Odpady: problém či zdroj?

Změnit jazyk
Article Publikováno 08.08.2014 Poslední změna Středa 31.08.2016 14:59
Odpady nejsou jen problémem týkajícím se životního prostředí, ale také hospodářskou ztrátou. Průměrný Evropan za rok vyprodukuje 481 kilogramů komunálního odpadu. Rostoucí část z toho se recykluje nebo kompostuje a stále menší část se ukládá na skládky. Jak změnit způsob naší výroby a spotřeby tak, abychom produkovali stále méně odpadu a současně veškerý odpad využívali jako zdroj?

 Image © Andrzej Bochenski / EEA

V Evropě vzniká velké množství odpadu: potravinové a zahradní odpady, stavební a demoliční odpady, těžební odpady, průmyslové odpady, kaly, staré televizory, staré automobily, baterie, plastové pytle, papír, sanitární odpad, staré oděvy a starý nábytek... a seznam by mohl dále pokračovat.

Množství odpadu, který produkujeme, úzce souvisí s naším způsobem spotřeby a výroby. Dalším problémem je samotný počet výrobků uváděných na trh. Také demografické změny, jako je rostoucí počet jednočlenných domácností, ovlivňují množství odpadu, který vytváříme (např. nabídka menších balení zboží).

Vzhledem k širokému spektru druhů odpadu a složitým postupům nakládání s odpady (včetně nezákonných postupů) je obtížné získat úplný přehled o produkovaném odpadu a o tom, kde vzniká. Existují údaje o všech druzích odpadů, i když kvalita těchto údajů je různá.

Kolik odpadu produkujeme?

Na evropské úrovni shromažďuje údaje o odpadech datové centrum EU pro odpady. Podle údajů za rok 2010 týkajících se 29 evropských zemí (tj. zemí EU28 a Norska) přibližně 60 % vzniklého odpadu tvořily minerální odpady a zeminy pocházející hlavně ze stavebních a demoličních činností a z těžby nerostů. Pokud jde o kovový odpad, odpad z papíru a kartonu, odpad ze dřeva, chemické a nemocniční odpady a odpady živočišného a rostlinného původu, na každý z těchto druhů odpadu připadaly 2 až 4 % z celkového množství.

Přibližně 10 % odpadu vznikajícího v Evropě tvoří tzv. „komunální odpad" – odpad vznikající hlavně v domácnostech a v menší míře i v malých podnicích a také ve veřejných budovách, jako jsou školy a nemocnice.

V roce 2012 bylo v 33 členských zemích Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyprodukováno 481 kilogramů komunálního pevného odpadu na osobu. Od roku 2007 až dosud se projevuje mírně klesající tendence, kterou lze zčásti vysvětlit hospodářskou krizí postihující Evropu od roku 2008.

V roce 2010 vzniklo ve skupině zemí EU28 a Norsku celkem asi 2 500 milionů tun odpadů. Zde je znázorněno, odkud tyto odpady pocházely a z čeho se skládaly.

Na správné cestě: více recyklovat, méně ukládat na skládky

Zaznamenaný mírný pokles množství komunálního odpadu vzniklého v EU může do určité míry přispět ke snížení vlivu odpadu na životní prostředí. Množství odpadu je samozřejmě důležité, avšak klíčový význam má rovněž nakládání s ním.

Celkově se v EU stále větší množství odpadu recykluje a stále menší množství odpadu se ukládá na skládky. Pokud jde o komunální odpad, podíl recyklovaného nebo kompostovaného odpadu v zemích EU27 se zvýšil z 31 % v roce 2004 na 41 % v roce 2012.

I přes tyto úspěchy stále existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Například Německo, Švédsko a Švýcarsko ukládá na skládky méně než 2 % svého komunálního odpadu, zatímco Chorvatsko, Lotyšsko a Malta skládkují více než 90 % odpadu. Většina zemí s nízkým podílem skládkovaných odpadů má vysokou míru recyklace a spalování, kdy každý z těchto postupů se podílí na celkovém nakládání s komunálním odpadem více než 30 %.

Právní předpisy EU stanovují ambiciózní cíle

Změna v nakládání s odpady je úzce spojena s právními předpisy EU v této oblasti. Klíčovým právním předpisem v této oblasti je rámcová směrnice o odpadech. Tato směrnice stanovuje hierarchii nakládání s odpady: počínaje předcházením vzniku odpadů přes jejich přípravu na opětovné použití, recyklaci a využití a konče odstraňováním odpadů. Jejím cílem je v co největší možné míře předcházet vzniku odpadů, využívat vzniklé odpady jako zdroj a co nejvíce snížit množství odpadů ukládaných na skládkách.

