Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Témata / Využívání půdy / Využívání půdy

Využívání půdy

Využívání půdy vede ke změnám krajiny, ekosystémů a životního prostředí, jaké nemají v minulosti obdoby. Nejrychleji rostoucí podíl na obsazení půdy mají městské oblasti a s nimi související infrastruktura a tento růst se děje především na úkor produktivní zemědělské půdy. Venkovská krajina se mění v důsledku intenzifikace zemědělství, opouštění půdy a využívání lesů. Pobřežní a horské krajiny procházejí výraznou územní reorganizací kvůli intenzivnímu cestovnímu ruchu a rekreačním činnostem.

Činnosti jako zemědělství, lesnictví, doprava a bydlení využívají půdu a mění její přirozený stav a funkce. Ve využívání půdy má kořeny řada ekologických problémů – způsobuje změnu klimatu, ubývání biologické rozmanitosti a znečištění vody, půdy a ovzduší. Dopady přitom mohou být přímé, např. ničení přírodních stanovišť a krajiny, nebo nepřímé, např. zakrývání půdy a odlesňování, které zvyšuje riziko povodní. Změna klimatu vede mimo jiné k dezertifikaci, změnám krajinného pokryvu a přívalovým povodním.

Celkem 75 % obyvatelstva Evropy žije ve městech, a otázky městského využití půdy tedy nyní mají klíčový význam. Stejně důležité však je i řízení zemědělské půdy a jejích četných funkcí – produkce potravin, ochrany přírody, rekreace a bydlení. Rostoucí zabírání půdy pro účely urbanizace probíhá především na úkor zemědělské půdy. V období 1990–2000 připadalo z veškeré plochy přeměněné na umělé prostředí 48 % na ornou půdu nebo plochy s trvalými kulturami a 36 % na pastviny nebo smíšenou zemědělskou půdu. Kvůli růstu dopravy se zvýšilo také zabírání půdy pro dopravní infrastrukturu.

Hory a vrchoviny, které jsou evropskými rezervoáry vody, opouštějí jejich tradiční uživatelé, například pastevci, na jejichž místo přicházejí lyžaři. Lesní hospodářství se muselo přizpůsobit celosvětové ekonomické poptávce po produkci dřeva.

Pobřeží se mění na umělé plochy utvořené člověkem ještě rychlejším tempem. Velikost populací v pobřežních oblastech Evropy se neustále zvyšuje, někdy dokonce rychleji než ve vnitrozemských oblastech. Zdá se, že nejdůležitější činností na moři se stala turistika, a to zejména v jižních zemích, ale také ve státech u Baltského moře, jako jsou Polsko a Finsko. A tato aktivita má velmi velké územní a sezónní dopady; cestovní ruch ovlivňuje celou Evropu.

Na pobřežích probíhá zrychlující se urbanizace. Hustota obyvatelstva v pobřežních oblastech je v průměru o 10 % vyšší než ve srovnatelných vnitrozemských oblastech. Přeměna přírodních oblastí na pobřeží na umělé plochy roste ještě rychlejším tempem než hustota obyvatelstva. Hlavními příčinami jsou bydlení (na mnoha místech převážně vedlejší bydlení), služby, rekreace a dopravní infrastruktura.

Více o trendech využití půdy v Evropě.

Geographic coverage

Komentáře

Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100