Úvod – budoucnost energie v Evropě: čistá, inteligentní a obnovitelná

Spalování fosilních paliv má nějakým způsobem vliv na nás všechny. Do ovzduší se při něm uvolňují znečišťující látky a škodí našemu zdraví. Uvolňuje také skleníkové plyny a přispívá ke změně klimatu, která se projevuje bouřkami, záplavami a vlnami veder. Naše závislost na fosilních palivech může změnit úroveň pH oceánů, vyčerpat kyslík v jezerech a ovlivnit výnos zemědělských plodin.

Je jasné, že energii potřebujeme, ale tato energie nemusí být nutně získávána spalováním fosilních paliv. Nacházíme se v zásadním okamžiku rozhodnutí: negativní dopady naší současné volby v oblasti energetiky na jedné straně, a příležitosti, které přinášejí čisté zdroje energie na straně druhé. Můžeme se rozhodnout, že budeme dále závislí na fosilních palivech a tím zvětšovat jejich dopady na naše zdraví a naši planetu. Nebo se můžeme rozhodnout, že zavedeme nové a čistší možnosti výroby energie, budeme do nich investovat a postupně ustoupíme z některých našich preferencí a zvyklostí. Může to znamenat, že v nadcházejících desetiletích budou všechna silniční vozidla na elektrický pohon, všechny střechy budou pokryté solárními panely, všechny budovy budou zateplené, aby se předcházelo tepelným ztrátám, a všechny výrobky budou vyráběny tak, aby déle vydržely a daly se snadno opětovně používat a recyklovat. Může to také znamenat ukončení dotací na fosilní paliva. Mnoho zemí je nadále dotuje, a to navzdory opakovaným závazkům a výzvám v rámci mezinárodních platforem, aby tyto dotace během deseti let ukončily.

V posledních deseti letech narůstá politické odhodlání omezit celosvětové emise skleníkových plynů a jeho vyvrcholením byla Pařížská dohoda z prosince 2015. I v zemích, jejichž političtí představitelé jsou ke světovému úsilí skeptičtí, se ozývají místní a regionální orgány, podniky, investoři a občané a vyslovují závazky k nízkouhlíkovému světu. Podobně i v tomto posledním desetiletí přišli vědci a podniky s inovacemi, které vedly k nárůstu výroby solární a větrné energie v rozsahu, který předčil všechna očekávání. Díky technologickému pokroku a účinné politické podpoře, včetně finančních pobídek, mohou větrná a solární energie cenově konkurovat elektřině z jiných zdrojů.

Čím dál větší podíl poptávky po energii v Evropě je tedy naplňován z čistých obnovitelných zdrojů energie. Energie z obnovitelných zdrojů je a bude klíčová nejen pro dosažení dlouhodobého cíle Evropy v oblasti klimatu a energetických cílů, ale také za účelem ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

Získávání, skladování, přeprava a úspora energie

Navzdory těmto pozitivním signálům stále existují klíčové výzvy, které musíme řešit, abychom posílili produkci energie z obnovitelných zdrojů a postupně ukončili naši závislost na fosilních palivech. Slunce naší planetě poskytuje množství čisté energie. Tuto energii však stále nedokážeme získávat, skladovat a přepravovat v takovém rozsahu, který by nám umožnil ji využívat kdykoliv a kdekoliv potřebujeme.

Jde o mnohem více než o technologickou výzvu. Znamená to odlišný způsob výroby a využívání energie a odklon od velmi omezeného počtu velkých výrobců, kteří upřednostňují určitá paliva, k decentralizovanější výrobě energie více výrobci a prozkoumání potenciálu místní energie z obnovitelných zdrojů. Decentralizovaná a široce rozšířená kapacita výroby energie může přispět také k energetické bezpečnosti v Evropě a umožnit, aby byl nadbytek přepravován z regionů bohatých na energii do těch, kde je jí nedostatek. Na místní úrovni by tento nový přístup mohl znamenat, že domácnosti se stanou výrobci energie prodávající přebytky sousedům prostřednictvím inteligentních sítí. Na regionální, národní a evropské úrovni by to znamenalo propojení energetických sítí a zainteresovaných subjektů.

