Plýtvání potravinami

Bohatí nebo chudí, mladí nebo staří, potraviny potřebujeme všichni. Znamenají mnohem více než výživu a bohatství různých chutí na jazyku. Více než 4 miliardy lidí jsou závislé na třech základních plodinách — rýži, kukuřici a pšenici. Tyto tři plodiny zajišťují dvě třetiny našeho energetického příjmu. Vzhledem k tomu, že existuje více než 50 000 jedlých rostlinných druhů, vypadá náš skutečný denní jídelníček velmi chudě, neboť k dodávce potravin přispívá jen pár set druhů.

Za situace, kdy jsou miliardy osob závislé na několika málo plodinách, pocítil celý svět růst cen potravin v období let 2006 až 2008. Vyspělým zemím se sice celkově podařilo nakrmit své obyvatelstvo, avšak části Afriky se potýkaly s hladomorem. Příčinou nebylo jen selhání trhu.

K tlakům na zabezpečení potravin se přidává změna klimatu, přičemž některé regiony pociťují tento tlak tíživěji nežli jiné. Sucha, požáry a záplavy přímo omezují produkční schopnost. Změna klimatu bohužel často postihuje země, které jsou zranitelnější a u kterých je méně pravděpodobné, že mají prostředky k tomu, aby se přizpůsobily.

Avšak potraviny jsou v určitém smyslu jen jiným druhem „zboží”. Jejich produkce vyžaduje zdroje, jako jsou půda a voda. Podobně jako jiné produkty na trhu jsou i potraviny spotřebovávány nebo využívány a je možné jimi plýtvat. Množství potravin, které se promrhá, a to zejména v rozvinutých zemích, je značné, a to znamená také plýtvání zdroji využitými k výrobě těchto potravin.

Potravinářství a plýtvání potravinami patří mezi klíčové oblasti, na které od září 2011 upozorňuje „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje” Evropské komise. Ačkoliv se všeobecně uznává, že část potravin, které vyprodukujeme, vyplýtváme, je docela obtížné provést přesný odhad. Evropská komise odhaduje, že jen v EU se každoročně vyplýtvá 90 milionů tun potravin, což je asi 180 kg na osobu. Velká část těchto potravin je ještě vhodná k lidské spotřebě.

Nejen o potravinách

Dopady plýtvání potravinami na životní prostředí se neomezují na využití půdy a vody. Podle uvedeného plánu Evropské komise hodnotový řetězec potravin a nápojů v EU způsobuje 17 % našich přímých emisí skleníkových plynů a 28 % využití materiálních zdrojů.

Tristram Stuart, spisovatel a jeden z hlavních organizátorů iniciativy „Feeding the 5 000” (jejímž cílem je nakrmit 5 000 lidí na Trafalgar Square v Londýně), soudí, že většina bohatých zemí promrhá třetinu až polovinu všech svých potravin.

„Není to jen problém bohatého světa. Rozvojové země trpí v důsledku míry plýtvání potravinami skoro stejně jako lidé v bohatých zemích, ale z velmi odlišných důvodů. Většinou je na vině nedostatek přiměřené zemědělské infrastruktury, například posklizňové technologie. Dá se odhadnout, že nejméně třetina veškerých světových dodávek potravin se promrhá,” uvádí Tristram.

K plýtvání potravinami dochází v každé fázi produkčního a dodavatelského řetězce, a stejně tak ve fázi spotřeby. Může mít řadu příčin. Zčásti je plýtvání zaviněno právními předpisy, které jsou často zaváděny ve snaze chránit lidské zdraví. Další část může být spojena s preferencemi a zvyky spotřebitelů. Všechny tyto různé fáze a příčiny je třeba analyzovat a podle potřeby se na ně zaměřit, abychom omezili plýtvání potravinami.

Plán Evropské komise vyzývá ke „společnému úsilí zemědělců, potravinářského průmyslu, maloobchodníků a spotřebitelů v podobě nákladově efektivních výrobních technologií, udržitelného výběru potravin”. Evropský cíl je jasný: snížit do roku 2020 množství poživatelného potravinového odpadu v EU o polovinu. Někteří poslanci Evropského parlamentu skutečně vyzvali k tomu, aby byl rok 2013 vyhlášen „Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami”.

„Neexistuje žádný kouzelný proutek. Každý jednotlivý problém vyžaduje odlišné řešení,” říká Tristram a dodává: „Úžasnou zprávou je to, že můžeme snížit svůj dopad na životní prostředí a že to nemusí být za cenu obětí. Není to, jako kdybychom říkali lidem, aby méně létali, jedli méně masa nebo jezdili méně autem, i když to vše také možná budeme muset udělat. Je to vlastně příležitost. Musíme prostě přestat vyhazovat potraviny a místo toho si na nich pochutnat.“

Další informace

• Celosvětové plýtvání potravinami — statistiky a politiky — viz Organizace OSN pro potraviny a zemědělství: www.fao.org
• Politiky EU a cíle boje proti plýtvání potravinami (a další témata) — viz Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje