Přechod k ekologickému hospodářství

Změnit jazyk
Article Publikováno 08.08.2014 Poslední změna Pátek 22.04.2016 11:32
Kvalita našeho života, naše zdraví a pracovní místa – to vše závisí na životním prostředí. Způsob a tempo, jakým využíváme přírodní zdroje dnes, však ohrožují kvalitu našeho života a schopnost přírody uspokojovat v budoucnosti naše potřeby. Potřebujeme zásadně změnit výrobní postupy, spotřebitelské návyky a celý způsob života. Je nutné ekologizovat naše hospodářství, přičemž tento přechod musí začít už dnes.

 Image © Gülcin Karadeniz

Naše planeta má omezené zdroje a již dnes využíváme a spotřebováváme více zdrojů, než tato planeta může udržitelně poskytovat. Přírodní zdroje jsou základem naší výroby a spotřeby, vytvářejí bohatství a pracovní místa, a přispívají tak ke kvalitě života a prosperitě.

Vše kolem nás pochází z přírody. Tak či onak, naše domovy, automobily, jízdní kola, potraviny, oblečení a energie byly a jsou součástí životního prostředí. Těžíme suroviny, zpracováváme je a vytváříme společenství. Toto spojení se životním prostředím a závislost na něm mělo pro naši existenci vždy zásadní význam.

Míra, v jaké spotřebováváme zdroje, má však i svou stinnou stránku. Fakticky vyvíjíme na životní prostředí takový tlak, že hrozí oslabení jeho schopnosti uspokojovat naše potřeby v budoucnosti.

Vlivem lidské činnosti se uvolňují znečišťující látky do ovzduší a hromadí plasty v oceánech. Naše ekosystémy se mění dosud nejrychleji v historii, a to nepřirozeným tempem. V důsledku intenzivnější výměny zboží mezi kontinenty se na různých místech objevují nepůvodní druhy živočichů a rostlin, které mohou napadat celé ekosystémy. Se změnou klimatu se mění koloběh srážek. Zemědělské výnosy jsou méně spolehlivé, což způsobuje prudký růst cen potravin. Některé regiony a země jsou zjevně ohroženy více než ostatní. Určité dopady na životní prostředí, například znečištění ovzduší, se však dotýkají všech, i když v různé míře.

Budoucí tlaky vyžadují, abychom přijímali opatření již dnes

Naše současná spotřeba a výroba jsou již neudržitelné vzhledem k tomu, že nás na této planetě žije již více než sedm miliard. Podle předpovědí má navíc světová populace dále růst a do poloviny století dosáhnout počtu přibližně devíti miliard; přitom miliardy lidí dosud žijí v chudobě a touží po vyšší životní úrovni.

Naše využívání zdrojů znehodnocuje a snižuje přírodní kapitál, který bude k dispozici pro udržení kvality života budoucích generací. V konečném důsledku to znamená, že v přepočtu na jednu osobu bude k dispozici méně půdy a méně pitné vody pro výrobu potravin, které budeme potřebovat.

Pro zajištění naší životní úrovně a kvality života v dlouhodobé perspektivě musíme naše hospodářství ekologizovat a tento přechod musí začít již dnes. Jak toho však dosáhnout? Jak můžeme přeměnit naši ekonomiku tak, aby podporovala ochranu životního prostředí a současně zabezpečovala naši životní úroveň?

Podpora účinnějšího využívání zdrojů v Evropě

Naše ekonomika musí především účinněji využívat zdroje. Budeme muset z menšího množství efektivněji získávat více. Musíme snížit objem zdrojů, které získáváme a využíváme.

Je samozřejmě důležité snižovat přísun nových surovin do výrobního procesu a tyto výrobní procesy zefektivňovat, ale to je jen jedna strana mince. Musíme také snižovat ztráty surovin a množství odpadů v celém řetězci výroby a spotřeby.