Energetická účinnost a účinné využívání zdrojů obecně jsou stejně důležitou součástí dlouhodobých cílů Evropy v oblasti udržitelnosti. Lze říci, že při poskytování zboží a služeb a pro každodenní kvalitu našich životů se ve skutečnosti využívá pouze část původní energie. Energetické ztráty můžeme minimalizovat díky technologickým zlepšením, lépe izolovaným budovám, inteligentním sítím, normám a štítkům energetické účinnosti a především, inteligentnímu chování spotřebitelů energie – nás všech.

Některá odvětví, například doprava, mohou mít s přechodem na čistší alternativy energie větší potíže než jiná. V silniční dopravě se může elektřina vyráběná z obnovitelných zdrojů stát použitelnou alternativou fosilních paliv, ale je třeba vytvořit odpovídající infrastrukturu – sítě dobíjecích stanic. K nižšímu využívání fosilních paliv v dopravě mohou přispět také biopaliva, ale jejich celkový přínos je nutné posoudit vůči řadě faktorů, včetně možného tlaku na využívání půdy a vody během jejich produkce.

Výroba čisté energie

Navzdory uvedeným problémům již k přechodu na čistou energii napříč Evropou dochází. Majitelé nemovitostí, města, společnosti, regionální orgány, národní vlády a Evropská unie (EU) podnikají kroky a budují inteligentní sítě, instalují solární a větrné elektrárny, investují do inovací, přijímají normy a štítkují. Průkopnická města, kdysi známá pro své uhelné doly, berou inovace a obnovitelné zdroje energie za své a zároveň se snaží vyřešit svoji desetiletí trvající nezaměstnanost. Odvětví energie z obnovitelných zdrojů v Evropě pokračovalo v růstu i navzdory hospodářské recesi z roku 2008 a v současné době zaměstnává více než 1 milion lidí. Výzkumní pracovníci se zabývají způsoby, jak získat více solární nebo přílivové energie. Tato drobná úsilí a iniciativy je však nutné rozšířit po celém kontinentu a napříč všemi odvětvími ekonomiky.

Během tohoto úsilí bude nutné zodpovědět některé obtížné otázky, mimo jiné jak podpořit komunity, které budou zasaženy hospodářskou restrukturalizací v důsledku ukončení neudržitelných technologií a činností. Nebo zda lze nebo nelze všechny obnovitelné zdroje energie považovat za čisté z dlouhodobého hlediska a zda se budeme muset v krátkodobém a dlouhodobém horizontu spoléhat na nějaké překlenovací technologie.

Stejně jako jakékoliv zásadní změny, vyžaduje i tento přechod čas, zdroje a podporu dlouhodobých politických cílů a podpůrných opatření. Bude trvat desetiletí, než bude celá infrastruktura a kapacita výroby energie inteligentní a čistá. Evropská pracovní síla si také bude muset osvojit nové profesní dovednosti, především v komunitách, které jsou vysoce závislé na fosilních palivech, jako je uhlí. Naše volby a investiční rozhodnutí, která činíme dnes, určují naši cestu pro budoucí desetiletí.

Ve světě, kde se očekává, že světová poptávka po energii a přírodních zdrojích se bude znásobovat a dopady změny klimatu se budou stupňovat, existuje pouze jediná udržitelná možnost. A to je to, oč EU usiluje: nízkouhlíkové oběhové hospodářství, energetická unie zaměřená na obnovitelné zdroje, energetická účinnost, zabezpečení dodávek a dostupnost, to vše podporované z prostředků investovaných do infrastruktury, nových dovedností a inovací.

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel agentury EEA