Odpady v našich mořích

Změnit jazyk
Article Publikováno 08.08.2014 Poslední změna Pátek 22.04.2016 11:32
Přibližně 70 % naší planety pokrývají oceány a s odpady v moři se setkáme téměř všude. Odpady, zejména plasty, představují hrozbu nejen pro zdraví našich moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů v moři vzniká při činnostech na pevnině. Jak zastavit příliv těchto odpadů do našich moří? Nejlepší místo, kde je třeba začít tento problém světových moří řešit, se nachází na pevnině.

 Image © Rastislav Stanik

V roce 2007 vyplavilo moře na pobřeží severní Francie dosti neobvyklou skupinu trosečníků. Byly to gumové kachničky, které překonaly 15 let trvající dalekou cestu, která začala v lednu 1992, kdy loď plující z Hongkongu do Spojených států za bouře ztratila část svého nákladu. V jednom z kontejnerů spláchnutých přes palubu bylo 28 800 hraček, z nichž některé připluly o mnoho let dříve k australskému pobřeží a k východnímu pobřeží Spojených států. Jiné propluly Beringovým průlivem a Severním ledovým oceánem a dostaly se k břehům Grónska, Spojeného království a Nového Skotska.

Nekonečná pouť plastů

Gumové kachničky nejsou jedinou formou odpadů lidského původu, které křižují našimi moři. Odpad v moři tvoří vyrobené nebo zpracované pevné materiály (např. plasty, sklo, kovy a dřevo), které nějakým způsobem skončily v mořském prostředí.

Každoročně skončí ve světových mořích a oceánech přibližně 10 milionů tun odpadků. Plasty, zvláště pak obalové odpady z plastu, např. lahve od nápojů a nákupní tašky na jedno použití, jsou hlavním typem drobného odpadu, se kterým se lze setkat v mořském prostředí. Na tomto seznamu dále jsou: poškozené rybářské sítě, lana, dámské hygienické vložky, tampony, vatové tyčinky, prezervativy, nedopalky cigaret, jednorázové zapalovače atd.

Sériová výroba plastů byla zahájena v padesátých letech 20. století a exponenciálně rostla z 1,5 milionu tun ročně až na současnou úroveň 280 milionů tun ročně. Přibližně třetinu současné výroby tvoří jednorázové obaly, které se zhruba do jednoho roku vyhodí.

Na rozdíl od organických materiálů plasty v přírodě nikdy „nezmizí" a hromadí se v přírodním prostředí, zejména v oceánech. Sluneční světlo, slaná voda a vlny rozloží plasty na ještě menší kousky. Trvá zhruba 500 let, než se jednorázová plena nebo plastová lahev rozloží na mikroskopické částečky. Avšak ne všechny mikroplasty jsou výsledkem rozkladného procesu. Mikroplasty jsou obsaženy již v některých našich spotřebních výrobcích, jako je zubní pasta, kosmetika a další výrobky osobní potřeby.

Oceánské proudy spolu s větry a zemskou rotací tyto částečky, z nichž některé měří pouhé mikrony (miliontina metru), shromažďují a vytvářejí velké skvrny v oblastech zvaných odpadkové víry. Podle velikosti částeček mohou vypadat jako jakási průhledná „polévka z plastů". Tyto odpadkové víry jsou tekuté a mění svou velikost a tvar. Odhaduje se, že největší a nejlépe prozkoumaný odpadkový vír, Severní tichomořský odpadkový vír, stáhl dohromady 3,5 milionu tun odpadu a ovlivňuje území, které je podle odhadů dvakrát rozsáhlejší než území Spojených států amerických. V našich oceánech existuje pět dalších velkých mořských vírů, kde se rovněž hromadí odpady, a to i v Atlantském oceánu.

Některé částečky jsou vyplavovány na břeh, kde se mísí s pískem, a to i v nejvzdálenějších regionech světa. Jiné částečky se stávají součástí potravinového řetězce.

Odkud se odpady v moři vzaly

Podle některých odhadů asi 80 % odpadu, které se nachází v mořském prostředí, pochází z činností probíhajících na pevnině. Zdrojem odpadů v moři nemusí nutně být pouze lidské činnosti podél pobřeží. I když jsou odpady odhozeny na zem, řeky, povodně a vítr je odnášejí do moře. Zbytek dodá rybolov, námořní doprava, zařízení na moři, jako jsou ropné plošiny, a kanalizace.

