Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Témata / Pobřeží a moře / Pobřeží a moře

Pobřeží a moře

Změnit jazyk
Lidské aktivity vyvolávají v pobřežních a mořských ekosystémech bezprecedentní změny prostředí. Tlak nadměrného rybolovu, znečištění z pozemních i mořských zdrojů, urbanizace, úbytku a degradace cenných stanovišť a invaze nepůvodních druhů roste na celém světě. Všechny tyto dopady pravděpodobně ještě umocní měnící se klima.

Evropu obklopují čtyři mořské oblasti: Středozemní, Černé a Baltské moře a severní Atlantský oceán, který zahrnuje i Severní moře. Evropa také dále provádí řadu námořních činností v Arktidě.

Činnost člověka je často soustředěna do pobřežních oblastí, které mají nejnižší schopnost se jí přizpůsobit a kde jsou také nežádoucí účinky nepatrnější. Mezi hlavní hrozby pro evropské pobřežní oblasti patří znečištění a eutrofizace vod, úbytek biologické rozmanitosti, rozvoj měst, zhoršování stavu krajiny a pobřežní eroze.

Zajímavosti o mořích a pobřežích Evropy

  • Rozloha mořských oblastí spadajících pod pravomoc členských států EU je větší než celkové pevninské území EU.
  • Evropská unie má pobřeží v délce 68 000 km, což je více než třikrát více než v případě Spojených států amerických a téměř dvakrát více než u pobřeží Ruska. Pokud zahrneme další členské země agentury EEA – Island, Norsko a Turecko – měří pobřeží EU 185 000 km.
  • Téměř polovina obyvatel EU žije ve vzdálenosti méně než 50 km od moře a většina jich je soustředěna v městských oblastech podél pobřeží. V roce 2001 žilo 70 milionů lidí, tedy 14 % z celé populace EU, do vzdálenosti 500 metrů od pobřeží.
  • Moře je v Evropě nejoblíbenější prázdninovou destinací: 63 % evropských rekreantů si přímořské oblasti volí jako cíl své dovolené. Asi 8 až 10 milionů lidí v Evropě rybaří pro sport nebo zábavu a spadají tak do celoevropského odvětví vydělávajícího mezi 8 a 10 miliardami EUR za rok.
  • Ekonomický majetek ve vzdálenosti do 500 metrů od moře má odhadovanou hodnotu 500 až 1 000 miliard EUR.
  • Veřejné výdaje EU na ochranu pobřeží proti poškození erozí a záplavami by měly mezi lety 1990 a 2020 dosáhnout 5,4 miliardy EUR.

[ES, 2006: Maritime Facts and Figures – Údaje a čísla o pobřežních oblastech (datum zveřejnění: 27. září 2010)]

O pobřežích a mořích

Regional sea characteristics

Charakteristiky regionálních moří

Mezi moře Evropy patří Baltské moře, Černé moře, severovýchodní Atlantik a Středozemní moře. Severovýchodní Atlantik zahrnuje nejen Severní moře, ale i Severní ledový oceán, Barentsovo moře, Irské a Keltské moře, Biskajský záliv a pobřeží Iberského poloostrova.

Baltské moře je polouzavřeným mořem s nízkou slaností v důsledku omezené výměny vody se severovýchodním Atlantikem a s rozsáhlou oblastí ústí řek. Tyto podmínky činí toto moře obzvlášť citlivé na nepřirozenou eutrofizaci.

I Černé moře patří k částečně uzavřeným mořím. Je také největší světovou bezodtokovou pánví s omezenou výměnou vody se Středomořím. Jeho vody jsou v hloubce od 150 do 200 metrů anoxické. Povrchová salinita vod Černého moře je středního rozsahu. Existuje přesvědčení, že na většině území Černého moře jsou zásoby ropy a zemního plynu a probíhá zde průzkum výskytu těchto zdrojů.

I Středozemní moře je polouzavřeným mořem s vysokou slaností v důsledku vysokého odparu a nízkého přítoku vody řekami. V omezeném rozsahu zde probíhá výměna vody s Atlantským oceánem a Černým mořem. Představuje biologicky nejrozmanitější moře Evropy.

