Doprava a veřejné zdraví

Article Publikováno 27.09.2016 Poslední změna Pátek 30.09.2016 16:47
Znečištění ovzduší a hluková zátěž z dopravy jsou příčinou řady zdravotních problémů, přičemž na jejich vzniku se nejvíce podílejí silniční doprava a vozidla s naftovými motory. Evropská unie a její členské státy přijímají řadu opatření ke snížení dopadů dopravy na zdraví, což se jim do určité míry daří. Situaci mohou dále zlepšit inovativní řešení a místní opatření.

 Image © Daniel Nicolae (My City / EEA)

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno varovala před zdraví ohrožující úrovní znečištění ovzduší ve velkých městech po celém světě. Jen pár dní před začátkem roku 2016 se v několika evropských městech včetně Londýna a Paříže krátkodobě silně zhoršilo znečištění ovzduší. Města vyzvala občany, aby změnili své obvyklé chování a využíváním veřejné dopravy nebo sdílením vozidel zabránili dalšímu zhoršování této situace. Vzhledem k souběhu meteorologických podmínek se silnými emisemi znečišťujících látek a k předpokládaným vlnám veder v souvislosti se změnou klimatu můžeme očekávat, že ke  krátkodobému silnému zhoršení znečištění ovzduší bude docházet častěji.

Existují jasné a stále četnější důkazy o možných zdravotních dopadech expozice řadě látek znečišťujících ovzduší. Ačkoliv média věnují pozornost jen mimořádným situacím krátkodobého výrazného znečištění ovzduší, dlouhodobá a nepřetržitá expozice byť i nízkým koncentracím znečišťujících látek je pro lidské zdraví mnohem škodlivější.

Evropský sektor dopravy dosáhl podstatného snížení emisí některých hlavních látek znečišťujících ovzduší – a to především v důsledku zavedení emisních norem, finančních opatření a v menší míře díky alternativním palivům a jiným opatřením pro omezení dopravy. Další snižování úrovně znečištění a dosažení cílů Evropské unie pro rok 2030 a následující období však vyžaduje větší úsilí. Ačkoliv sektor silniční dopravy je největším zdrojem emisí v dopravě, není jediným sektorem, jež musí emise snižovat – letecká, lodní a železniční doprava také přispívají ke znečištění ovzduší, což nelze přehlížet.

Stejně tak hluková zátěž ohrožuje lidské zdraví a kvalitu lidského života, přičemž i zde je silniční doprava jejím nejvýznamnějším zdrojem. Zatímco koncentrace znečišťujících látek z dopravy se podařilo snížit, vystavení hladinám hluku, které překračují schválené mezní hodnoty, se v evropských městských oblastech v posledních letech nezměnilo.

Zdravotní dopady dopravy

Z nejnovějších dat za Evropu vyplývá, že navzdory značnému snížení emisí v posledním desetiletí můžeme více než 400 000 předčasných úmrtí ročně přičítat negativním následkům znečištění ovzduší ze všech zdrojů.

Jednotlivé látky znečišťující ovzduší mohou mít za následek řadu různých zdravotních dopadů. Automobily vypouštějí ve výfukových plynech oxidy dusíku, suspendované částice (PM10 a PM2,5), oxidy síry, oxid uhelnatý a různé těžké kovy jako kadmium, olovo a rtuť. Kromě toho některé chemické látky obsažené ve výfukových plynech fungují jako prekurzory, jež mohou v ovzduší reagovat a přispět ke vzniku ozonu. A konečně suspendované částice a těžké kovy se dostávají do ovzduší také otěrem pneumatik a brzd. Jakmile se usadí na vozovce, mohou je znovu rozvířit projíždějící auta.

Imisní zátěž těmito znečišťujícími látkami může mít velmi specifické zdravotní dopady, ale obecně jsou postihovány vnitřní orgány, nervový systém a krev, což způsobuje nebo zhoršuje onemocnění, jako jsou plicní choroby – vedoucí k respiračním potížím – infarkty, astma, úzkost, závratě a únava.

