All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Většina lidí si vzpomene, že rok 2011 byl rokem finančních otřesů, zemětřesení spojeného s tsunami a jadernou pohromou v Japonsku, finanční pomoci evropským zemím a masových protestů označovaných souhrnně jako arabské jaro, hnutí Occupy Wall Street a španělských Indignados. Jen málokdo si však vzpomene, že to byl také rok, kdy vědci objevili více než 18 000 nových druhů obývajících naši planetu. Ještě méně lidí zřejmě dokáže jmenovat alespoň jeden druh, který byl prohlášen za vyhynulý.
Čtyři desetiletí správy záležitostí týkajících se životního prostředí nám pomohly vybudovat instituce, které nám umožňují lépe pochopit a řešit problematiku životního prostředí. Dvacet let po Summitu Země (1992) se vedoucí světoví představitelé znovu setkávají v Riu de Janeiro s cílem obnovit celosvětový závazek k podpoře zelené ekonomiky a zlepšit globální správu.
Několik desetiletí relativně stálého růstu v Evropě změnilo způsob našeho života. Vyrábíme a spotřebováváme více zboží a služeb. Více cestujeme a žijeme déle. Dopad našich hospodářských činností na životní prostředí doma i v zahraničí je však stále větší a zřetelnější. Právní předpisy týkající se životního prostředí, jsou‑li prováděny důkladně, dosahují konkrétních výsledků. Pokud se však zaměříme na to, čeho jsme dosáhli za posledních dvacet let, můžeme opravdu říci, že děláme vše, co je v našich silách?
Téměř vše, co spotřebováváme a vyrábíme, má dopad na naše životní prostředí. Když se každodenně rozhodujeme pro nákup určitého zboží nebo služeb, často nemyslíme na to, jakou „stopu” zanechávají na stavu životního prostředí. Jejich maloobchodní ceny málokdy vyjadřují skutečné náklady spojené s jejich pořízením. Existuje však mnoho věcí, které můžeme udělat pro to, aby naše spotřeba a výroba byly ekologičtější.
Ekonomiky mnoha rozvojových zemí se zaměřují na využívání přírodních zdrojů, aby vyvedly své obyvatelstvo z chudoby, přičemž potenciálně poškozují přírodní systémy, na kterých jsou závislé. Krátkodobá řešení často podkopávají blahobyt obyvatel v dlouhodobém výhledu. Mohou vlády přispívat ke stanovení „odpovídající” tržní ceny za služby přírody a ovlivnit tak hospodářská rozhodnutí? v tomto textu nabízíme bližší pohled na to, co znamená spotřeba vody v rámci produkce bavlny pro Burkinu Faso.
Hovoříme-li o nedostatku životně důležitých zdrojů, jakými jsou voda a půda, nebo zvyšujícím se tlaku na tyto zdroje, pak otázka, kdo o nich rozhoduje, může být stejně důležitá jako to, jak jsou přírodní zdroje řízeny a využívány. Často je nezbytná celosvětová koordinace, ale bez místní podpory a zapojení nelze ničeho dosáhnout.
For references, please go to https://www.eea.europa.eu/cs/signaly/signaly-2012/clanky or scan the QR code.
PDF generated on Neděle 02.04.2023 14:05
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 12 March 2023 21:56 from version 23.1.28
Software version: EEA Plone KGS 23.3.11
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními