Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Témata / Pobřeží a moře / Pobřeží a moře

Pobřeží a moře

Změnit jazyk
Lidské aktivity vyvolávají v pobřežních a mořských ekosystémech bezprecedentní změny prostředí. Tlak nadměrného rybolovu, znečištění z pozemních i mořských zdrojů, urbanizace, úbytku a degradace cenných stanovišť a invaze nepůvodních druhů roste na celém světě. Všechny tyto dopady pravděpodobně ještě umocní měnící se klima.

Evropu obklopují čtyři mořské oblasti: Středozemní, Černé a Baltské moře a severní Atlantský oceán, který zahrnuje i Severní moře. Evropa také dále provádí řadu námořních činností v Arktidě.

Činnost člověka je často soustředěna do pobřežních oblastí, které mají nejnižší schopnost se jí přizpůsobit a kde jsou také nežádoucí účinky nepatrnější. Mezi hlavní hrozby pro evropské pobřežní oblasti patří znečištění a eutrofizace vod, úbytek biologické rozmanitosti, rozvoj měst, zhoršování stavu krajiny a pobřežní eroze.

Zajímavosti o mořích a pobřežích Evropy

  • Rozloha mořských oblastí spadajících pod pravomoc členských států EU je větší než celkové pevninské území EU.
  • Evropská unie má pobřeží v délce 68 000 km, což je více než třikrát více než v případě Spojených států amerických a téměř dvakrát více než u pobřeží Ruska. Pokud zahrneme další členské země agentury EEA – Island, Norsko a Turecko – měří pobřeží EU 185 000 km.
  • Téměř polovina obyvatel EU žije ve vzdálenosti méně než 50 km od moře a většina jich je soustředěna v městských oblastech podél pobřeží. V roce 2001 žilo 70 milionů lidí, tedy 14 % z celé populace EU, do vzdálenosti 500 metrů od pobřeží.
  • Moře je v Evropě nejoblíbenější prázdninovou destinací: 63 % evropských rekreantů si přímořské oblasti volí jako cíl své dovolené. Asi 8 až 10 milionů lidí v Evropě rybaří pro sport nebo zábavu a spadají tak do celoevropského odvětví vydělávajícího mezi 8 a 10 miliardami EUR za rok.
  • Ekonomický majetek ve vzdálenosti do 500 metrů od moře má odhadovanou hodnotu 500 až 1 000 miliard EUR.
  • Veřejné výdaje EU na ochranu pobřeží proti poškození erozí a záplavami by měly mezi lety 1990 a 2020 dosáhnout 5,4 miliardy EUR.

[ES, 2006: Maritime Facts and Figures – Údaje a čísla o pobřežních oblastech (datum zveřejnění: 27. září 2010)]

O pobřežích a mořích

Regional sea characteristics

Charakteristiky regionálních moří

Mezi moře Evropy patří Baltské moře, Černé moře, severovýchodní Atlantik a Středozemní moře. Severovýchodní Atlantik zahrnuje nejen Severní moře, ale i Severní ledový oceán, Barentsovo moře, Irské a Keltské moře, Biskajský záliv a pobřeží Iberského poloostrova.

Baltské moře je polouzavřeným mořem s nízkou slaností v důsledku omezené výměny vody se severovýchodním Atlantikem a s rozsáhlou oblastí ústí řek. Tyto podmínky činí toto moře obzvlášť citlivé na nepřirozenou eutrofizaci.

I Černé moře patří k částečně uzavřeným mořím. Je také největší světovou bezodtokovou pánví s omezenou výměnou vody se Středomořím. Jeho vody jsou v hloubce od 150 do 200 metrů anoxické. Povrchová salinita vod Černého moře je středního rozsahu. Existuje přesvědčení, že na většině území Černého moře jsou zásoby ropy a zemního plynu a probíhá zde průzkum výskytu těchto zdrojů.