Ohledně původu odpadů v moři existují některé regionální odchylky. Ve Středozemním, Baltském a Černém moři pochází většina odpadů v moři z činností na pevnině; v Severním moři však stejně významně přispívají i námořní činnosti.

Rostoucí množství odpadů končí ve světových oceánech a škodí zdraví ekosystémů, zabíjí živočichy a ohrožuje lidské zdraví. Řešení spočívá v předcházení vzniku odpadů a lepším nakládání s odpady na pevnině.

Více plastů než planktonu

Plný rozsah vlivu odpadů v moři lze těžko odhadnout. Odpady v moři mají dva nepříznivé důsledky pro mořské volně žijící živočichy: mohou je požít a zároveň jim brání v pohybu.

V rámci výzkumu, který provedla Algalita, nezávislý ústav pro mořský výzkum se sídlem v Kalifornii založený v roce 2004, bylo zjištěno, že vzorky mořské vody obsahují šestkrát víc plastů než planktonu.

Vzhledem k jeho velikosti a hojnému výskytu mořští živočichové a mořské ptactvo zaměňují odpad v moři s potravou. Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Požití se neomezuje na jednoho nebo dva jedince. Postihuje celá hejna ryb a mořských ptáků. Například 90 % mrtvých buřňáků, kteří byli vyplaveni na břeh Severního moře, mělo v žaludku plasty.

Žaludek plný nestravitelného plastu může bránit zvířeti v příjmu potravy, až nakonec uhyne hladem. Chemické látky obsažené v plastech mohou také působit jako jed a podle velikosti dávky mohou zvíře trvale oslabit nebo ho zabít.

Větší částečky plastů také představují nebezpečí pro mořský život. Mnohé druhy včetně tuleňů, delfínů a mořských želv se mohou zamotat do zbytků plastů a do rybářských sítí a vlasců ztracených v moři. Většina uvízlých živočichů nepřežije, protože nemohou vyplavat na hladinu, aby se nadechli, nemohou unikat před dravci nebo se nasytit.

Špička ledovce

Odpady v moři jsou celosvětovým problémem a je obtížné shromáždit spolehlivé údaje. Vlivem proudů a větrů viditelné částečky stále krouží, což může vést k tomu, že týž kus odpadu může být započten vícekrát. Kromě toho se má za to, že jen malá část odpadů v moři pluje na hladině nebo je vyplavována na pobřeží. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) pouze 15 % odpadu v moři plave na mořské hladině; dalších 15 % zůstává ve vodním sloupci a 70 % se ukládá na mořském dně.

„Neviditelná" část odpadu dále ovlivňuje celkové zdraví mořského prostředí. Odhaduje se, že v celosvětovém měřítku je ztraceno, opuštěno nebo vyhozeno přibližně 640 000 tun rybolovného náčiní. Do těchto „opuštěných sítí" se po léta a desetiletí dále chytají ryby a další mořští živočichové.

Některé druhy ryb, které požívají plasty, se rovněž pravidelně objevují na našem jídelníčku. Požívání mořských produktů, které jsou vystaveny plastům a chemickým látkám založeným na ropě, ze kterých se tyto plasty vyrábějí, představuje riziko také pro lidské zdraví. Dopady na lidské zdraví nejsou zcela vyjasněné.

Nejvíce ohrožena jsou pobřežní společenství

Více než 40 % obyvatelstva EU žije v pobřežních regionech. Kromě nákladů na ochranu životního prostředí představuje odpad v moři také sociálně-ekonomické náklady, které postihují hlavně pobřežní společenství. Čisté pobřeží je krajně důležité pro plážový cestovní ruch. Na stometrovém pásu pláže na atlantickém pobřeží se v průměru vyskytuje 712 kusů odpadu. A pokud nejsou přijímána žádná opatření, odpadky se na pláži hromadí. Mnohé obce a podniky, aby zvýšily přitažlivost svých letovisek pro turisty, musí před zahájením letní sezony pláže čistit.

Neexistují žádné komplexní odhady celkových nákladů souvisejících s odpady v moři. Stejně tak je obtížné odhadnout ztráty vznikající místnímu hospodářství tím, že si potenciální návštěvníci zvolí jiné lokality. Existují však příklady konkrétních nákladů spojených s čištěním pobřeží, vyčísleny v penězích. Ve Spojeném království vynaloží obce na vyčištění pláží každoročně přibližně 18 milionů EUR.

