Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Články / Voda ve městě

Voda ve městě

Změnit jazyk
V důsledku růstu počtu obyvatel, urbanizace a hospodářského rozvoje se v městských oblastech v celé Evropě zvyšuje poptávka po sladké vodě. Zároveň má na dostupnost vody pro lidi žijící ve městech vliv změna klimatu a znečištění. Jakým způsobem mohou města nadále zajišťovat pro své obyvatele čistou sladkou vodu?

 Image © Peter Bros Nissen | flickr.com

V červenci 2011 byly v důsledku prudkých dešťových srážek zaplaveny části Kodaně. Městská kanalizace nedokázala zvládnout množství vody, kdy během dvou hodin dosáhly srážky až 135 mm. Tím však problémy s vodou v Kodani neskončily. Krátce po povodních se ve spojitosti s opravou vodovodního potrubí celé týdny nacházely ve velké části města v pitné vodě kontaminující látky. Podobné problémy s vodou se objevují i v jiných městech.

Více než tři čtvrtiny evropských občanů žijí v městských oblastech a závisejí na čisté vodě, která je do měst dodávána. Přibližně pětinu z celkového objemu odebrané sladké vody v Evropě dodávají veřejné vodovodní sítě – jedná se o vodu dodávanou domácnostem, malým podnikům, hotelům, úřadům, nemocnicím, školám a některým průmyslovým odvětvím.

Zajištění stálého zásobování veřejnosti čistou vodou není jednoduchý úkol. Vodovodní síť musí zohlednit řadu faktorů včetně počtu obyvatel a velikosti domácností, změn fyzických vlastností půdního povrchu, spotřebitelského chování, poptávky hospodářských odvětví (například cestovního ruchu), chemického složení vody a logistických aspektů skladování a přepravy vody. Musí rovněž vzít v potaz výzvy související se změnou klimatu, mezi něž mohou patřit neočekávané povodně, vlny horkého počasí a období nedostatku vody.

Abychom ve městech zabránili krizovým situacím s vodou, je třeba s vodními zdroji šetrně zacházet ve všech fázích: od zajišťování dodávky čisté vody až po různé způsoby jejího využití odběrateli. To může zahrnovat jak snížení spotřeby, tak nacházení nových způsobů shromažďování a využívání vody. Je rovněž nezbytné vodní hospodářství lépe integrovat do obecnější městské správy a zohlednit přitom charakteristiky místního prostředí.

Platba za vodu, kterou spotřebujeme

Ukázalo se, že již jen technologický pokrok a nové systémy poplatků podstatně snižují objem vody spotřebované domácnostmi, jenž v Evropě obvykle tvoří 60 % až 80 % dodávek vody z veřejné vodovodní sítě. Spotřebu vody pomohlo snížit technologické zdokonalení domácích spotřebičů, například praček a myček nádobí, aniž by bylo nutné změnit chování spotřebitelů nebo zlepšit jejich informovanost o problematice spotřeby vody.

Podstatnějšího zlepšení lze dosáhnout také změnou spotřeby vody pro osobní hygienu, jež v současnosti tvoří 60 % spotřeby vody v domácnostech. Například úsporná zařízení do nádržek s vodou na toaletách levně a snadno sníží spotřebu vody o jeden litr při každém spláchnutí. K úsporám vody mohou vést rovněž drobné úpravy sprchových systémů, například provzdušňování proudu vody.

Jak se uvádí v rámcové směrnici EU o vodě, podnětem k hospodárnějšímu využití vody může být počítání poplatku za vodu ze spotřebovaného objemu. V Anglii a ve Walesu mají domácnosti s měřenou spotřebou vody v průměru o 13 % nižší spotřebu než domácnosti, v nichž se spotřeba vody neměří.