Rámcová směrnice o odpadech spolu s dalšími směrnicemi EU v oblasti odpadů (o skládkách, o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích, o obalových odpadech atd.) obsahují konkrétní cíle. Například do roku 2020 musí každá země EU recyklovat polovinu svého komunálního odpadu; do roku 2016 musí být prostřednictvím sběru získáno 45 % baterií; do roku 2020 musí být recyklováno nebo využito 70 % stavebních a demoličních odpadů (v hmotnostním vyjádření), které nejsou klasifikovány jako nebezpečné.

Země EU mohou využívat různé přístupy, jak svých cílů v oblasti odpadů dosáhnout. Některé přístupy, jak se zdá, fungují lépe než jiné. Například poplatky za použití skládek, pokud jsou dobře nastavené, se jeví jako účinný způsob omezování skládkovaného odpadu. Jako účinná se jeví také rozšířená odpovědnost výrobců, kdy výrobce musí výrobek na konci životnosti odebrat zpět.

Velká část odpadů, které vyhodíme, může být recyklována. Recyklace je výhodná pro životní prostředí, neboť odpady nekončí na skládkách a vznikají suroviny na nové výrobky. Recyklace může také podpořit inovace a vytvářet pracovní místa.

Znečištění ovzduší, změna klimatu, kontaminace půdy a vody...

Nesprávné nakládání s odpady přispívá ke změně klimatu a znečištění ovzduší a přímo ovlivňuje mnoho ekosystémů a živočišných a rostlinných druhů.

Ze skládek, které jsou považovány až za poslední možnost v hierarchii nakládání s odpady, se uvolňuje metan, velmi silný skleníkový plyn, který se podílí na změně klimatu. Metan vytvářejí mikroorganismy vyskytující se na skládkách z biologicky rozložitelných odpadů, jako jsou potraviny, papír a zahradní odpady. Podle toho, jak jsou skládky vybudovány, může jejich prostřednictvím také dojít ke kontaminaci půdy a vody.

Po svozu je odpad přepravován a zpracováván. V průběhu přepravy se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý – nejrozšířenější skleníkový plyn – a látky znečišťující ovzduší, včetně pevných částic.

Část odpadů může být spalována nebo recyklována. Energii z odpadů lze využít k výrobě tepla nebo elektřiny, která pak může nahradit energii vyráběnou z uhlí nebo jiných paliv. Energetické využívání odpadů tak může přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů.

Ještě více může ke snižování skleníkových plynů a jiných emisí přispět recyklace. Používání recyklovaných materiálů snižuje tlak na těžbu nových surovin.

Odpady ovlivňují ekosystémy a naše zdraví

Některé ekosystémy, například mořské a pobřežní, mohou být nesprávným nakládáním s odpady nebo hromaděním odpadů vážně postiženy. Rostoucí znepokojení vyvolává hromadění odpadů v mořích, a to nejen z estetických důvodů: představuje vážnou hrozbu pro řadu mořských živočichů, které mohou zranit nebo dokonce otrávit.

Odpady mají také nepřímý dopad na životní prostředí. Veškeré odpady, které nejsou recyklovány nebo využity, znamenají ztrátu surovin a jiných vstupů používaných v daném řetězci, tj. ve fázi výroby, dopravy a spotřeby výrobku. Dopady na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu jsou podstatně větší než dopady pouze ve fázích nakládání s odpady.

Odpady přímo či nepřímo v mnohém ovlivňují naše zdraví a kvalitu našeho života: metanové plyny přispívají ke změně klimatu, do atmosféry jsou uvolňovány látky znečišťující ovzduší, jsou kontaminovány zdroje pitné vody, zemědělské plodiny jsou pěstovány na kontaminované půdě a ryby požírají jedovaté chemické látky a poté skončí na našem jídelním stole...

Určitou roli hraje také protiprávní jednání, jako je nepovolené ukládání a spalování odpadů nebo jejich vývoz do zahraničí, avšak plný rozsah těchto činností nebo jejich dopad lze jen těžko odhadnout.

Hospodářské ztráty a náklady spojené s nakládáním s odpady

Odpady představují také hospodářské ztráty a zátěž pro naši společnost. Při vyřazení „zbytků" je promarněna práce a ostatní vstupy (půda, energie atd.) použité ve fázích jejich získávání, výroby, šíření a spotřeby.

