Je zapotřebí přijmout další opatření k ochraně nejzranitelnějších občanů Evropy před znečištěním ovzduší, hlukem a extrémními teplotami

Změnit jazyk
Novinky Publikováno 04.02.2019 Poslední změna 16.04.2019
6 min read
Je třeba opatření, která lépe chrání chudé, starší osoby a děti před environmentálními riziky, jako je znečištění ovzduší, znečištění hlukem a extrémní teplotami, zejména ve východních a jižních regionech Evropy. Dnes vydaná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) varuje, že i přes celková zlepšení v kvalitě životního prostředí v Evropě je zdraví nejzranitelnějších občanů Evropy těmito riziky nadále neúměrně ohrožováno.

 Image © Elena Georgiou, My City /EEA

I přes velmi významný úspěch evropských politik v průběhu let v rámci zlepšování naší kvality života a ochrany životního prostředí si uvědomujeme, že v celé EU lze udělat víc pro to, abychom zajistili, že všichni Evropané, bez ohledu na věk, příjem nebo vzdělání, jsou dobře chráněni před environmentálními riziky, jimž čelíme

Hans Bruyninckx, výkonný ředitel agentury EEA

Zpráva agentury EEA „Unequal exposure and unequal impacts: social vulnerability to air pollution, noise and extreme temperatures in Europe“ upozorňuje na úzkou vazbu mezi sociálními a environmentálními problémy v celé Evropě. Rozšíření těchto environmentálních hrozeb a dopady, které mají na lidské zdraví, poměrně přesně odpovídají rozdílům v úrovni příjmů, nezaměstnanosti a vzdělání v Evropě.

Přestože politika a právní předpisy EU v uplynulých desetiletích vedly k významnému zlepšení životních podmínek z hlediska ekonomického i z hlediska kvality životního prostředí, rozdíly mezi regiony přetrvávají. Zpráva zdůrazňuje, že k úspěšnému vyřešení problémů v oblasti environmentální spravedlnosti je třeba lépe sladit sociální politiku a politiku životního prostředí a zlepšit opatření na lokální úrovni.

„Evropská komise soustavně zdůrazňuje, že v souvislosti s problematikou životního prostředí jsme Evropou, která chrání. Tuto zásadu lze nejlépe prověřit tak, že budeme zkoumat, jak chráníme zranitelné, slabé a bezbranné. Evropskou agenturu pro životní prostředí je třeba pochválit za tuto zprávu, která zkoumá, jak jsou chudí, starší a ti nejmladší ohrožováni zhoršenou kvalitou ovzduší, nadměrným hlukem a extrémními teplotami. Poskytuje nám informace ohledně naší snahy zajistit, abychom byli Evropou, která chrání všechny,“ uvedl Karmenu Vella, komisař EU pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov.

„I přes velmi významný úspěch evropských politik v průběhu let v rámci zlepšování naší kvality života a ochrany životního prostředí si uvědomujeme, že v celé EU lze udělat víc pro to, abychom zajistili, že všichni Evropané, bez ohledu na věk, příjem nebo vzdělání, jsou dobře chráněni před environmentálními riziky, jimž čelíme,“ řekl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel agentury EEA.

Exposure to PM2.5 mapped against GDP per capita, 2013-2014

Note: Exposure is expressed as population-weighted concentrations; mapped for NUTS 3 regions. 
Source: Based on ETC/ACM (2018a).

 

Annual number of cooling degree days (CDDs; 1990-2016 average) mapped against long-term unemployment (left) and proportion of people 75 years old or older (right), 2013-2014

Note: Number of cooling degree days per year is the 1990-2015 average. The long-term unemployment rate and the percentage of people 75 years old or older are classified using quantiles, i.e. five equal intervals. Mapped for NUTS 2 regions. 
Source: EEA based on the E-OBS dataset (updated from Haylock et al., 2008) and Eurostat.