Opětovné využití dešťové a užitkové vody

Pouze 20 % vody, kterou využívají hospodářská odvětví zásobovaná vodou z veřejné vodovodní sítě, se skutečně spotřebuje. Zbývajících 80 % se vrací zpět do životního prostředí, hlavně ve formě vyčištěných odpadních vod. Betonové a nepropustné povrchy ve městech obvykle svádějí dešťovou vodu do kanalizace, kde se promíchá s odpadní vodou. Dešťová voda se tak nemůže vsáknout do půdy a stát se součástí do podzemních vod, abychom ji mohli využít později. Dešťová voda a odpadní vody před vypuštěním do řek, k němuž obvykle dochází daleko za městem, bývají často zpracovány v čistírnách odpadních vod. Pokud by došlo k určitým změnám v městských systémech zásobování vodou, dešťová voda a méně znečištěná odpadní voda by mohla znovu putovat k odběratelům vody ve městech.

Jednou z těchto změn je opětovné využívání užitkové vody. Užitková voda je veškerá voda z domácností, která nepochází z toalet, například voda z van, sprch, umyvadel a kuchyní. Tuto vodu lze čistit přímo na místě nebo ji nevyčištěnou nechat pro použití tam, kde není zapotřebí kvalita pitné vody, např. ke splachování toalet.

Města by rovněž mohla sbírat dešťovou vodu tak, že by se voda stékající ze střech nebo silnic hromadila ve sběrné nádrži. Tato voda by se mohla využívat jako užitková voda například ke splachování toalet, mytí aut nebo při zahradničení. Mohla by také být odváděna přímo do podzemí, aby doplnila zásoby podzemních vod. Takové systémy lze instalovat v domácnostech i podnicích a nebudou vyžadovat žádné změny spotřebitelských zvyklostí odběratelů vody. Také mimo domácnosti a podniky lze podniknout mnoho opatření ke zlepšení dodávek vody.

Umožníme-li, aby se voda vsakovala do půdy a shromažďovala ve vodních útvarech a tak zůstávala ve městech, bude to mít řadu přínosů, například se obyvatelům měst zajistí prostor pro rekreaci nebo bude voda působit chladivě během vln horkého počasí.

Tap

(c) ABC Open Wide Bay | flickr.com

Snížení ztrát

V důsledku úniků může docházet ke značným ztrátám vody, například v Chorvatsku se téměř 40 % celkového objemu dodávek vody ztratí v rozvodné síti. Únikům lze zabránit údržbou a obnovou vodovodní sítě a také využitím nových technologií. Tyto technologie mohou zahrnovat čidla, která rozpoznají a lokalizují zvuk unikající vody, nebo zařízení, jež pomocí radiových signálů detekují tekoucí vodu. Použijí-li se tyto technologie, veřejné vodovodní sítě se při uspokojování potřeb již tak omezeným objemem dodávek nebudou muset potýkat ještě se zátěží způsobenou ztrátami vody v důsledku jejího unikání. Obnova vodovodních sítí by však mohla vyžadovat značné investice do infrastruktury.

Čas jednat

Udržitelnější využívání vody z městské veřejné vodovodní sítě nevyžaduje pouze realizaci podobných opatření, jaká byla popsána výše, ale také zlepšení veřejné informovanosti o problematice šetření vodou.

K informování spotřebitelů vody z domácností a podniků i z řad turistů je k dispozici řada prostředků včetně internetových stránek, školních vzdělávacích programů, informačních brožur místních orgánů a hromadných sdělovacích prostředků. V oblasti zvyšování informovanosti mohou hrát důležitou úlohu také systém označování spotřebičů ekoštítky a ekocertifikace hotelů, neboť pomohou spotřebitelům činit v otázkách týkajících se účinného využívání vody a šetření vodou informovaná rozhodnutí.

Bez dalšího zlepšení udržitelnosti využívání vody ve městech nelze dosáhnout skutečně udržitelného využívání zdrojů sladké vody.

Geographical coverage

[+] Show Map

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100