Hluk má rovněž značné zdravotní dopady. Expozice hluku v noci může způsobovat poruchy spánku a vést k nepříznivým zdravotním následkům. Dlouhodobá hluková zátěž během dne může vést mimo jiné ke zvýšení krevního tlaku a kardiovaskulárním chorobám. Předpokládá se, že do roku 2020 bude žít v městských oblastech 80 % Evropanů, přičemž velká část z nich v blízkosti rušné dopravní infrastruktury a dopravních uzlů, jako jsou letiště a dálnice.

Odhaduje se, že zvýšenou hladinou hluku ze silniční dopravy, jež přesahuje průměrnou denní, večerní a noční hladinu 55 decibelů (55 dB Lden), trpí 125 milionů Evropanů (každý čtvrtý). Vzhledem k neúplnosti dat je tento počet pravděpodobně vyšší.

Měření obtěžování hlukem
Lden je indikátor popisující hladinu hluku na základě energie ekvivalentní hladiny hluku vypočtené jako průměrná hodnota za celý den, Ln se používá pro hodnocení noční hlukové zátěže v čase mezi 22. a 6. hodinou. Směrnice o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí stanoví přípravu strategických hlukových map v pětileté periodě a zpracování akčních plánů pro snížení hlukové zátěže v oblastech s překročením mezních hodnot hlukových ukazatelů. Mezní hodnoty jsou stanoveny na národní úrovni zvlášť pro jednotlivé druhy dopravy, v ČR je například mezní hodnota indikátoru Lden  pro silniční dopravu 70 dB.  

Poslední číselná data ukazují, že v důsledku této expozice je 20 milionů Evropanů obtěžováno hlukem, 8 milionů je postiženo rušením spánku, 43 000 bylo kvůli hluku hospitalizováno a došlo nejméně k 10 000 předčasných úmrtí. Kromě toho velké množství lidí obtěžuje hluk, jejž způsobují letadla na letištích a v jejich okolí. Týká se to i školáků, z nichž nejméně 8 000 v důsledku vystavení vysokým hladinám hluku trpí v Evropě poruchami čtení.

Boj proti znečištění ovzduší a hlukové zátěži

Současné evropské právní předpisy týkající se dopravy, kvality ovzduší a hluku se zabývají znečištěním ovzduší a hlukem ve venkovním prostředí s cílem přispět ke zlepšení lidského zdraví a stavu životního prostředí. Evropské emisní normy (normy Euro) upravují emise znečišťujících látek z různých druhů vozidel. Například současná norma Euro 6, jež platí pro nová vozidla od roku 2014, stanoví emisní limity pro suspendované částice vypouštěné automobily s benzinovým nebo naftovým motorem ve výši 5 miligramů na kilometr (mg/km), což je pětinásobné snížení v porovnání s úrovněmi z roku 2005. Podobně emisní limity pro NOx jsou stanoveny na 80 mg/km pro automobily s naftovým motorem a 60 mg/km pro automobily s benzinovým motorem, což opět oproti roku 2005 představuje výrazné snížení.

Normy Euro zahrnují podrobné specifikace pro zkoušky vozidel, ale mezi oficiálně udávanými emisemi (tj. emisemi zjištěnými ve zkušebních podmínkách) a emisemi v reálném provozu existuje značný rozdíl. Podnikají se kroky k nápravě této situace včetně vypracování nových zkušebních specifikací a zavádění přenosného systému pro měření emisí (PEMS), jenž může být osazen na automobily a provádět měření v podmínkách silničního provozu.

