Životní prostředí a zdraví

V Evropě se hlavní zdravotní problémy související se životním prostředím vztahují ke znečištění vnějšího a vnitřního ovzduší, nízké kvalitě vody, nedostatečné hygieně a nebezpečným chemikáliím. Ke zdravotním důsledkům, které z toho vyplývají, patří respirační a kardiovaskulární onemocnění, zhoubné nádory, astma a alergie, jakož i poruchy reprodukce a nervového vývoje.

Hlavními hrozbami pro lidské zdraví vyplývajícími ze znečištění ovzduší jsou jemné částice a přízemní ozon. V rámci programu EU Čistý vzduch pro Evropu (CAFE) bylo odhadnuto, že vinou expozice jemným částicím (PM_2,5) za rok předčasně umírá celkem 348 000 lidí. Při dané úrovni expozice se průměrná očekávaná délka života snižuje přibližně o rok.

V zelené knize EU o expozici hluku se konstatuje, že asi 20 % obyvatel EU je vystaveno úrovním hluku, které zdravotničtí odborníci považují za nepřijatelné, tj. které mohou lidi obtěžovat, narušovat jim spánek a vést k nepříznivým účinkům na zdraví.

Jednou z hlavních příčin expozice lidí znečištěnému ovzduší a hluku je zejména v městských oblastech doprava.

Mnohem méně je známo o zdravotních důsledcích chemických látek. Rostoucí obavy vzbuzují účinky expozice nízkým koncentracím kombinace chemikálií po dlouhá období v průběhu našeho života, a zvláště během raného dětství a těhotenství.

Perzistentní chemické látky s dlouhodobými účinky, jako jsou polychlorované bifenyly (PCB) a chlorfluoruhlovodíky (CFC), a látky používané v materiálech s dlouhou životností, například stavebních materiálech, mohou představovat riziko i poté, co byla jejich výroba ukončena.

Mnohé znečišťující látky se známými účinky na lidské zdraví se postupně stávají předmětem regulace. Objevují se však nové problémy, u nichž zatím nejsou dostatečně známy ekologické cesty ani účinky na zdraví. K nim patří elektromagnetická pole (EMF), léčivé přípravky v životním prostředí a některá infekční onemocnění (na jejichž šíření může mít vliv změna klimatu). Aby se zkrátila doba mezi zjištěním možného nebezpečí a přijetím opatření nebo provedením zásahu, je třeba podporovat vznik systémů „včasného varování“.

Lidské zdraví bylo vždy ohrožováno přírodními nebezpečími, jako jsou bouře, povodně, požáry, sesuvy půdy a sucha. Důsledky takovýchto událostí jsou zhoršovány nedostatečnou připraveností a lidskou činností, která vede například k odlesňování, změně klimatu a ubývání biologické rozmanitosti.