Hlavní zjištění

Znečištění ovzduší a znečištění hlukem

  • Východoevropské regiony (zahrnující Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko) a regiony v jižní Evropě (zahrnující Španělsko, Portugalsko, Itálii a Řecko), kde jsou příjmy a vzdělání nižší a míry nezaměstnanosti vyšší, než je evropský průměr, byly více vystaveny látkám znečišťujícím ovzduší, včetně částic a přízemního ozonu (O3),
  • bohatší regiony, včetně velkých měst, mívají v průměru vyšší koncentraci oxidu dusičitého (NO2), především kvůli vysoké míře silniční dopravy a hospodářských činností. Nicméně i v rámci těchto regionů jsou chudší komunity vystavovány vyšším místním koncentracím NO2,
  • expozice hluku je mnohem více místně lokalizována než expozice znečištění ovzduší a hladiny hluku se mohou i na malém prostoru značně lišit. Analýza odhalila předběžnou souvislost mezi hladinami hluku ve městech a nižšími příjmy domácnosti, což naznačuje, že města s chudší populací vykazují vyšší hladiny hluku.

Extrémní teploty

  • Regiony jižní a jihovýchodní Evropy jsou více postihovány vyššími teplotami. Mnoho regionů v Bulharsku, Chorvatsku, Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku rovněž vykazuje nižší příjmy a vzdělání, vyšší úrovně nezaměstnanosti a početnější starší populace. Tyto sociodemografické faktory mohou snížit schopnost jednotlivců reagovat na teplo a vyhýbat se mu, a tudíž mohou vést k nepříznivým dopadům na zdravotní stav.
  • Kvůli nekvalitnímu bydlení a cenám energie nedokáže v některých částech Evropy velký počet lidí udržet ve svých domovech přiměřenou teplotu. V důsledku toho dochází i nadále k onemocněním a úmrtím, která jsou spojena s vystavením nízkým teplotám.

Jak se tento problém řeší?

Evropská unie (EU) jako celek dosáhla v uplynulých desetiletích značného pokroku v oblasti snižování míry znečištění ovzduší a členské státy zavedly různé politiky EU, aby došlo ke zlepšení v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. Regionální politika EU prokázala svoji účinnost při napomáhání řešení sociální a ekonomické nerovnosti. Řada regionálních a městských orgánů je rovněž proaktivní v omezování dopadu environmentálních rizik na nejzranitelnější členy společnosti:

  • lepší územní plánování a řízení silničního provozu, jako je zavedení nízkoemisních zón v centrech měst, pomáhají snížit vystavení znečištění ovzduší a hluku v oblastech, kde žijí sociálně zranitelné skupiny,
  • k lepší kvalitě ovzduší v oblastech s nízkými příjmy vede také zákaz některých paliv pro vytápění domácností, například uhlí. Uvedené je však třeba kombinovat s dotacemi na přechod na čistší možnosti vytápění pro domácnosti s nízkými příjmy
  • Příkladem opatření zaměřujících se na ochranu dětí před hlukem, který pochází z letecké a silniční dopravy, je zajišťování protihlukových stěn a ochranných konstrukcí na venkovních dětských hřištích.
  • Mnohé národní a lokální orgány přišly s akčními plány s cílem zlepšit reakci na mimořádné situace a pomáhat tak seniorům a jiným zranitelným skupinám během období horkého nebo chladného počasí. To je často doplňováno občanskými nebo dobrovolnickými iniciativami.
  • Přizpůsobování se změně klimatu pomáhá při přípravě na stále častější a extrémnější období horkého počasí. Zejména zajišťování většího množství zeleně pomáhá ochladit centra měst a pro jejich obyvatele je zároveň přínosem v oblasti zdraví a kvality života.

Základní informace o hodnocení

Znečištění a jiná environmentální rizika představují zdravotní rizika pro všechny, mají však výraznější dopady na některé osoby z důvodu jejich věku nebo zdravotního stavu. Schopnost jednotlivců vyhnout se těmto rizikům nebo je úspěšně zvládat je rovněž ovlivňována jejich příjmem, tím, zda jsou či nejsou zaměstnáni, nebo úrovní vzdělání. Zpráva agentury EEA posuzuje souvislost mezi sociální a demografickou nerovností a různými úrovněmi expozice znečištění ovzduší, hlukem a extrémním teplotám v Evropě.

Související obsah

Novinky a články

Související publikace

Podpůrné číselné údaje

Temporal coverage

Akce dokumentů
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100