Přeměna našeho hospodářství je možná, avšak vyžaduje opatření a úsilí, která bude třeba vynakládat po dobu několika desetiletí. Evropa již v oblasti účinnějšího využívání zdrojů dosáhla významných úspěchů, ale je třeba učinit ještě mnohem víc.
Byla již zavedena řada strategií a právních předpisů EU, jako je Evropa 2020, stěžejní iniciativa „Evropa účinněji využívající zdroje", rámcová směrnice o odpadech nebo 7. akční program pro životní prostředí, které se snaží v dlouhodobé perspektivě dosáhnout udržitelnosti klíčových oblastí našeho hospodářství.

Plné uskutečnění těchto politik by přineslo prospěch v mnoha směrech. Na jednotku výroby by se spotřebovalo méně zdrojů, což by přispělo k ochraně a zachování životního prostředí. Zároveň by hospodářství mohlo těžit ze zásadních inovací a z vyšší konkurenceschopnosti evropských podniků.

Street market

(c) Gülcin Karadeniz

Omezování odpadů

Vezměme si například potravinové odpady. Odhaduje se, že 30 až 50 % potravin v celosvětovém měřítku skončí v popelnicích. Jen v EU ročně vyhodíme téměř 90 milionů tun potravin, což je skoro 180 kg na osobu.

K plýtvání potravinami dochází ve všech fázích výrobního a spotřebního řetězce. Na každou jednotku potravin, které se nespotřebují, zbytečně vynakládáme energii, vodu, práci a půdu, potřebné na jejich výrobu. Skleníkové plyny a průmyslová hnojiva se uvolňují do přírody a přispívají tak ke zhoršování životního prostředí.

Můžeme změnit potravinový systém a zabránit plýtvání potravinami tak, že všichni, spotřebitelé, obchodníci i výrobci potravin, budou usilovat o to, aby vyráběli, prodávali a kupovali jen to, co se zkonzumuje?

Můžeme ve skutečnosti využívat výrobky na konci jejich doby životnosti – „zbytky" jednoho výrobního procesu – jako vstupy pro další výrobní proces? Můžeme vytvořit „oběhové hospodářství", které povede k co nejmenším ztrátám? Lepší nakládání s naším komunálním odpadem ukazuje, že potenciální přínos jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska životního prostředí je obrovský.

Ekologizace celého – evropského a v konečném důsledku i světového – hospodářství je nesmírně složitý úkol. Znamená to promítnout udržitelné využívání zdrojů do každého aspektu našeho života.

Ekologické inovační projekty, využití obnovitelných zdrojů a výzkum celkově – to vše má zásadní význam pro navrhování lepších výrobků a procesů a snižování mnošství odpadů. Podnikatelé v součinnosti s orgány veřejné správy a občanskou společností mohou provádět udržitelná řešení, dokud se nestanou „běžnou praxí". Můžeme například vytvořit systém, kde si budeme „pronajímat" nebo „vypůjčovat" výrobky, tak jako nástroje a automobily, namísto toho, abychom je sami vlastnili, a tím bychom potřebovali méně takových výrobků k uspokojení našich potřeb.

My, spotřebitelé...

Musíme přeměnit naše hospodářství tak, aby se účinněji využívaly zdroje a omezilo se množství odpadů, resp. ztrát, které v něm vznikají. Ekonomická věda nám poskytuje některé nástroje umožňující odhadovat ztráty a škody a také určitá doporučení, jak v našich ekonomických rozhodnutích zohlednit životní prostředí. Potřebujeme však také více inovací, více výzkumu a samozřejmě také dlouhodobou perspektivu.

Přechod k ekologickému hospodářství můžeme podpořit i my všichni v rolích spotřebitelů. Naše spotřebitelské chování je silně ovlivněno našim okolím a sociálním prostředím, impulsy a možnostmi volby, které máme. Struktura spotřeby se v průběhu dějin neustále vyvíjí. Můžeme této flexibility využít k vlastnímu prospěchu a směřovat tak k udržitelnosti.

Bez ohledu na úroveň našich příjmů a na to, v které části světa žijeme, naše zdraví a kvalita našeho života závisí na životním prostředí. Na jeho dobrém stavu máme zájem všichni.

Signály za rok 2014 se těmito otázkami zabývají podrobněji.

Hans Bruyninckx

Hans Bruyninckx
výkonný ředitel

Související obsah

Geographic coverage

Europe
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100