Severovýchodní Atlantik zahrnuje řadu moří a velký klimatický spád. Jedná se o vysoce produktivní oblast obsahující ty nejcennější rybolovné oblasti Evropy a mnoho jedinečných přírodních stanovišť a ekosystémů. Mimoto je také místem největších zásob ropy a zemního plynu celého kontinentu.

Pobřeží definujeme jako oblast styku pevniny a moře. Ve 24 pobřežních zemích EEA existuje 560 000 km2 pobřežních zón, což odpovídá 13 % z celkové pevninské hmoty těchto zemí (podle údajů Corine Land Cover z roku 2000).

Mořské hlubiny a mořské dno tvoří rozsáhlý a komplexní systém, který je se zbytkem planety propojen výměnou hmoty, energie a biologické rozmanitosti. Fungování hlubinných mořských ekosystémů je zásadní pro globální biogeochemické cykly, na nichž závisí většina života na Zemi, včetně lidské civilizace. Nacházejí se jak v evropských, tak v mezinárodních vodách Atlantiku a Severního ledového oceánu. Za hluboké moře obvykle označujeme mořské oblasti nacházející se v hloubce větší než 400 metrů.

Degradace mořských a pobřežních ekosystémů je zaznamenána v Baltském, Černém a Středozemním moři, v severovýchodním Atlantiku a v Arktidě. Činnosti postihující životní prostředí jsou důsledkem uspokojováním našich okamžitých lidských potřeb, negativně však ovlivňují druhy a stanoviště, které se vyvinuly během tisíců, ne-li milionů let. Někdy dokonce nevratně.

Tyto činnosti jsou spojeny s vysokou a stále více rostoucí hustotou obyvatelstva podél pobřeží Evropy, rybařením, zemědělským znečištěním, průmyslovými chemikáliemi, rozvojem cestovního ruchu, lodní dopravou, technickým zázemím na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a dalších aktivit vázaných na moře.

Konkrétní problémy:

  • I přes značné zlepšení čištění odpadních vod zůstává hlavním problémem v pobřežním a mořském prostředí difúzní znečištění živinami vyplývající ze zemědělství. Tímto znečištěním dochází k urychlování růstu fytoplanktonu a může vést k rozsáhlému úbytku kyslíku.
  • Koncentrace některých těžkých kovů a neodbouratelných organických kontaminujících látek v mořské biotě přesahují na vybraných místech ve všech mořích Evropy hodnoty pro potraviny. Počet případů rozsáhlého úniku ropy způsobeného havárií se snížil, úniky ropy u běžných činností jako doprava či rafinerie jsou však stále značné. Tyto látky se hromadí v potravním řetězci.
  • Prostřednictvím lodní dopravy a rybářství se šíří invazivní druhy a mohou mít zničující důsledky pro ekosystémy a celou společnost. Roční ekonomické ztráty zapříčiněné vodními invazivními druhy se celosvětově odhadují na více než 100 miliard USD.
  • Ve všech evropských mořích dochází k neudržitelnému rybolovu, což představuje hrozbu pro životaschopnost evropských populací ryb. Pokračují škodlivé metody rybolovu, jako např. lov tažením vlečných sítí po dně. Vedlejšími úlovky jsou ryby, ptáci, savci a želvy a mořská stanoviště a ekosystémy tak sužuje pákový efekt. Rybaření může měnit mořský ekosystém.
  • I když dochází ke zlepšování ochrany mořských a pobřežních stanovišť a druhů vyhlašováním pobřežních a mořských lokalit v rámci soustavy Natura 2000, jedná se stále o pomalý a náročný proces. Stav některých pobřežních a většiny mořských stanovišť dosud nebyl vyhodnocen a 22 % mořských savců hrozí vyhynutí.
  • Cestovní ruch, který je motorem rozvoje měst podél pobřeží Středozemního moře, se nyní stává hnací silou rozvoje i na pobřeží Černého moře.
  • V důsledku změny klimatu dochází ke stoupání povrchové teploty moře a zvyšování mořské hladiny. Mořské a pobřežní druhy přesouvají v reakci na tyto změny své geografické a sezónní rozšíření a budeme-li chtít zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí, bude nutno se těmto změnám stále více přizpůsobovat při řízení rybolovu a péči o přírodní stanoviště. pH oceánů bude nadále klesat v reakci na zvyšující se koncentraci CO2 v ovzduší. Korálové útesy v zámořských územích Evropy, tato střediska biologické rozmanitosti, jsou ohroženy jak rostoucí teplotou, tak okyselováním.