I Středozemní moře je polouzavřeným mořem s vysokou slaností v důsledku vysokého odparu a nízkého přítoku vody řekami. V omezeném rozsahu zde probíhá výměna vody s Atlantským oceánem a Černým mořem. Představuje biologicky nejrozmanitější moře Evropy.

Severovýchodní Atlantik zahrnuje řadu moří a velký klimatický spád. Jedná se o vysoce produktivní oblast obsahující ty nejcennější rybolovné oblasti Evropy a mnoho jedinečných přírodních stanovišť a ekosystémů. Mimoto je také místem největších zásob ropy a zemního plynu celého kontinentu.

Pobřeží definujeme jako oblast styku pevniny a moře. Ve 24 pobřežních zemích EEA existuje 560 000 km2 pobřežních zón, což odpovídá 13 % z celkové pevninské hmoty těchto zemí (podle údajů Corine Land Cover z roku 2000).

Mořské hlubiny a mořské dno tvoří rozsáhlý a komplexní systém, který je se zbytkem planety propojen výměnou hmoty, energie a biologické rozmanitosti. Fungování hlubinných mořských ekosystémů je zásadní pro globální biogeochemické cykly, na nichž závisí většina života na Zemi, včetně lidské civilizace. Nacházejí se jak v evropských, tak v mezinárodních vodách Atlantiku a Severního ledového oceánu. Za hluboké moře obvykle označujeme mořské oblasti nacházející se v hloubce větší než 400 metrů.

Degradace mořských a pobřežních ekosystémů je zaznamenána v Baltském, Černém a Středozemním moři, v severovýchodním Atlantiku a v Arktidě. Činnosti postihující životní prostředí jsou důsledkem uspokojováním našich okamžitých lidských potřeb, negativně však ovlivňují druhy a stanoviště, které se vyvinuly během tisíců, ne-li milionů let. Někdy dokonce nevratně.

Tyto činnosti jsou spojeny s vysokou a stále více rostoucí hustotou obyvatelstva podél pobřeží Evropy, rybařením, zemědělským znečištěním, průmyslovými chemikáliemi, rozvojem cestovního ruchu, lodní dopravou, technickým zázemím na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a dalších aktivit vázaných na moře.

Konkrétní problémy:

  • I přes značné zlepšení čištění odpadních vod zůstává hlavním problémem v pobřežním a mořském prostředí difúzní znečištění živinami vyplývající ze zemědělství. Tímto znečištěním dochází k urychlování růstu fytoplanktonu a může vést k rozsáhlému úbytku kyslíku.
  • Koncentrace některých těžkých kovů a neodbouratelných organických kontaminujících látek v mořské biotě přesahují na vybraných místech ve všech mořích Evropy hodnoty pro potraviny. Počet případů rozsáhlého úniku ropy způsobeného havárií se snížil, úniky ropy u běžných činností jako doprava či rafinerie jsou však stále značné. Tyto látky se hromadí v potravním řetězci.
  • Prostřednictvím lodní dopravy a rybářství se šíří invazivní druhy a mohou mít zničující důsledky pro ekosystémy a celou společnost. Roční ekonomické ztráty zapříčiněné vodními invazivními druhy se celosvětově odhadují na více než 100 miliard USD.
  • Ve všech evropských mořích dochází k neudržitelnému rybolovu, což představuje hrozbu pro životaschopnost evropských populací ryb. Pokračují škodlivé metody rybolovu, jako např. lov tažením vlečných sítí po dně. Vedlejšími úlovky jsou ryby, ptáci, savci a želvy a mořská stanoviště a ekosystémy tak sužuje pákový efekt. Rybaření může měnit mořský ekosystém.
  • I když dochází ke zlepšování ochrany mořských a pobřežních stanovišť a druhů vyhlašováním pobřežních a mořských lokalit v rámci soustavy Natura 2000, jedná se stále o pomalý a náročný proces. Stav některých pobřežních a většiny mořských stanovišť dosud nebyl vyhodnocen a 22 % mořských savců hrozí vyhynutí.
  • Cestovní ruch, který je motorem rozvoje měst podél pobřeží Středozemního moře, se nyní stává hnací silou rozvoje i na pobřeží Černého moře.
  • V důsledku změny klimatu dochází ke stoupání povrchové teploty moře a zvyšování mořské hladiny. Mořské a pobřežní druhy přesouvají v reakci na tyto změny své geografické a sezónní rozšíření a budeme-li chtít zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí, bude nutno se těmto změnám stále více přizpůsobovat při řízení rybolovu a péči o přírodní stanoviště. pH oceánů bude nadále klesat v reakci na zvyšující se koncentraci CO2 v ovzduší. Korálové útesy v zámořských územích Evropy, tato střediska biologické rozmanitosti, jsou ohroženy jak rostoucí teplotou, tak okyselováním.

