a posuzovat nové a rozšiřující se invazivní druhy a reagovat na ně.

Nejpotřebnější seznam

Cizokrajné druhy přicházejí ve všech podobách a velikostech. Některé jsou zaváděny záměrně a jsou hospodářsky významné, jiné mají malý dopad, ale nemálo z nich způsobilo pohromu. Proto je prvním krokem při tvorbě kontrolních a řídících opatření zjišťování nejofenzivnějších druhů, aby se úsilí soustředilo na ně.

Abychom lépe porozuměli invazivním cizokrajným druhům a jejich dopadu na biologick ou rozmanitost Evropy, EEA s podporou řady odborníků připravila seznam nejinvazivnějších cizokrajných druhů, které ohrožují biologickou rozmanitost v Evropě.

Seznam v současné době obsahuje 163 druhů nebo jejich skupin. Jednotlivé druhy jsou na seznam zařazovány, pokud jsou velmi rozšířené nebo pokud vyvolávají závažné problémy v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů na svém novém stanovišti.

Jednotlivé druhy na seznamu, z nichž nejběžnější jsou cévnaté rostliny, které tvoří 39 položek, mají vážný dopad na původní biologickou rozmanitost na úrovni genetiky, druhů a ekosystému. Mnoho z nich ovlivňuje i lidské zdraví a hospodářství. Od roku 1950 se průměrně zabydlí každoročně více než jeden druh ze seznamu a neexistuje žádné zřejmé znamení, že by se situace zlepšovala ( obr. 1).

Druhy na seznamu pocházejí z mnoha částí světa, většinou z Asie a Severní Ameriky (obr. 2). Mnoho jiných má ovšem původ v jedné části Evropy, ale byly převezeny jinam po kontinentě.

Obr. 1 / Usazení nejhorších invazivních cizokrajných druhů ohrožujících biologickou rozmanitost po celé Evropě. Zdroj: EEA, 2007

Obr. 2 / Oblast původu suchozemských a sladkovodních druhů, které jsou uvedeny na seznamu jako nejhorší invazivní druhy ohrožující biologickou rozmanitost v Evropě. Zdroj: EEA, 2007.

Pohled do budoucnosti

Opatření nezbytná k odvrácení invazivních cizokrajných druhů zahrnují opatření na ochranu a obnovu, která jsou obvykle složitá a nákladná.

Například opatření na kontrolu zabijáckého slimáka jsou těžkopádná a často mají pouze místní a dočasný účinek. Jsou však stále důležitá.

V rámci EU již probíhají pokusy čelit invazivním cizokrajným druhům pomocí opatření na ochranu a obnovu, která jsou financována podle nařízení LIFE.

V letech 1992–2002 bylo přiděleno 40 milionů EUR na projekty zabývající se invazivními druhy a investice se zvyšují. EU financuje rovněž studie těchto druhů v rámci programu pro výzkum a technologický rozvoj.

Problém invazivních cizokrajných druhů však nemizí. Globalizace a změna klimatu (druhy se přesunují z důvodu změny přirozeného prostředí) znamená, že stále více z nás se dostane do kontaktu s těmito druhy. Je tedy potřeba větší veřejné a politické uvědomění, aby byly přiděleny prostředky na kontrolu hlavních cest, kudy přicházejí nové druhy, sledování rizikových oblastí a včasné odhalení, a abychom byli připraveni na okamžité opatření k vymýcení nežádoucích druhů.

 

Odkazy

DAISIE, 2008. Delivering Alien InvasiveSpecies Inventories for Europe

EEA, 2007. Europe's environment — The fourth assessment. Copenhagen.

European Commission, 2006. Communication from the Commission. Halting the loss of Biodiversity by 2010 — and beyond. Sustaining ecosystem services for human well-being. COM/2006/0216 final.

IMO, 2004. International Maritime Organisation. Conventions.

Kettunen, Genovesi, Gollash, Pagad, Starfinger, ten Brink & Shine, work in progress.

Scalera, R., 2008. How much is Europe spending for invasive alien species? Report to EEA.

Weidema, I., 2000. Introduced Species in the Nordic Countries. Nord Environment 2000:13.


 

Související obsah

Geographic coverage

Komentáře

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100