Směry evropské politiky

Řešení ekologických potíží evropských pobřeží a moří vyžaduje politickou reakci, která bude působit napříč oblastmi politiky týkajícími se vody, přírody, znečištění, rybolovu, změny klimatu a územního plánování. Na ty se dosud historicky nahlíželo jako na samostatné oblasti politiky, od přijetí rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (MSFD) v roce 2008 je tu však reakce integrovaná: při přístupu k péči o životní prostředí se bere v úvahu celý ekosystém a cíl dosažení dobrého stavu životního prostředí se stanovuje v mnoha specifických environmentálních ohledech. MSFD vychází z rámcové směrnice o vodách (WFD), která upravuje ekologický stav pobřežních a brakických vod zohledňováním vlivu živin a chemických i hydromorfologických vlivů, a také ze směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, které stanoví cíle ochrany týkající se některých mořských a pobřežních stanovišť a druhů.

Růst námořního a zemědělského odvětví a cestovního ruchu se očekává i nadále, přičemž významným budoucím cílem MSFD bude zajistit, aby byl tento růst environmentálně udržitelný, a to prostřednictvím strategií péče. Tyto strategie lze podpořit zavedením zásad plánování, které jsou v souladu s integrovaným řízením pobřežních zón (ICZM) a námořním územním plánováním (MSP).

Přestože MSFD stanoví environmentální cíle pro stav populací ryb, podléhají veškeré aspekty rybolovu společné rybářské politice (CFP). V roce 2012 bude přijata další reforma.

Související odkazy

  • MSFD vyžaduje u řady biologických prvků, včetně ryb, dosažení dobrého stavu životního prostředí v mořských vodách do roku 2020. Očekává se zde snížení zátěže a dopadů znečištění v mořském prostředí.
  • Z ICZM plynou doporučení k vypracování strategií k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží.
  • MSP je nástrojem podporujícím vypracovávání strategií udržitelného využití moře, a to propojením většího počtu uživatelů jeho bohatství.
  • WFD vyžaduje dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu biologických a chemických prvků v ústích řek a na pobřeží v celé EU do roku 2015, a očekává se od ní snížení zátěže a dopadů znečištění v ústích řek a na pobřeží. Kromě toho také sníží vlivy hydromorfologických změn.
  • směrnice o dusičnanech zaměřená na snížení znečištění dusičnany ze zemědělských pozemků,
  • směrnice o čištění městských odpadních vod zaměřená na snížení znečištění plynoucího z čistíren odpadních vod a vybraných odvětví;
  • směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích (viz legislativa EU na ochranu přírody) jsou základem evropské politiky v ochraně přírody. Směrnice o stanovištích je postavena na dvou pilířích: soustavy chráněných území Natura 2000 a přísného systému ochrany druhů.
  • Hrozbou změny klimatu se celosvětově zabývá Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC). Její součást, Kjótský protokol, stanoví závazné emisní cíle pro rozvinuté země, které jej ratifikují, tedy např. členské státy EU. Více informací o politikách týkajících se změny klimatu.

Geographic coverage

Greece Poland Romania Portugal Spain United Kingdom Netherlands Belgium Germany France Czech Republic Italy Cyprus Estonia Latvia Lithuania Finland Hungary Bulgaria Malta Denmark Iceland Switzerland Sweden Austria Luxembourg Ireland Liechtenstein Slovakia Norway Slovenia

Komentáře

Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100