Půda – úvod

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna Úterý 31.01.2017 14:16
Půda tvoří základ 90 % veškeré produkce potravin, krmiv, vlákniny a paliv a poskytuje suroviny pro činnosti od zahradnictví po stavebnictví. Půda je také nezbytná pro zdraví ekosystému: čistí a reguluje vodu, je hnací silou pro koloběh živin a prostorem pro mnoho rostlinných a živočišných druhů. Tvoří tak základ pro biologickou rozmanitost a uchovávání genofondu. Je globálním úložištěm uhlíku a hraje významnou úlohu při potenciálním zpomalování změny klimatu a jejích dopadů. Navíc díky tomu, že dokáže uchovávat stopy lidské minulosti, je důležitým prvkem našeho kulturního dědictví.

Půda je však vystavena neustálým a často protichůdným požadavkům naší společnosti. Schopnost půdy zajišťovat ekosystémové služby (z hlediska produkce potravin, jako zázemí pro biologickou rozmanitost a jako regulátor plynů, vody a živin) ji vystavuje silnému tlaku lidských potřeb. Sledované parametry, jako je míra zakrytí půdy, eroze, úbytek organické hmoty a kontaminace snižují regenerační schopnosti půdy nebo její schopnost vstřebávat změny, kterým je vystavena.

Z hlediska délky lidského života lze půdu považovat za neobnovitelný zdroj. Jako společnost s ní musíme zacházet udržitelným způsobem, abychom mohli i nadále využívat jejích výhod. Navzdory velkému rozsahu činností, které v konečném důsledku závisejí na půdě, neexistují žádné konkrétní právní předpisy EU o ochraně půdy. Na rozdíl od vody a vzduchu se ochrana půdy dosud řeší nepřímo nebo v rámci jednotlivých resortů: zemědělství a lesnictví, energetika, vodohospodářství, změna klimatu, ochrana přírody, odpady a chemické látky. Chybějící soudržná politika týkající se půdy na úrovni EU se odráží také v nedostatku harmonizovaných dat o půdě.

Nicméně v posledních deseti letech jsme zaznamenali politický pokrok a koordinované úsilí zaměřené na sběr dat. Tematická strategie Evropské komise pro ochranu půdy z roku 2006 zdůrazňuje nutnost ochrany  přirozeného fungování půdy jako základního prvku udržitelného rozvoje. Na světové úrovni se problematikou půdy zabývá Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) v rámci širšího pojmu znehodnocování půdy (prozatím se omezuje na suché oblasti). Pojem zachování funkcí půdy byl nedávno zakotven v pojetí neutrality ve znehodnocování půdy v rámci cílů udržitelného rozvoje schválených Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2015. Cíle udržitelného rozvoje zahrnují též cíle týkající se kvality půdy, kontaminace půdy a nakládání s chemickými látkami a odpady. Implementace těchto cílů může poskytnout důležitý nástroj pro opatření v oblasti ochrany půdy v Evropě. Neustále pokračuje snaha harmonizovat a standardizovat získávání dat o půdě pro veřejné využití, a to jak na světové, tak na evropské úrovni.

EEA provádí hodnocení na základě indikátorů týkajících se řady témat z oblasti využívání půdy a půdy v rámci tematického klastru indikátorů využívání půdy a půdy (souboru LSI). Soubor LSI obsahuje indikátory záboru půdy, nepropustnosti, správy kontaminovaných míst, vlhkosti půdy, eroze půdyorganického uhlíku v půdě. Plánují se indikátory fragmentace a recyklace půdy. Pravidelné aktualizování několika z uvedených indikátorů umožňují služby monitorování země v rámci programu Copernicus. EEA také zveřejňuje hodnocení specifických témat týkajících se půdy prováděná ad-hoc, jako je účinnost půdních zdrojů v urbanizovaných oblastech nebo obsah živin a kovů v půdě.

EEA na tomto tématu spolupracuje s kolegy z Evropské komise (zejména ze Společného výzkumného střediska (JRC) a GŘ pro životní prostředí), zástupci sítě Eionet z Národního referenčního střediska pro půdu a její využití a územní plánování i s dalšími evropskými sítěmi a odborníky. Mezi světové partnery patří sekretariát UNCCD, celosvětové partnerství v oblasti půdního hospodářství „Global Soil Partnership“, Iniciativa pro globální půdní indikátory (Global Land Indicators Initiative), kterou provádí středisko OSN Habitat a Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

Práci EEA v této tematické oblasti podporují příslušná evropská tematická centra již od roku 1996; práci EEA v oblasti půdy v současné době podporuje Evropské tematické centrum pro městské, pozemkové a půdní systémy (ETC/ULS), které působí od roku 2014. V roce 2007 byly činnosti v oblasti shromažďování dat o půdě převedeny do Evropského datového půdního centra v JRC.

Související obsah

Související indikátory

Progress in management of contaminated sites Progress in management of contaminated sites Local soil contamination in 2011 was estimated at 2.5 million potentially contaminated sites in the EEA-39, of which about 45 % have been identified to date. About one third of an estimated total of 342 000 contaminated sites in the EEA-39 have already been identified and about 15 % of these 342 000 sites have been remediated. However, there are substantial differences in the underlying site definitions and interpretations that are used in different countries.   Four management steps are defined for the management and control of local soil contamination, namely site identification (or preliminary studies), preliminary investigations, main site investigations, and implementation of risk reduction measures. Progress with each of these steps provides evidence that countries are identifying potentially contaminated sites, verifying if these sites are actually contaminated and implementing remediation measures where these are required. Some countries have defined targets for the different steps.   Thirty of the 39 countries surveyed maintain comprehensive inventories for contaminated sites: 24 countries have central national data inventories, while six countries, namely Belgium, Bosnia-Herzegovina, Germany, Greece, Italy and Sweden, manage their inventories at the regional level. Almost all of the inventories include information on polluting activities, potentially contaminated sites and contaminated sites.   Contaminated soil continues to be commonly managed using “traditional” techniques, e.g. excavation and off-site disposal, which accounts for about one third of management practices. In-situ and ex-situ remediation techniques for contaminated soil are applied more or less equally.   Overall, the production sectors contribute more to local soil contamination than the service sectors, while mining activities are important sources of soil contamination in some countries. In the production sector, metal industries are reported as most polluting whereas the textile, leather, wood and paper industries are minor contributors to local soil contamination. Gasoline stations are the most frequently reported sources of contamination for the service sector.   The relative importance of different contaminants is similar for both liquid and solid matrices. The most frequent contaminants are mineral oils and heavy metals. Generally, phenols and cyanides make a negligible overall contribution to total contamination.   On average, 42 % of the total expenditure on the management of contaminated sites comes from public budgets. Annual national expenditures for the management of contaminated sites are on average about EUR 10.7 per capita. This corresponds to an average of 0.041 % of the national GDP. Around 81 % of the annual national expenditures for the management of contaminated sites is spent on remediation measures, while only 15 % is spent on site investigations. It should be noted that all results derive from data provided by 27 (out of 39) countries that returned the questionnaire, and not all countries answered all questions.

Viz také

Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100