Nakládání s odpady navíc stojí peníze. Vytvoření infrastruktury pro sběr, třídění a recyklaci odpadů je nákladné, ale když už je recyklace zavedena, může vytvářet příjmy a pracovní místa.

Odpady mají i svůj celosvětový rozměr spojený s naším vývozem a dovozem. To, co spotřebováváme a vyrábíme v Evropě, by mohlo vést ke vzniku odpadů jinde. A v některých případech se skutečně jedná o zboží, se kterým se zákonně i nezákonně obchoduje přes hranice.

Odpady jako zdroj

Co kdybychom mohli využívat odpady jako zdroj, a tím snížit poptávku po těžbě nových surovin? Těžba menšího množství surovin a využití stávajících zdrojů by pomohly zabránit některým negativním dopadům celého výrobního řetězce. Také v této souvislosti nevyužité odpady představují potenciální ztráty.

Přeměnit do roku 2020 odpady na zdroj je jedním z hlavních cílů Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, přijatého Evropskou unií. Tento plán také zdůrazňuje potřebu zajistit vysokou kvalitu recyklací, odstranit skládkování, omezit energetické využívání materiálů, které nelze recyklovat, a zastavit nelegální vývoz odpadů.

A toho všeho je možné dosáhnout. V mnoha zemích tvoří největší část pevného komunálního odpadu kuchyňské a zahradní odpady. Tento druh odpadů, pokud je sbírán odděleně, může být přeměněn na zdroj energie nebo hnojivo. Anaerobní digesce je metoda nakládání s odpady, při které biologický odpad prochází procesem biologického rozkladu, obdobnému procesu biologického rozkladu na skládkách, ale probíhá v kontrolovaných podmínkách. Při anaerobní digesci vzniká bioplyn a zbytkový materiál, který může být zase využit jako hnojivo, podobně jako kompost.

Studie agentury EEA z roku 2011 se zabývala možným přínosem lepšího nakládání s komunálním odpadem. Dospěla k překvapivým zjištěním. Lepší nakládání s komunálním odpadem mezi lety 1995 až 2008 vedlo k výrazně nižším emisím skleníkových plynů, což lze přičíst hlavně nižším emisím metanu ze skládek a emisím, kterým se podařilo zabránit prostřednictvím recyklace. Pokud do roku 2020 všechny země splní beze zbytku cíle v oblasti snižování množství odpadů ukládaných na skládky, stanovené směrnice o skládkách, mohly by se emise skleníkových plynů z životního cyklu snížit o dalších 62 milionů tun ekvivalentu CO2 – což by byl výrazný příspěvek k úsilí EU o zmírnění změny klimatu.

Nejlepším způsobem, jak snížit dopady odpadů na životní prostředí, je především předcházet jejich vzniku. Mnoho věcí, které vyhazujeme, lze opětovně použít a z jiných je recyklací možné získat suroviny.

Řešení problému odpadů začíná předcházením jejich vzniku

Potenciální přínos je obrovský a může usnadnit přechod EU k oběhovému hospodářství, v němž se ničím neplýtvá. Posun v hierarchii nakládání s odpady na vyšší stupeň může prospívat životnímu prostředí, a to i v zemích s vysokou mírou recyklace a využití odpadů.

Naše dosavadní systémy výroby a spotřeby bohužel neposkytují mnoho pobídek k tomu, aby se předcházelo vzniku odpadů a snižovalo jejich množství. Je třeba přepracovat celý hodnotový řetězec, od návrhů výrobků a balení až po volbu materiálů, především s ohledem na předcházení vzniku odpadů, a poté „zbytky" jednoho procesu mohou být přeměněny na vstup pro jiný proces.

Stoupání v hierarchii odpadů vyžaduje společné úsilí všech zúčastněných stran: spotřebitelů, výrobců, tvůrců politik, místních orgánů, zařízení na zpracování odpadů atd. Spotřebitelé, kteří chtějí třídit odpad ze svých domácností, mohou dosáhnout jeho recyklace jen v případě, že bude zavedena infrastruktura pro sběr tříděného odpadu. A platí to i obráceně: obce mohou recyklovat stále větší část odpadu jen v případě, že domácnosti budou svůj odpad třídit.

To, zda budou odpady představovat problém, anebo zdroj, tedy v konečném důsledku závisí jen na tom, jak s nimi budeme nakládat.

Geographic coverage

Europe
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100