Při čištění lze možná sebrat větší kusy odpadů a zlepšit tak estetický vzhled dané oblasti, ale co s malými částečkami? Podle Kommunenes Internasjonale Miljøorganisasjon (KIMO), což je mezinárodní organizace sdružující místní orgány zabývající se otázkami znečištění moří, tvoří přibližně 10 % materiálu na pobřeží (v hmotnostním vyjádření) plasty. Kvůli jejich malým rozměrům je často nemožné je odlišit od písku.

Řešení problému odpadu v moři: začít tím, že se zabrání jeho vzniku

Ačkoli odpady v moři představují jen jeden z faktorů vyvíjejících tlak na zdraví mořského prostředí, vzbuzují rostoucí obavy. Kumulování plastů v přírodě a jejich dlouhá životnost tento problém dále komplikuje.

Odpady v moři představují i přeshraniční problém; jakmile se dostanou do moře, nepatří již nikomu. Nejen proto je nakládání s tímto odpadem obtížné a velmi záleží na dobré regionální a mezinárodní součinnosti.

Některé právní předpisy EU jsou přímo zaměřeny na problematiku moří. Například rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí přijatá v roce 2008 určuje odpady v moři jako jednu z oblastí, kterou je třeba řešit, aby do roku 2020 bylo dosaženo dobrého stavu životního prostředí ve všech mořských vodách. V návaznosti na tyto směrnice EU a celosvětový závazek vyjádřený na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji Rio+20, která se konala v roce 2012, má 7. akční program pro životní prostředí (2014–2020) v EU stanovit výchozí hodnoty a vytyčit cíl pro snížení množství odpadu.

Stejně jako při celkovém nakládání s odpady je východiskem pro řešení odpadu v moři předcházení jeho vzniku. Jak toho docílit? Potřebujeme při každém nákupu plastové tašky? Je možné některé naše výrobky a výrobní procesy navrhnout tak, aby neobsahovaly mikroplasty a ani je nevytvářely? Ano, možné to samozřejmě je.

Marine litter

(c) Ani Becheva / EEA Waste•smART

S opatřeními je třeba začít na pevnině

Dalším krokem je přijmout opatření na pevnině, dříve než se odpad dostane do moří. Za tímto účelem má EU politiky a právní předpisy, jejichž cílem je lepší nakládání s odpady, snížení množství obalových odpadů a zvýšení míry recyklace (zejména plastů), dokonalejší čištění odpadních vod a obecně účinnější využití zdrojů. Byly rovněž vypracovány směrnice, které mají přispět ke snížení znečištění pocházejícího z lodí a přístavů. Lepší provádění politik v oblasti předcházení vzniku odpadů a jejich snižování může přinést obrovské výhody.

Ale co s odpadem, který již postihuje naše moře a oceány? Odpady se v našich mořích hromadí již řadu let. Některé kusy se ponořily na dno, jiné jsou unášeny mořskými proudy. Je téměř nepředstavitelné, jak to všechno vyčistíme.

Existují některé iniciativy „výlovu odpadků", kdy plavidla sbírají odpady v moři – podobně, jako se sbírá komunální odpad na pevnině. Pomocí nyní používaných metod však není možné sbírat odpady menší, než je určitá velikost. Zůstává tedy nevyřešený problém mikroplastů . Navíc vzhledem k rozsahu tohoto problému a velikosti našich oceánů jsou takové iniciativy příliš omezené, než aby mohly vést k reálnému zlepšení.

Totéž lze říci o činnostech zaměřených na čištění pláží a pobřeží. I přesto takové iniciativy slouží ke zvyšování informovanosti o této otázce a zapojení občanů do řešení problému odpadů v moři. Koneckonců může to být jen otázka počtů. Čím více narůstá počet dobrovolníků, kteří se do těchto aktivit zapojují, tím více se můžeme zlepšovat v oblasti předcházení vzniku odpadů.

Marine LitterWatch

Agentura EEA přišla s iniciativou „Marine LitterWatch", jejíž součástí je i aplikace pro sledování odpadů na evropských plážích. Tato aplikace, která je k dispozici bezplatně, pomáhá společenstvím provádějícím čištění pláží shromažďovat údaje způsobem, který může pomoci rozšířit naše znalosti o odpadech v moři. Umožňuje také zájemcům vyhledat podobné iniciativy v okolí nebo vytvořit vlastní společenství.

Geographic coverage

Europe
Dynamic

Temporal coverage

2014

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100