Ke zmírnění negativních dopadů hlukové zátěže EU zavedla různá opatření včetně technických norem pro omezení emisí hluku přímo u zdroje (např. označování pneumatik v EU, aby si zákazníci mohli vybrat „tišší“ pneumatiky). Tyto normy doplňuje směrnice o hluku ve venkovním prostředí, jejímž cílem je zvýšení kvality shromažďovaných dat tak, aby bylo možno snížit hlukovou zátěž obyvatel z dopravy. Podle uvedené směrnice musí členské státy vypracovat akční plány pro hlavní dopravní zdroje a největší městské oblasti. Jejich cílem je snížit dopad hluku na dotčené obyvatele – případně snížit samotný hluk – a chránit klidné oblasti, tj. oblasti nezatížené hlukem. V současnosti probíhá třetí pětiletý cyklus těchto plánů, jenž skončí v roce 2018.

Souběžně s úsilím EU se mnohé místní a regionální iniciativy snaží najít inovativní řešení problémů se znečištěním ovzduší a hlukem, které souvisejí s dopravou. Příkladem dvou takových iniciativ, které podporují rozvoj cyklistické infrastruktury, jsou „Pozvolné řešení“ v Lublani a „Velký třesk“ v Seville, které probíhaly v letech 2006 až 2013. Obě úspěšně snížily přetížení dopravy, zlepšily kvalitu ovzduší a snížily emise skleníkových plynů. V Seville během realizace projektu poklesl počet denních cest automobilů do centra města z 25 000 na 10 000 a byla naměřena o 29 % nižší koncentrace NO2 a o 19,5 % nižší koncentrace pevných částic. V Lublani se zase během realizace projektu zvýšil podíl cyklistiky v poměru k celkové dopravě o 20 %. To jsou úctyhodné výsledky. Oficiální data ke zlepšení zdravotního stavu nebo snížení hluku nejsou k dispozici, ale podle neodborných odhadů se hladina hluku v obou městech znatelně snížila.

Pohled do budoucnosti

Vzhledem k uvedeným legislativním rámcům a inovativním řešením se očekává, že množství látek znečišťujících ovzduší z dopravy bude v celé Evropě nadále klesat, což bude mít příznivý dopad na lidské zdraví. 87‒90 % obyvatel měst v EU je však stále vystaveno úrovním látek znečišťujících ovzduší, jež WHO považuje za škodlivé. Pokud by se skutečně dodržely příslušné úrovně pro PM2,5, odhaduje se, že by nemuselo dojít zhruba ke 144 000 předčasných úmrtí. Co se týče dlouhodobějšího pohledu, Evropa bude muset ještě prohloubit integraci politických opatření a kroků ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, aby vytvořila podmínky pro zlepšení zdravotního stavu a životního prostředí evropských občanů a předešla dopadům krátkodobého silného zhoršení znečištění ovzduší, k jakým došlo v Londýně a Paříži. Snížení emisí znečišťujících látek z dopravy by nesporně pomohlo zlepšit kvalitu ovzduší, zvláště v městských oblastech.

V případě hluku je situace ještě náročnější. Hluková zátěž je v Evropě významná a pokračující hospodářský růst, zvyšování objemu průmyslové výroby, expanze měst a související potřeby v oblasti dopravy budou dále ohrožovat kvalitu evropského akustického prostředí. To bude mít vliv na zdraví Evropanů. Hluk ze silniční dopravy zůstane nejrozšířenější hrozbou, avšak obyvatelé v okolí letišť budou nadále obtěžováni hlukem z leteckého provozu. Pro získání ucelenějšího obrázku o zdravotních dopadech hluku je nezbytný lepší reporting dat o hluku. Od jednotlivých zemí se očekává, že budou pokračovat v práci na protihlukových akčních plánech, ale důraz by měly klást rovněž na snížení hluku přímo u zdroje, což je daleko účinnější metoda řešení tohoto problému.



Geographic coverage

Austria, Belgium, Bulgaria, Croatia, Cyprus, Czech Republic, Denmark, Estonia, Finland, France, Germany, Greece, Hungary, Iceland, Ireland, Italy, Latvia, Liechtenstein, Lithuania, Luxembourg, Malta, Netherlands, Norway, Poland, Portugal, Romania, Slovakia, Slovenia, Spain, Sweden, Switzerland, Turkey, United Kingdom
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100