Směry evropské politiky

Řešení ekologických potíží evropských pobřeží a moří vyžaduje politickou reakci, která bude působit napříč oblastmi politiky týkajícími se vody, přírody, znečištění, rybolovu, změny klimatu a územního plánování. Na ty se dosud historicky nahlíželo jako na samostatné oblasti politiky, od přijetí rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (MSFD) v roce 2008 je tu však reakce integrovaná: při přístupu k péči o životní prostředí se bere v úvahu celý ekosystém a cíl dosažení dobrého stavu životního prostředí se stanovuje v mnoha specifických environmentálních ohledech. MSFD vychází z rámcové směrnice o vodách (WFD), která upravuje ekologický stav pobřežních a brakických vod zohledňováním vlivu živin a chemických i hydromorfologických vlivů, a také ze směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, které stanoví cíle ochrany týkající se některých mořských a pobřežních stanovišť a druhů.

Růst námořního a zemědělského odvětví a cestovního ruchu se očekává i nadále, přičemž významným budoucím cílem MSFD bude zajistit, aby byl tento růst environmentálně udržitelný, a to prostřednictvím strategií péče. Tyto strategie lze podpořit zavedením zásad plánování, které jsou v souladu s integrovaným řízením pobřežních zón (ICZM) a námořním územním plánováním (MSP).

Přestože MSFD stanoví environmentální cíle pro stav populací ryb, podléhají veškeré aspekty rybolovu společné rybářské politice (CFP). V roce 2012 bude přijata další reforma.

Související odkazy

  • MSFD vyžaduje u řady biologických prvků, včetně ryb, dosažení dobrého stavu životního prostředí v mořských vodách do roku 2020. Očekává se zde snížení zátěže a dopadů znečištění v mořském prostředí.
  • Z ICZM plynou doporučení k vypracování strategií k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží.
  • MSP je nástrojem podporujícím vypracovávání strategií udržitelného využití moře, a to propojením většího počtu uživatelů jeho bohatství.
  • WFD vyžaduje dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu biologických a chemických prvků v ústích řek a na pobřeží v celé EU do roku 2015, a očekává se od ní snížení zátěže a dopadů znečištění v ústích řek a na pobřeží. Kromě toho také sníží vlivy hydromorfologických změn.
  • směrnice o dusičnanech zaměřená na snížení znečištění dusičnany ze zemědělských pozemků,
  • směrnice o čištění městských odpadních vod zaměřená na snížení znečištění plynoucího z čistíren odpadních vod a vybraných odvětví;
  • směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích (viz legislativa EU na ochranu přírody) jsou základem evropské politiky v ochraně přírody. Směrnice o stanovištích je postavena na dvou pilířích: soustavy chráněných území Natura 2000 a přísného systému ochrany druhů.
  • Hrozbou změny klimatu se celosvětově zabývá Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC). Její součást, Kjótský protokol, stanoví závazné emisní cíle pro rozvinuté země, které jej ratifikují, tedy např. členské státy EU. Více informací o politikách týkajících se změny klimatu.

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33177 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100